RECENZE: Nick Sagan, Navždy volní

Kde končí obnova po zkáze a kde začíná zkáza obnovy? Jaké hranice má velikost lidského ducha s touhou pomáhat druhým a jak nekonečná může být omezenost jedince bažícího po moci? Kde končí lidská mysl a kde začíná vesmír? Kdy je ještě manipulace s druhými dobrem a kdy už je dobro vlastně manipulací?

Takové a další podobné nesmyslné (nebo smysluplné?) otázky mě napadaly, když jsem se blížila ke konci třetího dílu volné trilogie nemající název, který by ji spojoval. Každá ze tří knih může stát naprosto samostatně, nepotřebujete číst předchozí díly (Idlewild, Zrozeni v ráji), abyste pochopili souvislosti. Vše důležité, co předcházelo tomu, než budete „Navždy volní“, se v ději dozvíte.  Pak budete možná chtít vědět podrobnosti o dřívějších událostech, ale některá kouzla už budou nenávratně ztracena…

Třetí kniha navazuje na druhou jen o pár let později, ale změnilo se mnohé, jak v ději, tak i ve stylu vyprávění. Halloween je zpět, aby pomohl ostatním budovat světlé zítřky, a dvě třetiny obsahu čtenářům zprostředkuje právě on. Najednou zjistíte (tedy alespoň mně se to stalo), že se vám potvrzuje ono známé „nevíš, co jsi měl, dokud jsi to neztratil“, a budou vám chybět drobné útržky pohledů jednotlivých protagonistů na probíhající dění… Nicméně alespoň prostřední část knihy je známou skládačkou mnoha pohledů a máte znovu možnost lepit jednotlivé střípky k sobě, než se nakonec děj ukázněně vrátí zpět do rukou (nebo spíše úst) Halloweena, aby doběhl jeho prostřednictvím až do konce.

Vašti, která je jedním z přeživších, geneticky upravených „experimentů“ majících zachránit lidstvo, se skutečně podaří objevit lék na černou zhoubu. Postupnému rozmrazování prominentů z dob před epidemií, „spících“ v kryogenních laboratořích už nic nestojí v cestě.  Spolu s nimi se však na zem vrací soupeření o moc a touha vládnout nové společnosti.  Kdo ji získá? Jak a za jakou cenu?  Jak rychle prožere rez starých nešvarů nový lak budované utopie? K ovládnutí lidí je potřeba… strach a demonstrace vojenské síly. Která skupina bude silnější? Záhy se vše obrací na hlavu a čerstvě zachráněnému, pomalu se množícímu lidstvu hrozí, že přeci jen zahubí samo sebe. Drak požírající vlastní ocas.

Několikrát v průběhu čtení mi na mysl přišel Karel Čapek a jeho veskrze pesimistické náhledy na lidskou společnost v Krakatitu a ve Válce s mloky.  A nejen kvůli tomu, ale také proto, že Sagan stejně jako Čapek používá zvláštní neakční popis děje, kdy události „jen“ plynou jedna za druhou. Nepotřebuje žádné speciální prostředky ani efekty, aby vyjádřil, co má na srdci, a přesto dokáže udržet čtenářovu pozornost.

Ani jedna z knih této trilogie není čtením pro každého. Bohužel. Ten, kdo hledá pouze zábavu a oddych, nebude mít pro některé (vcelku široké) pasáže pochopení a nejspíš u jejich stránek nevydrží. Připraví se tak ale o překvapivé zvraty v ději, neprožije strach o jednotlivé hrdiny (protože Sagan se chová jako sám život a nikdo z hlavních hrdinů nemá předplacenou nesmrtelnost) a nedočte se překvapivě optimistického, i když mírně mrazivého konce!

Bezprostředně s příběhem to sice nesouvisí, ale nedá mi, se o tom nezmínit. Na konci knihy najdete Saganovo poděkování mnoha lidem, kteří mu při psaní pomohli, což je vcelku běžná záležitost. On však děkuje s jakousi pokorou, mimo jiné i svému otci (slavný americký astronom a popularizátor astronomie Carl Sagan), kterému vděčí za formování pohledu na svět, a tím v podstatě i za popud ke psaní, což už tak obvyklé není. Doufejme, že touto trilogií s psaním neskočil, a že si budeme moci v blízké budoucnosti od něj přečíst i něco dalšího.

P.S. Některé myšlenky z knihy se mi budou ještě dlouho převalovat v hlavě…

Sagan Nick: Navždy volní
(Everfree)
Nakladatelství: Triton
Obálka: Dagmar Krásná
Rok vydání: 2011
ISBN: 978-80-7387-473-5
Vazba: brožovaná
Počet stran: 260
Formát: B6 110x165
Cena: 239,-Kč (pro členy Trifid klubu: 189,-Kč)