Velké vesmírné cykly 02 - Arkádie

V minulém díle jsme se zabývali nejznámějším světovým vesmírným cyklem, a tak by se slušelo, abychom se nyní věnovali nejznámějšímu novodobému tuzemskému vesmírnému cyklu, a tím je nepochybně Arkádie Ondřeje Neffa. A nejen že tento Neffův cyklus je nejznámější, ale je i nejpropracovanější a s přihlédnutím k množství publikovaných děl i nejrozsáhlejší.

Obecný úvod

V minulém díle jsme se zabývali nejznámějším světovým vesmírným cyklem, a tak by se slušelo, abychom se nyní věnovali nejznámějšímu novodobému tuzemskému vesmírnému cyklu, a tím je nepochybně Arkádie Ondřeje Neffa.

A nejen že tento Neffův cyklus je nejznámější, ale je i nejpropracovanější a s přihlédnutím k množství publikovaných děl i nejrozsáhlejší.

Popravdě řečeno v novodobé české science fiction nemá tento Neffův cyklus odpovídajícího konkurenta. Možná by bylo lze zmínit planetu Helladu Zdeňka Volného (Oko chiméry, Dračí dny, a Vesmír je lotosový květ), nebo Dana Younga Jaroslava Velinského (celkem 11 příběhů rozptýlených po různých sešitcích či časopisech), nicméně žádný z těchto cyklů svým významem, rozsahem či hloubkou zpracování budoucího světa se nemůže Neffovu cyklu vůbec rovnat.

 Cyklus Ondřeje Neffa je nazván podle lunárního habitatu Arkádie, v němž se téměř všechna (jedinými výjimkami je první část pov. sbírky Měsíc mého života, a dále pak rozhlasová hra Havárie Drakkaru) díla odehrávají. Časové období, které tento cyklus mapuje, není příliš dlouhé - něco více než dvě století, nicméně jedná se o velice dobře propracovaný svět budoucnosti se svým vlastním a uvěřitelným politickým, sociálním a ekonomickým vývojem.

Tento Neffův cyklus má dvě specifika:

1)   jednak jej Neff průběžně doplňuje po dosti dlouhou dobu (prvá díla pocházejí z roku 1988, zatím poslední díla zařaditelná do tohoto cyklu vyšla v roce 2010 – a to zcela pominu skutečnost, že v roce 2012 by měl vyjít román Ultimus),

2)   jednak je tento cyklus poznamenán tím, že prvá díla do něho náležející byla psána ještě před listopadem 1989, zbývající díla vznikla již po něm. V prvých dílech se tak musila projevit úlitba minulému režimu třeba v tom, že i v 21. století existují socialistické státy a pracující v nich se navzájem oslovují „soudruhu“.

Jedná se i o poměrně rozsáhlý cyklus, který je k dnešnímu dni tvořen třemi romány, jedním povídkovým cyklem, jednou rozhlasovou hrou, a devíti povídkami rozptýlenými v různých časopisech a antologiích.

Páteří cyklu jsou příběhy týkající se Jakuba Nedomého – ani dobrého, ani špatného člověka narozeného v roce 2023, který po několika neúspěšných pokusech o studium na vysoké škole končí jako nezaměstnaný, a tuto svoji situaci řeší tím, že odchází v prosinci 2043 na Lunu do Českopolské těžební pracovat jako havíř. V závěru svého působení na této těžební stanici (2045) se však nezachová zrovna příliš morálně, a tamním Výborem spravedlivých je odsouzen k trestu smrti. Popravě však v poslední chvíli zabrání policie. Nedomému je znemožněno navrátit se na Zemi a stává se proto obyvatelem lunárního habitatu Arkádie, kde si v roce 2046 nebo nejpozději v roce 2047 otevírá krámek se starožitnostmi.

Jakub Nedomý přímo jako hlavní či jedna z hlavních postav vystupuje ve dvou románech (Rock mého života, Hvězda mého života), ve všech částech cyklu Měsíc mého života, a dále v pěti povídkách („Hlídka 2“, „Hlídka 3“, „Kukaččí vejce“, „Lunární potápěč a „Prázdniny v mezisvětě), letmá zmínka o něm pak je ještě v románu Reparátor.

Nedomého „sparingpartnery“ v jednotlivých příbězích jsou Dědek Čuchák (kyborg), dr. Kutz (vzděláním něco mezi lékařem a inženýrem, tvůrce Dědka Čucháka), policista Luigi Mantella, a konečně Nedomého dívka Su Wang-li, jež je majitelkou restaurace „Modrá laguna“ a meče „Třpyt rosy“. Většina příběhů, jejichž hrdinou je Nedomý a jeho známí, má charakter detektivky.

Stručný geopolitický přehled

Země na počátku 21. století není příliš radostné místo pro život. Došlo k atomové válce, při níž přišla Afrika o svůj jižní cíp a Severní Amerika není spojena s Jižní Amerikou. Celý Střední východ je pokryt radioaktivní skleněnou deskou. Dochází rovněž k politickým změnám – existuje tak Východoamerická konfederace, Svobodné císařství Texas, Bretaňská socialistická republika nebo Bavorské království. Ostatně ani Česká republika neudržela svůj demokratický vývoj nastolený v roce 1989, a tak ještě před narozením Jakuba Nedomého (tedy před rokem 2023) se přejmenovala na Československou socialistickou republiku Novou.

Země je přelidněna – některé státy sice žijí v relativním blahobytu (třeba zrovna my), výroba je zajišťována především roboty, nicméně druhou stranou této mince je skutečnost, že řada lidí (a mezi ně patří i Jakub Nedomý) nemůže sehnat práci.

Ve 20. letech 21. století začíná osídlování Měsíce, když zde vznikají zejména průmyslové komplexy (třeba Českopolská těžební) a lunární habitaty určené pro žití a bydlení obyvatel Měsíce. NASA je odepsaná a nová vlna kosmické expanze souvisí zejména s rozmachem soukromých firem (kupříkladu Viržin) a vynalezením Miagiho motoru.

Aby se zabránilo válečné destrukci Průmyslového komplexu Luna (PKL), je jednak zakázán dovoz zbraní na Měsíc, a jednak je na něm zakázána náboženská propaganda. Jedním z nejvýznamnějších lunárních habitatů je Arkádie ležící na okraji Moře klidu nedaleko místa, kde přistálo Apollo 11. Arkádie se zaměřuje především na turistiku a informatiku. Arkádie není jediným habitatem na Luně - ostatní jsou třeba nedaleko ležící Lunagrad zaměřující se především na vědu a výrobu, neboZvezgorodok - názvy těchto habitatů jsou uvedeny v knize Měsíc mého života, která vyšla v roce 1988. Naproti tomu v částech cyklu vyšlých po roce 1989 se již Neff nemusí zatěžovat názvy připomínajícímu ruštinu a SSSR, takže další habitaty jsou kupříkladu Oz, Eldorádo, Alhambra, Apollonie, Sarden (ten se nachází v blízkosti místa přistání Apolla 12 a Apolla 14), Atlantida nebo Šangrila.

Samozřejmě přelidněná Země má zájem na rozvoji a dalším osídlování Měsíce – platí proto ustanovení § 6 občanského zákoníku, zákona o pracovních právech a povinnostech nekybernetického personálu Průmyslového komplexu Luna. Tento určuje, že maximální délka pobytu na Měsíci je pro obyvatele Země stanovena v délce 560 dní – kdo tuto délku (ať již o vlastní vůli nebo zásahem „vis maior“) překročí, stává se automaticky obyvatelem Lunárního společenství a ztrácí právo návratu na Zemi.

Na počátku padesátých let 21. století byl tento paragraf zrušen, což mělo za následek, že podstatná část trvalých obyvatel Luny se navrátila zpět na Zemi. Ve druhé polovině 21. století však na Zemi propuká epidemie Super-AIDS (jedná se o klasické onemocnění AIDS, jež je však přenášeno jako kapénková infekce) a řada lidí se ze Země stěhuje zpět na Lunu. To souvisí však i s neblahým politickým vývojem v Evropě. Francouzský, britský a německý parlament ovládli islamističtí fundamentalisté. Evropa rychle propadá do bídy a pro mnoho lidí se tak emigrace na Lunu stává životní nutností. Politický vývoj v Evropě nakonec ještě v 21. století vyvrcholí tím, že Bagdadský kalifát vyhlásí Evropský protektorát (pro Prahu to kupříkladu znamená, že Pražský hrad je přestavěn na mešitu). Politické napětí mezi Lunou a Evropským protektorátem narůstá, což souvisí mimo jiné i s tím, že se na Luně usazují exilové vlády Británie, Francie a Německa. Vůči Luně je ze strany protektorátu vyhlášeno obchodní embargo, takže Luna je odříznuta od zdrojů čerstvých potravin.

V roce 2087 islamističtí fundamentalisté svrhnou na neutrální Švýcarsko atomovou bombu, čímž dochází k vymazání Švýcarska z mapy Evropy. Luna si poprvé začne uvědomovat možné akutní ohrožení ze strany Evropského protektorátu. Z různých skupin lidí se proto na ní začne vytvářet tzv. neformální tým, který vytváří zbraň nového typu – tzv. robotické nindži. V noci z 10. na 11. září (toto datum má určitě svoji symboliku) 2092 jsou tito robotičtí nindžové nasazeni v Londýně.

Naštěstí však zanedlouho dojde k faktickému uzavření příměří mezi Evropským protektorátem a Lunou.

V prvé polovině 22. století jsou téměř všechny lunární habitaty přelidněny. Důsledkem tohoto je materiální vyčerpání zdrojů a „chudnutí“ všech obyvatel Luny – ti si svůj vztek vybíjejí zejména na androidech, na něž jsou ve dvacátých letech 22. století pořádány pogromy. Nespokojenosti obyvatel Luny se stávajícím stavem využije politické hnutí Nová hranice. Toto hnutí staví před obyvatele Luny cíl – další dobývání kosmu a dosažení středu galaxie. Dle propagandy tohoto hnutí zůstává Luna a její obyvatelé jedinou výspou pokroku, zatímco planeta Země upadla do bahna trvalé dekadence, a momentální chudost obyvatel habitatů není zapřičiněna přelidněností, ale tím, že velké procento jejich obyvatel tvoří lidé, kteří se narodili na Zemi – ti totiž mají vysokou postavu, která překáží a zabírá moc místa, spotřebuje moc kyslíku a vyměšuje hromadu odpadů. Nová hranice se pokusí dokonce o politický převrat, ovšem neúspěšně. Oslabené Nové hranici se sice v druhé polovině 22. století podaří osídlit nějaké planety mimo Sluneční soustavu (jedná se o planety rozmístěné kolem hvězd Alfa, Mabrak, a zejména planeta Uma v soustavě Sonora-Asdal), ale současně ve druhé polovině 22. století vzniká Industriální císařství, které se velice negativně staví k letům mimo Sluneční soustavu a posléze je zakáže úplně. Ale zákazy jsou od toho, aby se obcházely – a tak v roce 2227 se Sluneční soustavy odlétá mezihvězdná loď Drakkar.

A rokem 2227 končí (alespoň prozatím) Neffův cyklus.

Časová osa Arkádie

Před vlastním sestavením časové osy „historie budoucnosti Arkádie“ je nezbytné upozornit na jeden zásadní problém. Faktografické údaje uvedené v románu Rock mého života umožňují zařadit děj tohoto románu (který zahrnuje zhruba čtyřleté období, z nichž však prostřední část trvající zhruba 3,5 roku, po kdy je Jakub Nedomý internován ve vězení na Ultimu, je pro děj nepodstatná) do dvou časových období – jednak do období zhruba od roku 2093 do roku 2097, a jednak do období zhruba kolem let 2118 až 2122.

Zařazení románu Rock mého života do období zhruba od roku 2093 do roku 2097 odpovídají následující údaje:

- na str. 18 románu je poznámka o tom, že krátce po nasazení nindžů v Londýně (k tomu došlo v září 2092) navštívil Nedomého policista Mandella,

- na str. 326 (tedy v závěrečné části románu) je poznámka o tom, že asi před dvěma lety se Nedomý účastnil natáčení spacernu Tři stateční (tento film se dle druhé části knihy Měsíc mého života natáčel v roce 2095). Nelze ovšem nevidět, že údaj na straně 326 románu Rock mého života je v zásadním rozporu s údajem ze str. 267 tohoto románu, dle kterého byl Nedomý v předchozích třech a půl letech internován na Ultimu – tedy Nedomý nemohl současně být ve vězení a současně natáčet film. Právě tento faktický rozpor dle mého soudu vylučuje možnost zařadit děj románu do období let 2093 až 2097;

NAPROTI TOMU zařazení románu Rock mého života do období kolem let 2118 až 2122 odpovídá údaj na str. 193 románu, dle kterého v něm popisované události se odehrávají 75 let po příchodu Jakuba Nedomého na Lunu (Nedomý přišel na Lunu v roce 2043).

Rozpor mezi možnou dvojí datací románu Rock mého života lze zřejmě přičíst na vrub tomu, že tento román psal Ondřej Neff od roku 1998 do roku 2006 a během této doby měl tento román celkem nejméně tři verze.

Ponechávám na každém čtenáři, nechť si děj románu Rock mého života na časové ose zařadí dle vlastního uvážení. Logika, z níž celý román vychází (Nedomý se cítí být ohrožen ze strany fundamentalistů jako možný velitel neformálního týmu právě proto, že krátce před tím došlo k vysazení robotických nindžů v Londýně) by předpokládala, že se děj odehrává v letech 2093 až 2097 – to je však v rozporu s údaji vztahujícími se k natáčení spacernu Tři stateční. Bude asi proto správnější zařadit události románu Rock mého života do období let 2118 až 2122, i když logika děje a jednání Nedomého dostává „na frak“.

O tom, že při vytváření časové osy se skutečně nevyplatí vycházet bez dalšího z faktografických údajů obsažených v románu Rock mého života, svědčí i další skutečnosti.

Na str. 128 románu Rock mého života je bez jakékoliv bližší souvislosti s dějem uvedeno, že Su Wang-li přišla na Měsíc s čínskou vlnou v roce 2055, NAPROTI TOMU z děje románu Hvězda mého života vyplývá, že Su Wang-li přišla na Lunu už v roce 2046 nebo 2047.

Ze strany 28 románu Rock mého života vyplývá, že Nedomý s Čuchákem mají v Arkádii svůj krámek se starožitnostmi od roku 2082 NAPROTI TOMU z děje románu Hvězda mého života vyplývá, že krámek se starožitnostmi mají již od roku 2046 nebo 2047.

Ze stejných důvodů jako již uvedeno výše vycházím při uvedených rozporech z údajů vyplývajících z románu Hvězda mého života, takže následující časová osa „historie budoucnosti Arkádie“ se snaží pokud možno co nejméně vycházet z údajů obsažených v románu Rock mého života:

   A dále je ještě na místě uvést, že se mi absolutně nepodařilo blíže časově zařadit děj povídky „Kukaččí vejce“, když jediné, co je pravděpodobně téměř jisté, je že se tato povídka odehrává dříve než vzniklo hnutí Nová hranice (tedy před rokem 2145).

29. 11. 2023 - v Československé socialistické republice Nové se narodil Jakub Nedomý;

2032 - Měsíc se stává demilitarizovaným pásmem, protože vyšel zákon zakazující dovoz zbraní na jeho povrch;

2032 - mezi Arkádií a Lunagradem se objeví pohybující se zóna, v níž dochází k rozpadu umělých věcí na atomy – posléze se ukáže, že v místě oné zóny seMěsíc střetl s mimozemskou entitou (literární zpracování: „Ano, jsem robot“);

2043 (prosinec). . . Jakub Nedomý přišel na Měsíc a počal pracovat v Českopolské těžební;

26. 6. 2045 - Jakubu Nedomému končí jeho závazek u Českopolské těžební, protože však jsou problémy s odletem, Nedomý se rozhodne zajistit si odlet na Zemi navlastní pěst. Tamním Výborem spravedlivých je odsouzen k trestu smrti,popravě je však zabráněno zásahem policie – v důsledku tohoto všakNedomý překročí 560 dní svého pobytu na Luně, a stane se tak dle § 6občanského zákoníku jejím trvalý obyvatelem, a usadí se v Arkádii (literárnízpracování: prvá část cyklu Měsíc mého života);

druhá polovina roku 2045 až rok 2047. . . Nedomý zjišťuje, že jeho kolegové z Českopolské těžební, kteří měli po uplynutí závazku odletět na Zemi, byli zavražděni, ajejich mzdy si zřejmě někdo přivlastnil. Snaží se tento zločin objasnit, apřitom se seznamuje s dr. Kurzem, policistou Mantellou, čínskouimigrantkou Su Wang-li, a konečně i Dědkem Čuchákem, kterého získáváza partnera. V tomto období si už otevírá společně s Čuchákem stánek sestarožitnostmi v Arkádii (literární zpracování: Hvězda mého života);

2052 - zrušen § 6 občanského zákoníku, zákona o pracovních právech a povinnostech nekybernetického personálu Průmyslového komplexu Luna, což mělo za následek, že 98% starousedlíků se z Měsíce vrátilo na Zemi;

2063 - zasypání Českopolské těžební v souvislosti s budováním šesté panlunární dálnice;

2069 - žádný lidský sen není nesplnitelný, ani sen o vzducholodi létající ve vzduchoprázdnu nad povrchem Měsíce (literární zpracování: „Zepelín na Měsíci“);

2087 - Švýcarsko je atomovou bombou srovnáno se zemí;

2092 - Měsíc je sice dle mezinárodních smluv demilitarizovanou zónou, ale za situace, kdy je Švýcarsko srovnáno se zemí a v evropských parlamentech mají většinu islamisté, může být za určitých okolností pro měsíční vládu výhodné mít nějakou zbraň v záloze. V tajnosti je proto vytvořena přísněutajená napůl vládní a napůl soukromá instituce jménem Enigma, jejímžúčelem je vyvíjet zbraně vhodné pro užití na Měsíci. A právě s toutoorganizací se Nedomý s Čuchákem dostanou do střetu (literární zpracování„Prázdniny v mezisvětě“);

z 10. na 11. 9. 2092…na Londýn zaútočily robotičtí nindžové;

2095 - v souvislosti s natáčením filmu o útěku Nedomého z Českopolské těžební se Nedomý dozví, že jeho přítel z Českopolské těžební Kazimir Prus jeDědkem Čuchákem a současně je Katem, který měl v roce 2045 vykonatjeho popravu na základě rozhodnutí Výboru spravedlivých (literární zpracování: druhá část cyklu Měsíc mého života);

26. 1. 2102 - průkopník objevování Luny Adam Hurd nalezl v kráteru Bohnenberger v Mare Nectaris černý válec vysoký 60 cm, průměr 50 cm, na Zemi vážícíkolem jednoho metrického centu, který nazval Hlídka 2;

23. 4. 2102 - . při zkoumání nalezeného objektu spáchal Adam Hurd sebevraždu;

pravděpodobně 2118 až 2122 (viz nejasnosti v dataci románu Rock mého života) - Nedomý upadne do podezření, že je šéfem neformálního týmu odpovědného za vypuštění robotických nindžů v Londýně v roce 2092. Hrozí mu bezprostřední ohrožení na životě ze strany fundamentalistů. , a takmusí sám po neformálním týmu pátrat. Při tomto pátrání se dostane až na Zemi, kde upadne do podezření z vraždy. Evropský protektorát žádá o jeho vydání k potrestání, a tak je Nedomý „uklizen“ do vězení Ultimus, kde stráví 3,5 roku. Po propuštění odhalí rozsáhlé spiknutí, jehož cílem je ovládnutí Arkádie (literární zpracování Rock mého života); 

2122 až 2125…. . v roce 2122 žije v Arkádii 600. 000 lidí a 2. 000. 000 androidů. Toto přeplnění za současného omezování zdrojů vede k vybíjení androidův Arkádii, mimo jiné i proto, že androidi jsou často svými vlastníky užíváni jako sexuální pomůcky (literární zpracování: „Varianta číslo 3“ a „Lov na krysu“);

2123 (přibližně). . . syn Adama Hurda Ralf Hurd prodává Nedomému z pozůstalosti svého otce Hlídku 2. Nedomý ji zkoumá, Hlídka 2 se však jakémukoliv svémuzkoumání brání a je agresivní vůči lidem, které zabíjí. Nakonec Hlídka 2zničí sama sebe (literární zpracování: „Hlídka 2“);

??? -  Jakubu Nedomému se dostane do rukou semínko, které soustavně požírá své okolí a zvětšuje se = jedná se o parafrázi pohádky O Otesánkovi. Nenízřejmo, kdy přesně se tato událost odehrála, s jistotou lze však říci, že v dějiještě není žádná zmínka o Nové Hranici, z čehož lze soudit, že se tatoudálost udála ještě před rokem 2145 (literární zpracování: „Kukaččí vejce);

2145 - aktivní je již politické hnutí Nová Hranice, neúspěšný pokus tohoto hnutí vedeného komodorem Avramem Stavropulosem o politický puč v Arkádii (literární zpracování: třetí část cyklu Měsíc mého života);

2173 (přibližně) - vznik Industriálního císařství;

mezi roky 2175-2185 - v souvislosti s vynálezem stroje umožňujícího se potápět do prachových moří (obdoba ponorky) je v hloubi jednoho prachového mořenalezen tajemný artefakt vyrobený zřejmě pralunární civilizací. Nedomý senechtě zamíchá do nevybíravého (včetně vražd) souboje několika osob okomerční využití tohoto artefaktu (literární zpracování „Lunární potápěč“).

2186 - Nedomý se setkává s Hlídkou 3. Zjišťuje se, že Hlídky byly mimozemšťany rozmístěny na Zemi a Měsíc v 90. letech dvacátého století. Hlídka 2 (blíže viz události z let 2102 a 2123) byla pokažená (proto působila ničivě na své okolí), zatímco zbývající Hlídky mají vědomí, přinášejí lidstvu schopnost regenerace vedoucí až k nesmrtelnosti, a lze jejich prostřednictvím komunikovat s civilizací, která je na povrch Země a Měsíce umístila (literární zpracování: „Hlídka 3“);

20. 4. 2192 - narodili se Ron a Bart Astonvargovi;

2212 - Nedomý a Dědek Čuchák žijí na planetě Uma v soustavě Sonora-Asdal, kam z Luny přesídlili v přesně nezjištěné době, rozhodně však po roce 2186 (literární zpracování: čtvrtá část cyklu Měsíc mého života);

2214 - v rámci závodu Velká solární dochází za oběžnou drahou Jupitera k havárii závodního člunu Drakkar pilotovaného Bartem Astonvargou (literárnízpracování: Havárie Drakkaru). Industriální císařství zcela zakázalo lety mimo hranice Sluneční soustavy;

2227 - zjišťuje se, že Drakkar nebyl závodním člunem, ale mezihvězdnou lodí. K jeho havárii ve skutečnosti nedošlo, byla fingována, aby Drakkar mohl být ukryt a nedostal se do moci ozbrojených složek Industriálního císařství. Drakkaru se zmocní Ron Astonvarga  a za dramatických okolností s nímodlétá ze Sluneční soustavy. V tomto roce se již Dědek Čuchák i Nedomýnacházejí zpět na Měsíci, kam se zpět navrátili z planety Uma v soustavě Sonora-Asdal a mají znovu v Arkádii svůj krámek se starožitnostmi(literární zpracování: Reparátor).

Bibliografie vyšlých děl

R o m á n y:

• Reparátor, Corona 1997
• Rock mého života, Mladá fronta 2006
• Hvězda mého života, Albatros Media-Plus 2010

P o v í d k o v ý   c y k l u s:

• Měsíc mého života, Práce 1988; Milenium Publishing 1999, Mladá fronta 2007

R o z h l a s o v á   h r a:

• Havárie Drakkaru, in sborník Klon 97: Nekrokrator, Corona 1997

P o v í d k y :

• „Ano, jsem robot“, in pov. sbírka Zepelín na Měsíci, Čs. spisovatel 1990; in pov. sbírka Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004
• „Zepelín na Měsíci“, in pov. sbírka Zepelín na Měsíci, Čs. spisovatel 1990; in pov. sbírka Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004
• „Lov na krysu“, in pov. sbírka Zepelín na Měsíci, Čs. spisovatel 1990; in pov. sbírka Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004
• „Hlídka 2“, in Ikarie č. 12/1994; in pov. sbírka Bůh s. r. o. , Milenium publishing 1997
• „Varianta číslo tři“, in Penthouse č. 6/1996; in pov. sbírka Bůh s. r. o. , Milenium publishing 1997; in pov. sbírka Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004
• „Hlídka 3“, in sborník Klon 98, Milenium Publishing 1998; in pov. sbírka Pravda o pekle, Klub J. Vernea 2003
• „Kukaččí vejce“, in pov. sbírka Pravda o pekle, Klub J. Vernea 2003
• „Lunární potápěč“, in ant. Orbitální šerloci, Mladá fronta 2006
• „Prázdniny v mezisvětě“, in ant. Hvězdy české sci-fi, Albatros Media-Plus 2010

Poznámka na závěr

Základem tohoto článku byl můj příspěvek publikovaný 20. 7. 2005 na scifiworldu. Od té doby do současnosti však Ondřej Neff publikoval řadu dalších děl život v Arkádii upřesňujících a doplňujících, takže příspěvek z roku 2005 (a hlavně časová osa v něm uvedená) je již beznadějně zastaralý. To jsem si uvědomil, když jsem v loňském roce četl v Interkomu sérii článků Filipa Appla věnovaných Lunárnímu cyklu.

Shora uvedená časová osa Arkádie zohledňuje všechna k dnešnímu dni publikovaná díla souvisejících s tímto lunárním habitatem, a je tedy k dnešnímu dni aktuální a úplná. Zdali je i přesná – to si již musí posoudit každý čtenář sám.