NEDĚLNÍK: Co když je nakladatel d... ivnej?

Článek od: Tereza Kadečková - 12.11.2023

Jako autorka mám důvěru ve svého nakladatele. Já jsem jen spisovatelka, umím si sednout ke klávesnici a nadatlovat knihu, ale všechno to ostatní – korektury, sazby, grafiky, obálky, tisk, rozesílání recenzních výtisků a komunikace s médii – je mimo moje schopnosti a chápání. Takže když odevzdávám své literární dítko do rukou jiného člověka, musím mu stoprocentně věřit, že ze mě i ze sebe neudělá blba.
Třeba tím, že neodbyde redakci. Jasně, já přece vím, že moje dílo je perfektní, když opouští mé zlaté ručičky. Není na něm co opravovat, protože kdyby jo, co bych to byla za spisovatelku? Jsme bezchybní. Ale přesto – když mě pak nakladatel upozorní, že jsem možná některé myšlenky nedotáhla do konce a že moje stylistika potřebuje vyčistit, mám z toho radost. Protože pro svoje dítko chci jen to nejlepší! Takže si zapláču a opravím to. Kdyby můj nakladatel nebyl takhle pečlivý, zůstala by jen myšlenka vlastní dokonalosti a zmrzačená kniha na trhu.
A s takovou zmrzačenou knihou by přišla vlna recenzí, které by nebyly zrovna pochvalné. Databáze knih by nešťastným čtenářům radostně nabídla možnost Odpadu! a žánrové weby by si smlsly na mně i na nakladateli, protože jsme neudělali dobrou práci. Když vám pak recenzent řekne, že se postava nechová konzistentně, to, co tvrdíte v anotaci v příběhu není, a ještě nedejbože prasíte žánr, tak se není čemu divit, že jste z toho smutní, naštvaní, zhrzení. A to nejen vy jako spisovatel, ale i nakladatel.

A tady bychom mohli skončit. Dala jsem do nakladatele důvěru, ale společnými silami se to prostě nepovedlo. Venku jsou špatné recenze, ale život jde dál. Příště to třeba bude lepší. Stačí se poučit.

Ale co když je nakladatel d... ivnej?

Co když se vrhne na všechny ty špatné recenze a začne je mazat z povrchu zemského? Co když těm malým žánrovým webům, které většinou vedou nadšenci ve svém volném čase a nejsou za to placení, začnou vyhrožovat právníky kvůli Ochraně proti nekalé soutěži? Co když všem musí nutně vysvětlit, že knihu pochopili špatně a jsou to vlastně dementi, kteří neumí číst a neumí si udělat vlastní názor? Co když potom vtrhnou na Databázi knih a začnou falešnými účty knihu postrkávat dopředu? Vyrobí si jich deset v jeden den a ještě, aby jim bylo schváleno psaní komentářů, ohodnotí knihy ostatních českých autorů méně jak třemi hvězdičkami? A dokonce si ji okomentují sami?

Co s takovým nakladatelem?

Jako autor? Inu, už s ním nespolupracovat, protože je d... ivnej a nemám zájem o to, aby špinil moje autorské jméno.
A jako malý žánrový web, který se jen snaží psát recenze, dělat rozhovory a vlastně si jen přeje podporovat českou literární scénu? Tak prosím vás, Nekalá soutěž je hovadina a když vám tenhle nakladatel řekne, že na vás pošle právníky, ozvěte se mi. A hlavně tu recenzi nemažte. Když už je d... ivnej, tak ať to všichni vidí.
Nedělejme z ustupování d... ivnejm precedens.

Tereza Kadečková, zástupkyně šéfredaktorky Sardenu

 


Sardenskou recenzi na Sauronovu nevěstu si můžete přečíst tady: https://sarden.cz/2023-06-29-0054/recenze-emma-surdu-sauronova-nevesta

 

nedělník
publicistika

Komentáře

Obrázek uživatele Střelec Střelec odpověděl/a v

Nezbejvá, než takového nakladatele nechat zmizet tak, aby už navěky zůstal zmizelej. Taky už nastala situace, kdy se autor díla se zdrbávkou zcela ztotožnil, zatímco nakladatel byl zralej na utracení na veterině, protože předved všechny příznaky vztekliny.

Obrázek uživatele ijcro ijcro odpověděl/a v

Aby tohle autor zjistil, musí u takového nakladatele něco vydat. A teprve pak se nějak ukážou v článku popsané důsledky.
To, že je někdo d…ivnej, se už nejspíš projeví hned na začátku, při oslovení, před/po zaslání/m rukopisu.
Někteří, když dělají láky-lák, tak moc pěkně zpívají (pošlete všechno, ať vidíme průřez tvorbou…) a slibují full-servis. Skutečnost ale bývá kapku jiná. Já mám zkušenost (už je ale 5-9 let stará) třeba s neavizovanou platbou předem (už jen to přečtení něco stojí, ne? Jinými slovy, zaslal jsem rukopis a zpátky mi přišla obratem odpověď s číslem účtu a částkou na pět tisíc za přečtení, jinak se tím zabývat nebudou), se sponzorským darem na korektora, s dárkem pro editora a spoluúčastí na tisku (protože tiskárna je moóóoc drahá...), atp., a všechno bez záruky.
Pro mě už tohle je důvodem k nenavázání spolupráce.

Obrázek uživatele Jakub Hoza Jakub Hoza odpověděl/a v

A vobčas jsou d...ivný voba. Ještě v diskuzích u blogů na iDěsu, jsem se setkal s případem, kdy první recenze napsali zcela nezakrytě nakladatel a autorka, a (překvapivě) se shodli na tom, že předmětná kniha je to nejlepší, co kdy četli. Když jsem jim do diskuze napsal, že mi to nepřijde jako dobrá marktingová strategie, bylo mi oznámeno, že je to v pořádku, neboť to tak oba skutečně cítí. Tak jsem jen smekl klobouček a v uctivém předklonu se odporoučel :-)

Obrázek uživatele ijcro ijcro odpověděl/a v

Dneska jsou pocity to nejdůležitější, aby si to všichni užili, hned vedle pohody cheeky

Obrázek uživatele standa.e standa.e odpověděl/a v

No, přiznám se, že osobně jsem raději, když si za zvorání textu mohu sám, než když do toho sáhne, byť v dobré víře, bez konzultace korektor/redaktor/vydavatel (násobná zkušenost).

Každopádně - pro výše popisovaného "divného" vydavatele svým způsobem pochopení mám, byť to neschvaluji. Dává do knihy vedle své důvěry i vlastní peníze. Co je pro autora nanejvýš nepříjemná zkušenost, má pro vydavatele dost konkrétnější důsledky.

Jasně - má si dát pozor, aby nevydával polotovary. Popisované chování je přes čáru. Ale ono je to někdy obtížnější. Jít na jistotu a hvězdičky v databázích, vycházeli by u nás jen autoři "české drsné školy" a Algor. Sem tam nějaký upír, svého času. Na stranu druhou, když už se k tomu odvážnějšímu kroku vydavatel rozhodne, asi by měl krizovou komunikaci zvládat lépe. A stát si za svým rozhodnutím.

Osobně jsem jakoukoliv příležitost něco vydat vnímal vždy ze strany vydavatele jako vyjádření důvěry. Distancovat se od vlastního díla se slovy "Měl mi to pomoct dodělat k dokonalosti" či "Má přiznat, že mi vydal nepovedenou věc" mi pak přijde vůči tomu vydavateli tak trochu podraz. Protože - pokud dílo nezmění zásadně právě vydavatelův krok - měl jsem já dodat dílo v nejlepším možném stavu. A než si se mnou začne redaktor hrát na případné vylepšování, měl jsem si to projít se spolehlivou - a nemilostrdnou - betou sám. Abych se v budoucnu za vlastní dílo nemusel stydět, i kdyby ho vydavatel prostě vzal a vydal bez jakéhokoliv dalšího kroku

Obrázek uživatele Adhara Adhara odpověděl/a v

Fíha, toto skutočne nejaký nakladateľ robí? Čakala som za tou d… ivnosťou ukryté všeličo, ale toto nie. No, povedala by som že nakladatelia robia aj horšie veci. V tomto prípade by autora mohlo povzbudiť, že má aspoň jedného fanúšika, keď podľa recenzií zjavne iných nenazbieral (prirodzene, možno úplne oprávnene). 

Přidat komentář