FILM: Tiché místo: Část II

Pokud už nějakou dobu přemýšlíte nad návratem do kina (a já doufám, že ano!), pak by film Tiché místo: Část II mohl být tím pravým. Je to snímek ideální pro velké plátno a s tím související atmosféru vyvolanou především ohuleným zvukem a všudypřítomným emocím sálajícím z okolních diváků. Snad by jen bylo záhodno zakázat ty rušivé elementy v podobě šustění a křoupání způsobené tím zpropadeným občerstvením… přecejen má jít o tiché místo! Ale to už je jen moje hnidopišství.

Režie se opět chopil John Krasinski, a ač je z různých rozhovorů všeobecně známo, že se před příchodem prvního dílu se sequelem nepočítalo, vůbec to nejde poznat a oba filmy mají velmi podobný feeling. Zůstaly si věrné v komornosti, malém množství dialogů a hlavně v esenciální stránce filmu, tedy v práci se zvukem.

Najdou se zde ale i rozdíly. Pokud si ještě pamatujete na první díl – a nedivil bych se, kdyby ne (kvůli pandemii to už jsou šílené tři roky), tak mi dáte za pravdu, že film v podstatě nemá hlavní zápletku a postavy před sebou nemají žádný konkrétní cíl, kterého by se snažily dosáhnout. Úvod nás vhodí doprostřed apokalypsy a směřuje naši pozornost na obyčejnou rodinku a jejich cestu z bodu A do bodu B, z bodu B do bodu C, D, E a tak dále. Pozorujeme zkrátka jejich normální život, jak jen normální může v takové apokalypse být. To se ale o pokračování říct nedá. Máme zde jasný úkol a „promyšlený“ způsob, jak ho chtějí protagonisté dosáhnout – a zápletka je na světě.

Co se ale nezměnilo, je krátká stopáž… hodina a půl není moc, a kde v bezdějové jedničce prospívá, zápletkové dvojce trochu podkopává nohy. Místy se to vleče, tempo se táhne a po delší absenci monster i nudí. Ale ve chvíli, kdy sledujete tři a pak dvě na sobě téměř nezávislé linky, jak všechny rovnoměrně gradují a nakonec současně vyvrcholí, se přistihnete, jak jste přikovaní k sedačce, oči máte otevřené dokořán a pokud jste se na začátku dostatečně nenadechli, nejspíš jste mrtví, protože jste celou dobu vším tím napětím nedýchali.

Co se týče hlavního castingu, ten byl zachován… alespoň početně. Trochu se nám ale prohodily role. Vypadalo to, jako by se tvůrci rozhodli držet hesla „mládí vpřed“. Ano, krásná a skvěle hrající Emily Blunt je na úkor nesympatické slečny Millicent Simmonds bohužel upozaděna, za což má ode mě film hlavní palec dolů. Už v jedničce jsem ji neměl rád kvůli její tvrdohlavosti a té nepříjemné auře, kterou na mě působila. Tady všechny svoje (pro mě) špatné vlastnosti prohloubila a ještě na jejich prezentování dostala delší čas na plátně. Její sourozenecký protějšek Noah Jupe mi naopak vůbec nevadil, a aniž bych chtěl něco vyzradit, řeknu jen, že mi jeho výkřiky přišly velmi dobře zahrané. Výše zmíněná stálice Emily Blunt si ovšem i nadále zaslouží všechnu úctu za skvělé hraní, ač toho rozhodně neměla tolik, aby se pořádně vyřádila.

Po jistých událostech z předchozího dílu bylo všem jasné, že se v případném pokračování nepočítá s tatínkem od rodiny, Johnem Krasinskim, který to pro mě spolu s manželkou dosud znatelně táhl. Proto hned zezačátku nemohlo nic potěšit víc než jeho krátký návrat v úvodním flashbacku… díky tomu jsem byl od první vteřiny naprosto zainteresován do dění. Pak ale přišel magický střih a rázem jsme se octli v současnosti, a prázdné místo vzniklé po prvním díle bylo znovu potřeba zaplnit. A tak na scénu přišel všemi očekávaný Cillian Murphy (Peaky Blinders, Batman začíná). Abych řekl pravdu, nijak zvlášť mě nezaujal, ale ani neurazil. Svým vzezřením (nevědět, že je to on, tak ho možná ani nepoznám) perfektně zapadl do apokalypsy a zasloužil se o pár cool momentů, ale jeho osobnost mi nepřišla dostatečně výrazná a byla zaměnitelná. Tvůrci zkrátka nedokázali prodat jeho příběh, a protože neměl k hlavní rodince takový vztah, nedokázal se v mých očích zařadit na úroveň Krasinskiho.

A na závěr otázka, která beztak zajímá nejvíce lidí. Je to lepší než jednička? Není. Oba filmy jsou podle mě dost slušné horory/thrillery s několika úžasnými momenty a v té mase průměrných až podprůměrných tupých hororů se vyloženě vyjímají, ale všeobecně považuji jedničku za lepší. Co si budeme, i zajímavá premisa v podobě monster reagujících na zvuky vražděním se časem trošku okouká a monstra samotná jsou zase o něco míň nedotknutelná. I tak je ale druhé Tiché místo důstojným pokračováním a nám nezbývá nic jiného než společně čekat na třetí díl… teda až poté, co vyběhnete ze dveří a film zhlédnete ve vašem nejbližším kině. Podpořme je!

Tiché místo: Část II
Režie: John Krasinski
Rok vydání: 2021
Scénář: John Krasinski
Kamera: Polly Morgan
Hudba: Marco Beltrami
Hrají: Emily Blunt, Cillian Murphy, Noah Jupe, Millicent Simmonds, Djimon Hounsou, John Krasinski