Počátky Zlatého věku 1: Úvod publicistický

Počátky Zlatého věku 01: Úvod publicistický

Rok 2010 je rokem, v němž by si všichni fanouškové science fiction měli připomenout výročí dvou velkých osobností žánru.

V letošním roce totiž uplyne 100 let od narození architekta a šedé eminence Zlatého věku, člověka, který z moci svého šéfredaktorského postu v magazínu Astounding (kam nastoupil v září 1937) definoval a vymezoval hranice novodobé science fiction. Člověka, který stál u počátků literární tvorby takových gigantů science fiction jako byli Asimov, Heinlein, van Vogt a mnoho dalších. Člověka, který do jisté míry obětoval své spisovatelské umění, které dokonale ovládal, a namísto něho upřednostnil šéfredaktorskou práci v magazínu, z něhož v krátké době udělal absolutní špičku žánru. Člověka, o němž Harlan Ellison ve své původní předmluvě k antologii Nebezpečné vize vyšlé v roce 1967 prohlásil, že „zahájil … revoluci“ (1). Člověka, bez kterého by současná science fiction byla zřejmě úplně jiná a rozhodně daleko nudnější. Člověka, jehož jméno asi převážné většině fanoušků zřejmě nic moc neřekne – jmenoval se John Wood Campbell, Jr. a narodil se 8.června 1910.

A v letošním roce nás očekává ještě jedno „téměř“ kulaté výročí – uplyne totiž 75 let od úmrtí spisovatele science fiction, který svým dílem předběhl dobu možná o celou jednu generaci. Spisovatele, jehož dílo bylo ve své době natolik moderní, že jej nebylo lze srovnávat s tvorbou jiných autorů. Spisovatele, který měl určeno jen 33 let života, z nichž se spisovatelské činnosti věnoval pouze poslední 2 roky – a přesto jeho dílo bylo natolik vyzrálé, že ve srovnání s ním Asimovova raná díla tak, jak je známe kupříkladu z povídkové sbírky Neznámý Asimov (2), působí dojmem, že je napsal druhořadý pisálek. Spisovatele, jehož jméno rovněž asi převážné většině fanoušků nic neřekne – jmenoval se Stanley Grauman Weinbaum a zemřel 14. prosince 1935.

Myslím si, že fanoušek science fiction by měl mít alespoň nějakou představu o vývoji žánru. A tím více by měl mít tuto představu o etapě nazvané Zlatý věk, protože právě v tomto období byly pokládány základy moderní novodobé science fiction. Zlatý věk tak byl charakteristický nejen stoupajícími požadavky na literární kvalitu jednotlivých děl, nejen na alespoň jakési psychologické prokreslení jednajících postav, ale hlavně byla vyžadována vědecká přesvědčivost a uvěřitelnost předkládaných vědeckých teorií.

S pojmem Zlatý věk je neodmyslitelně spjat magazín, který vznikl v lednu 1930 a nesl název Astounding Stories of Super-Science. Od doby vzniku se během krátké doby několikráte přejmenoval (v únoru 1931 na Astounding Stories, v lednu 1933 se navrátil zpět k názvu Astounding Stories of Super-Science, a v říjnu 1933 znovu zpět k názvu Astounding Stories). V září 1937 do tohoto magazínu nastoupil John W. Campbell, Jr., v březnu 1938 se magazín přejmenoval na Astounding Science-Fiction a tento název si prakticky v nezměněné podobě zachoval až do ledna roku 1960. Během roku 1960 se pak přejmenoval na Analog. Pro potřebu tohoto cyklu článků budu nadále pro zmíněný magazín používat zkrácený název Astounding. Je na místě rovněž dodat, že Campbell působil jako šéfredaktor uvedeného magazínu až do své smrti v roce 1971.

Když se tak probírám publicistickými pracemi, jež v minulosti v češtině vyšly a z nichž by bylo lze získat ucelenou představu o tom, co pro vývoj science fiction Zlatý věk znamenal, zjišťuji stav víceméně tristní.

Pravděpodobně nejlepším a dosud nepřekonaným dílem je Neffova práce Všechno je jinak, několik málo poznatků lze získat z Encyklopedie literatury science fiction nebo ze Šustova Slovníku autorů anglo-americké fantastiky, mnoho však lze získat z Asimovovy knihy Já, Asimov nebo z autorových poznámek k jednotlivým povídkám vydaným v povídkové sbírce Neznámý Asimov I. + II..

Bezkonkurenčně nejlepší informaci o Zlatém věku a o tom, co mu předcházelo, lze však momentálně získat na internetu, na němž v roce 2003 na stránkách SciFiWorldu a FantasyPlanet vycházel vícedílný cyklus Martina Diviše nazvaný „Zlatý věk SF“. Nevýhodou tohoto cyklu ale je, že přes jeho obšírnost a kvalitu zpracování z něho nelze zjistit, co ze zmiňovaných děl vyšlo v češtině a kde je lze v češtině najít.

Chci se proto v roce výročí Campbella a Weinbauma zabývat počátky Zlatého věku a tím, co Zlatému věku bezprostředně předcházelo – to znamená pracemi anglo-americké science fiction, jež byly vydány v minulém století vydány zhruba od roku 1930 do počátku 40. let, a jež jsou dostupné v českých překladech. Na těchto pracech lze totiž velice dobře dokumentovat Campbellův neskutečně velký přínos žánru.

1) Harlan Ellison: ant. Nebezpečné vize (Dangerous Visions; 1967), Laser-books 2004; str. 23)

2) Isaac Asimov: pov. sbírka Neznámý Asimov I. + II. (The Early Asimov; 1972), Triton 2003 a 2005

ZÁJMOVÁ BIBLIOGRAFIE (PUBLICISTIKA)

• Isaac Asimov: Já, Asimov (I. Asimov: A Memoir; 1994), Český spisovatel a Arcadia 1996
• Isaac Asimov: Neznámý Asimov I. + II. (The Early Asimov; 1972), Triton 2003 a 2005
• Ondřej Neff: Všechno je jinak, Albatros 1987
• Ondřej Neff a Jaroslav Olša, jr.: Encyklopedie literatury science fiction, AFSH a H&H 1995
• Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky, díl 1. A-K, Laser-books 2003
• Martin Diviš: cyklus „Zlatý věk SF“ vyšlý internetově v roce 2003 jednak na FantasyPlanet (celkem 14 dílů v době od 5. 2. 2003 do 6. 4. 2003) a jednak na SciFiWorldu (celkem 29 dílů v době od 11. 2. 2003 do 7. 4. 2003)

Následuje 2#