Magazín F&SF - podzim/zima 2010

"Milý čtenáři, víš, co znamená slovo greenhorn?" táže se klasik v úvodu jedné ze svých knih a nejinak se budu ptát i já v úvodu recenze. Takže: Milý čtenáři, víš, co znamená slovo gamebook? Ne? Bylo nebylo, v dobách, kdy počítače ještě poháněla pára, se dalo dohromady pár chytrých hlav a řeklo si, že už je nebaví knížky jen číst a raději by sami rozhodovali, kam a jak se má děj ubírat. Nu a vytvořili gamebook. V určitých bodech příběhu si hráč vybírá, co udělá a podle čísel označujících jednotlivé možnosti se vypraví dál. Chápeš? Tak si to vyzkoušíme. A když si proklestíš cestu skrz všechny překážky, možná se dozvíš, co s tím vším mají společné herní knížky.

0

Česká edice Magazínu Fantasy & Science Fiction působí na první pohled nenápadně, civilní obálka a layout odvozený od původního amerického dvouměsíčníku nejsou devizy, které by přitáhly pohled budoucího čtenáře jako magnetická hora Bruncvíkovy rytíře. Ani útlý hřbet nedává dopředu tušit, že skrývá víc než tři sta stránek. Skoro by se chtělo říct, že Magazín používá mimikry, aby se nestal dalším článkem v potravním řetězci literárního predátora. Nezbývá než věřit v přísloví "Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná najdou tě.".

Protože rozšířit si obzory tímto směrem stojí za to.

Jsi na křižovatce. Chceš:

• Zjistit, co je zač Magazín → jdi na 1
• Zjistit, jak je na tom Magazín vs. Pevnost → jdi na 5

1

Formátem, obsahem i rozsahem se Magazín blíží spíše antologii povídek, než obvyklé představě časopisu. Místo přehršle obrázků uzurpujících životní prostor textu zde najdete střídmě až asketicky upravenou literární a publicistickou tvorbu. Povídky a novely loví Martin Šust, o jehož čichu na zajímavé čtení svědčí třeba ceny Akademie SFFH za antologie Trochu divné kusy. A bohatá loviště v archívech původního Magazínu slibují tučnou kořist. Jelikož se naše mutace vyhýbá pouhému (a vzhledem k rozdílům patrně nemožnému) překlápění obsahu americké verze do češtiny, máme možnost seznámit se s příběhy napsanými od sedmdesátých let až do dnes.

Chceš:

• Zjistit, jak je na tom Magazín vs. Pevnost → jdi na 5
• Podívat se na povídky → jdi na 3
• Mrknout publicistiku → jdi na 8

2

Bradley Denton si pohrává s dějinami války Severu proti Jihu v podařené novele Teritorium - otázka dlouhý děj nebo pointa v tomto případě vyznívá naprázdno, Teritorium má totiž oboje. Příběh o řádění konfederačních partyzánů potěší množstvím historických detailů a alternativní historii si díky bohatému poznámkovému aparátu vychutnáte i pokud dějiny americké občanské války nejsou zrovna váš cup of tea.

Chceš:

• Povídky → jdi na 3
• Publicistiku! Teď! → jdi na 8

3

Když tedy povídky tvoří páteř, pojďme se podívat na jednotlivé obratle. Hned na startu potěší Carolyn I. Gilmanová a její Medaři. Lehce fantastický příběh nomádské komunity chovatelů včel líčí generační střet, v němž se mládí a stáří srazí neúprosně a nezvratně jako dva ledovce. Rituální souboj o vůdcovství klanu je příkladem velmi nosného nápadu; díky němu má autorka prostor pro hlubší úvahy a napětí, které nevyvolává nadupaná akce, ale dramatické úskalí života hlavních postav.

Chceš:

• Vidět další povídku → jdi na 6
• Vidět novely → jdi na 2
• Vrátit se → jdi na 0

4

Vítej, dobrodruhu. První kontakt s Magazínem máš za sebou, tvá stamina je plná a tvůj meč nepozbyl ostří. Už víš, že nenápadný vzhled měl jen vyzkoušet tvou víru ve schopnosti Martina Šusta a jeho kolegů (i v pohádkách největší kočka třídí v rožku luštěniny). Už je ti jasné, že držíš čtení pro fajnšmejkry, které nezajímá pozlátko. Už jsi poznal, že ačkoliv není každá povídka perla a každá strana malý démant, tak průměr drží Magazín vysoko. Teď už tě trápí jen otázka, proč jsi musel projít tu hořkou cestu od čísla k číslu.

Může za to nostalgie.

Možná ji probudila staromilská sazba, všechny ty iniciály a kapitálky, možná to mají na svědomí výsledky rozličných cen a ocenění vyplňující prázdný prostor mezi povídkami, ale já bych si vsadil, že to bylo hlavně nadšení redakce, jež se upsala tomuto projektu. To všechno ve mně evokuje fanzinového ducha, devadesátá léta ve světě náhle neomezených možností a samozřejmě i gamebooky. A protože mnoho nadšeneckých výtvorů semlel nemilosrdný kapitalismus, nezbývá než Magazínu popřát odlišný osud.

Máloco jiného si ho tak zaslouží.

Nakladatelství: Triton
Překladatel: Robert Tschorn
Rok vydání: 2010
Počet stran: 320
Rozměr: 125×200
Vazba: brožovaná
Cena: 269,00 Kč

5

Pomyslný duel mezi časopisem Pevnost a Magazínem je postaven na dost možná scestné myšlence srovnávání nesrovnatelného. Výrazně nižší periodicita předurčuje Magazín k tomu, aby se zabýval tématy spíše nadčasovými, holt recenze půl roku staré knihy jsou ještě starší než včerejší noviny. Střízlivá grafika a důraz na obsah, nikoliv na formu, cílí spíš na starší publikum, což se o Pevnosti říct nedá. Nečekejte švandu za každou cenu, Magazín je spíš vážně kvalitní a to v obou významech tohoto spojení. Páteř Magazínu tvoří povídky a novely, nakonec aby ne, když pokrývají devět z deseti jeho stránek.

Chceš:

• Podívat se na povídky → jdi na 3
• Podívat se na novely → jdi na 2
• Zjistit, co je zač Magazín → jdi na 1

6

O mládenci, který doplul na věčnost pozve čtenáře na exotický Yucatán, protáhne jej mezi korálovými útesy a nechá ho vyslechnout si vyprávění starého kapitána. Pod pseudonymem píšící Alice Sheldonová vypráví v zásadě jednoduchý příběh, jenže díky spoustě realistických detailů se jí daří zanést nás na perutích své fantasie do míst, kde je voda blankytná, mořské hlubiny tajemné a noci strávené na lodi lovců langust v pravém slova smyslu čarovné. Šmrnc dodává zpěvná španělština a špetka mayské magie. Využití kouzel a nadpřirozena jen tak zlehounka je pro fantasy povídky v Magazínu symptomatické, zde se čaruje zřídka a bez pompézních efektů. A možná právě proto tyhle kouzla fungují.

Chceš:

• Ještě povídku → jdi na 7
• Mikropovídku → jdi na 9
• Podvádět a jít rovnou na konec → jdi na 4

7

Ženské autorky válcují konkurenci i ve sci-fi a etnografické vyprávění Nepříjemná záležitost Alexandry Duncanové je ledasčím, jen ne nepříjemnou záležitostí. Zábavná hra s citacemi a poznámkami pod čarou má lehký, avšak charakteristický rukopis. Zvyklosti vesmírných kočovníků z pohledu bagdádské antropoložky působí rozhodně svěžím dojmem, jenž ještě podpoří skutečnost, že hrátky s formou autorka nevyužívá samoúčelně, ale s promyšleným záměrem. I přes krátký rozsah se Duncanové daří zanechat v Magazínu jasnou stopu.

Chceš:

• Povídku → jdi na 9
• Novely → jdi na 2
• Jít zpět → jdi na 0

8

Magazín se publicistikou zabývá jen okrajově, měřeno ovšem počtem stran, nikoliv kvalitou. Úvahy dua Popiolek & Hokr stojí za přečtení, ale po všech stránkách je zastíní František Novotný podobný staletému dubu mezi smrčky. Ryhopský les osiřel v sobě elegantně pojí poklonu Holdstockovi a erudovanou rukověť díla, která nabízí pomoc každému, kdo zaspal páteční hodiny jungiánské psychologie. Při tom všem zůstává čtivý a na úrovni a je jedno, jestli píšu o Novotném či Magazínu.

Chceš:

• Vybrat náhodnou povídku → jdi na 7
• Vybrat náhodnou povídku → jdi na 6
• Jít do finále → jdi na 4

9

V Magazínu nechybí ani třístránkové mikropovídky, které potvrzují postřeh, že povídka musí mít buď delší děj nebo pointu. Ray Vukcevich uvažuje v povídce Chabá útěcha o nesmrtelně populární problematice Turingova testu a jeho příběh zdaleka není mrazivý jen proto, že se v něm řeší UI ledničky. Na těžkou atmosféru a znepokojivé vyvrcholení vsází i Rand B. Lee a jeho Lovci odměn, přičemž je třeba říct, že autor setsakra dobře ví, kdy utnout text.

Chceš:

• Něco delšího - třeba novely? → jdi na 2
• Publicistiku!! → jdi na 8