Rozhovor s Ondřejem Jirešem

V těchto dnech vyšla v nakladatelství Argo tvá nová antologie Klenoty české fantasy. Kde se vzala prvotní myšlenka antologii uspořádat a jak dlouho trvala cesta k její realizaci?

Myšlenka to byla opravdu hodně stará, než jsem si v roce 2012 řekl, že bych ji mohl oprášit. Asi jsem potřeboval nabýt víc editorského sebevědomí a zkušeností, abych si troufnul sestavit výběrovou antologii nejlepších dosud publikovaných povídek. Na knize jsem začal pracovat na jaře 2013, takže připravit Klenoty k vydání nakonec trvalo asi rok. To není špatné, protože většinou mi antologie trvá dva až tři roky, jenže to je způsobené tím, že zpravidla pracuji s novými povídkami napsanými na zakázku. Tentokrát stačilo „jenom“ dobře vybírat. Vzhledem k tomu, že si odjakživa dělám seznamy povídek, které se mi líbily, nebylo zas tak těžké udělat si (i za pomoci kolegů) seznam více než sta vynikajících českých fantasy povídek a pak ho seškrat. To bylo na tom všem nejtěžší, ale věřím, že se to podařilo dobře. Celé léto jsem strávil čtením skvělých fantasy povídek, to nebyl promarněný čas.

Na co se můžou čtenáři v knize těšit?

Všechny povídky spadají do žánru fantasy a zároveň pokrývají skoro všechny jeho podoby. Vybíral jsem povídky, které jsou čtivé, zajímavé a nejsou prvoplánové. Vyhýbal jsem se experimentální tvorbě, ale také textům psaným jen za účelem působit na první signální. Automaticky jsem vyřazoval povídky, které mají z mého pohledu nějakou zásadní chybu, například v dějovém oblouku nebo logice. Spousta povídek měla zajímavý námět, ale špatné řemeslné zpracování, naivní vyznění nebo byly prostě rozvleklé a pro mne tedy nudné. Spousta povídek měla čtivé akční scény, ale kromě nich už nic. Všechno šlo pryč a zbylo jen to nejlepší. Aspoň myslím. Ke konci bylo peklo vyřazovat každou další povídku. Možná někdy v budoucnu udělám druhý svazek, uvidíme podle zájmu čtenářů.

Spousta našich čtenářů si dokáže představit, jak probíhá práce spisovatele. Ale jak je to u editorů? Co všechno obnáší být editorem a je něco, co ti na tom leze krkem?

Editor je prostě odborný manažer, který dává do kupy nějaký projekt. Takže ho štvou stejné věci jako jakékoli jiné manažery – nedodržování dohod a termínů. Celkově je to ale práce, která mě baví. Neživím se jenom tím, věnuji se na volné noze on-line marketingu, ale editorství považuji za důležitou a zábavnou část své práce. Dělat jednu knihu ročně, to mi vyhovuje, to jednoduše nezevšední. Většinu času se přehrabuji v povídkách, plánuji, navrhuji, hledám chyby všeho druhu a píšu hromady e-mailů všem lidem, které najdete na stránce s copyrighty a v tiráži. Také se radím s lidmi, kteří dané problematice rozumějí. Třeba s Tomášem Němcem, když už bych měl jmenovat aslespoň jednoho. Poslouchat cizí odborné názory je důležité.

V druhé polovině tohoto roku by měly u Arga vyjít Legendy české fantasy 2. Které autory jsi oslovil tentokrát? Nebo je to zatím tajné?

Doufám, že se kniha do konce roku stihne, vloni se to s Klenoty nepovedlo. Ale zatím vše nasvědčuje tomu, že předvánoční termín zvládneme. Prozradit kompletní složení knihy ještě nechci, to přijde na řadu někdy v létě. Může se totiž stát, že nebudu s nějakým textem spokojený. V druhých Legendách bude znovu pětice delších novel, týkajících se nějaké známé české fantasy série. Definitivně přijatá, hotová a na korektury mířící novela je z cyklu Městské války od Pavla Renčína. Další čtyři cykly, resp. autoři, jsou také odlišní od prvního svazku. Zatím mi z toho vychází, že dvojka bude akčnější, humornější a stylově vytříběnější. Ale jen těžko může být celkově lepší, protože s prvním svazkem jsem i po těch mnoha letech spokojený, a to je co říct.

A co série Fantastická historie? Bude další svazek? Zaslechl jsem, že příště bychom se měli podívat do období novověku…

Na novověk bych se strašně rád podíval. Mám to rozplánované na dva svazky, mám i představu, koho oslovit. Mám i hodně námětů autorům pro inspiraci. Autoři je většinou nechtějí a vymyslí si vlastní, ale trochu je to ovlivní a tím se téma knihy uceluje. Rád bych obě knihy dělal najednou, aby vyšly s půlročním odstupem. Jenže bude záležet na prodejích předchozích svazků. Pokud budou slabé, určitě v sérii pokračovat nebudu. Nakladatelství je business, ne charita. Nechci, aby nakladatel na mých antologiích prodělával, a on taky ne, samozřejmě. Jako vždy prostě rozhodne zájem čtenářů.

Minulý týden proběhlo předávání cen Akademie SFFH. Jak jsi ty sám spokojen s konečnými výsledky?

Jsem velmi spokojený, že si ceny odnesla Vilma Kadlečková s Argem a Michael Bronec se svými spolupracovníky. Zrovna práce těchto lidí je doslova a do písmene ocenění hodná.

Sleduješ i nové tváře české fantastiky? Zaujal tě v poslední nějaký román či povídková sbírka?

Určitě sleduji. Nemůžu a nechci si nechat ujet vlak. Existuje hodně nadaných autorů, kteří se stále zlepšují, a rád bych s nimi v budoucnu spolupracoval – namátkou Schink, Hlávka, Rusková, Nováková, Tučka, Bandžuch, Kyša, Žlebek a další. Samozřejmě vím i o velmi zkušených a dobrých spisovatelích, se kterými jsem zatím nespolupracoval prostě proto, že se mi nikam „nehodili“.

A poslední otázka – troufneš si odhadnout, jak bude vypadat česká fantastika za deset let?

Myslím, že pár autorů uteče k detektivkám, dětským knížkám, thrillerům, červené knihovně... ale jejich místo zaujmou noví autoři fantastiky. Také věřím, že popularita a kvalita českých autorů ještě maličko stoupne.

Foto: Richard Klíčník

Ptal se: Martin Stručovský