LIDÉ: Chris McGrath

Christian McGrath se narodil v Bronxu v roce 1972 a celý život žije v New Yorku. Už v raném věku se začal zajímat o umění, obzvlášť o sci-fi a fantasy. Ve dvanácti letech se seznámil s tvorbou Franka Frazetty a věděl, že by se chtěl stát autorem knižních obálek.

Po absolvování Školy vizuálního umění v roce 1995 neměl hotové portfolio. V té době se orientoval spíš na krásné umění, což jej trochu vzdalovalo od sci-fi. A stát se umělcem není vždy to, v čem by vás rodina podporovala. Zatímco pracoval na svém portfoliu, vyučoval několik let hru na kytaru, aby se uživil. V roce 1999 to vypadalo, že obor míří spíš k digitalizaci, tak ho kamarád zasvětil do photoshopu. Nechtěl se tím zabývat, ale záhy se mu to začalo líbit.

V roce 2001 McGrathovi umělecká ředitelka ACE books nabídla první práci - olejovou malbu. Ukázal jí své digitální portfolio, a místo toho dostal olejomalbu. Ta obálka je stále na jeho webu, nazvaná "Král". Ale byla to McGrathova jediná tradiční obálka. Zvláštní věc na tom je, že na ni začal pracovat 11. září, takže z toho měl divný pocit. Další práce šla pomalu, ve svém prvním roce vytvořil pouze tři obálky, v druhém roce šest. V roce 2004 už to bylo okolo 16 obálek. Začalo to vypadat dobře, ale na plný úvazek začal pracovat až koncem roku 2005. Od té doby vytvořil obálky pro několik autorů bestsellerů dle žebříčku NY Times, jako jsou Jim Butcher, Brandon Sanderson, Rob Thurman, Kat Richardson a mnozí další.

Dnes jej známe jako autora obálek žánru urban fantasy, ale to zpočátku nebyl směr, kterým se chtěl McGrath ubírat. Pracoval na sci-fi obálkách, když mu umělecký ředitel navrhl, že jeho noir styl by se hodil pro sérii Harry Dresden. Neměl v té době ale jasnou představu, jak to bude vypadat. Když dokončil obálku pro Dead Beat Jima Butchera, cítil, že se jako ilustrátor ocitl na křižovatce a že se konečně umělecky našel. Další obálka, na které pracoval, bylo V temnotě (Night Life) Rob Thurman, což jej definitivně usadilo ve škatulce urban fantasy.

Na jeho tvorbu měl vliv jeho učitel kreslení Steve Assael, ale také Dorian Vallejo. Jeho oblíbenými malíři jsou i Odd Nerdrum, Enki Bilal a Frank Frazzeta. Navzdory žánru, kterým se pracovně zabývá, je spíše fanouškem sci-fi literatury, jeho oblíbenými knihami jsou Duna, Hyperion a Veniss Underground. Z fantasy má rád ságu Elrik. Projekty, jež si opravdu užíval, byly Midwinter, Mistborn a Clone Republic. Rád by někdy dělal obálku pro Micheala Moorcocka, Franka Herberta či Dana Simmonse.

Doba, kterou stráví nad jedním obrázkem, závisí na složitosti projektu. Sci-fi obrázky zaberou víc času, protože jsou obvykle detailnější. Nejtěžší částí jsou skeče a plánování. Když se to podaří, je méně zádrhelů později, ale většinou se jim nevyhne. Je na sebe tvrdý a některé věci vypadají katastrofálně, když na nich zrovna pracuje. Skeče mohou zabrat i týden. Modely pro své obrázky si sám fotí. Dostat z modelů přesně to, co chce, bývá docela problém, proto se občas na obálkách objevují titíž lidé.

Někdy čte knihy, ke kterým vytváří obálky, ale ve většině případů nakladatelé mají představu, co na obálce chtějí. Pak začne dělat skeče, někdy ho napadne něco dobrého hned, ale většinou to dá víc přemýšlení. Obzvlášť když pracuje na obálkách už 11 let, je to těžší a těžší přicházet se stále novými koncepty.

A co by poradil začínajícím ilustrátorům? Hlavní věcí je se nevzdávat. Je to opravdu tvrdá práce a zkoušení, než dosáhnete kariéry na plný úvazek. Ale pokud opravdu cítíte, že máte talent to dokázat, držte se toho. Časem to přijde. Byl jsem velmi tvrdohlavý a uvědomil jsem si, že nemůžu dělat nic jiného, takže jsem byl ochoten to rozpálit a trochu i hladovět, než to dobře dopadlo.

Galerii obrázků najdete na webu autora.