KOMIKS: Sto komiksů v časopise ABC 3/4 - Vzpoura mozků, Osm kulí, Příběhy psané střelným prachem a dokonce i Jaroslav Němeček

Sto komiksů v ABC, část třetí a předposlední: Vzpoura mozků, Osm kulí, Příběhy psané střelným prachem a dokonce i Jaroslav Němeček (Předchozí část zde)

Symbolem legendárních „ábíček“ zůstává vedle francouzského Pifíka původní český Tomanův Kruan, kterého se jednou dočkáme i jako filmu, v nitru ABC však vyšel třeba i Němečkův (tvůrce Čtyřlístku) a Drahokoupilův (jen v páté epizodě) komiks o pojistných událostech a o lehkomyslném hnědém psíčkovi plus černobílé fence: Lapka a Ťapka (1976-79). V seriálu, pravda, vystupoval ještě zajíc. Do roku 1990 se pak oba pejsci vynořovali rovněž v malých knížkách kreslených buďto anonymně anebo Editou Plickovou a Lubošem Gruntem.

Promovaná bioložka Helana Kholová napsala pro ročník 1976/77 komiks z Kuby a z tamní „Stanice pro výzkum ryb“. Jmenoval se Karibská perla, měl tradičně 24 dílů a kreslil ho poněkud ke scenáristce „nevstřícný“ (?) Miroslav Hrdina. Pro ABC pak již vícekrát nepracoval.

Vedle boje o naleziště perel se v tomto příběhu pereme s hrdiny o artefakty z vraku španělské lodě Margarita. Z kádrových důvodů si autorka netroufla podepisovat sérii vlastním jménem.

Pokračujme však. Pionýři vědy a techniky byl čistě pro potřebu Encyklopedie zvolený název hned několika dalších seriálů nakreslených klasikem Milošem Novákem.

Části z roků 1976-77 pojednávají o průkopníku letectví Václavu Kadeřávkovi (1835-1881), který byl možná jedním ze vzorů Jana Tleskače, a teprve roku 1988 se v ABC objevilo další „pokračování“ o známém knězi Prokopu Divišovi (1698-2765). Zpracováni však postupně byli i Nikola Tesla (1856-1943), vynálezce zadovky Silvestr Krnek (1825-1902), spisovatel František Běhounek (1898-1973), dvojice Václav Laurin (1865-1930) a Václav Klement (1868-1938), další dvojice pilotů (a bratranců) Jan Kašpar (1883-1927) a Evžen Čihák (1885-1957) a také „bleskosvodový“ Josef Božek (1782-1835), český to Benjamin Franklin (to ovšem velmi vzdáleně). Čtyřiadvacet epizod napsali různí autoři a také tedy Pavel Toufar (Běhounek, Kadeřávek, Kašpar a Čihák) či Josef Hons (Tesla), ale vznesme se (venku mi za sklem vysvitlo sluníčko) do fantastičtějších světů.

Úžas - minimálně u dětí - vzbuzoval ve svých časech komiks z budoucnosti plné létajících talířů i kosmických lodí Vzpoura mozků (Šorel/Kobík 1977/79, 48 dílů). Doprovodným papírovým modelem se tu stala maketa hvězdoletu Prométheus s třemi jeho průzkumnými modely a legendární logo seriálu s hlavou, v níž se prolínají mozkové závity s tištěnými spoji, bylo prý Kobíkovým nápadem. Co zatím zkoumal Vlastislav Toman?

Projevil se jeho zájem o zbraně, který už kdysi umocnila Lugsova kniha Ruční palné zbraně, a charakter ABC dík tomu řadu let dotvářely taky Tomanovy Příběhy psané střelným prachem.

Jde o Novákem kreslenou historii dobových zbraní, ale vesměs jen těch, které přinesly pokrok, tedy lze-li vůbec hovořit v případě zbraní o pokroku (ve smyslu technického vývoje těchto zbraní však jistě ano).

Nakonec vzniklo deset těchto komiksů, přičemž prvním je Petronely (5 epizod z roku 1977) odehrávající se po smrti Karla IV.: a jak se ukáže, jedny z prvních pušek pomohly zachránit i jistou Markétu.

Nejkratší Tomanovu „zbraňovou“ sérií je O kolečko víc (4 epizody z let 1977/78) a vydala se oddaně až za vynálezcem křesacího kolečkového strojku, jímž byl německý hodinář Johann Kieller (kterému byl ovšem vynález zcizen jistým důstojníkem).

Tuto story ovšem časově předcházejí Turecké varhany (10 epizod, 1978) představující nám předchůdce kulometu z poloviny 16. století, kdy byli napodobeny zbraně záporožských kozáků. Inu, i to by tedy mohlo být součástí „nezdolné“ Encyklopedie ruského prvenství (nakladatelství AURORA, Praha 1994).

V ABC následoval korzárský příběh z Atlantiku Zákeřný kord (15 epizod 1978/79) a poté - na Moravě se odehrávající a partyzánský - Tichý střelec (14 dílů 1979) z druhé světové války. O o „větrovce“ na stlačený vzduch systému Girardoni zvíme prostřednictvím dobrodružství šestnáctiletého Jiřího Tomka, které končí v muzeu v témž čase, kdy seriál poprvé vyšel, zatímco onen typ tiché zbraně je již vynálezem užívaným hrdinovým rodem za napoleonských válek.

Nejvíc mě ovšem kdysi ohromilo Osm kulí (8 dílů 1984) odehrávajících se počátkem 18. století. Ty místo Nováka kreslil Milan Víšek, v ABC tehdy poprvé, a připomeňme, že tu puškař Filip Legrel vyřídil v Sovím lese pouhými dvěma (čtyřhlavňovými) pistolemi hned šestičlennou tlupu (vedenou jistým Rybím okem), a to poté, co napadla kočár hraběnky Amelie z Křížova a její neteře Lucie.

Následující Víškova detektivka Střílející ruka (1985) má sedm částí a řeší pět vražd. Odehrává se počátkem 20. století v Paříži a je omotána okolo krajně raritní kapesní pistole Le Protector patentované již roku 1882 Jacquesem Turbiauxem. Vzorem kreslíři byla přitom zcela konkrétní a do posledního šroubku předtím rozebraná zbraň ze sbírek Vojenského muzea v Praze, vedle níž vlastní stejný typ už jen muzeum v New Yorku a právě v Paříži.

Další Víškovou spoluprací s Tomanem byl Přerušený souboj (9 dílů 1985). S předstihem tu na pomyslné plátno vstupuje tentýž stalingradský příběh (1942), jenž zachytily i pozdější filmy Andělé smrti (1992) a Nepřítel před branami (2001). Hrdinou obou i komiksu je legendární snajpr Leonid Sergejevič Vorobej čili Vrabčák.

Řekněme si i víc. Mladý hrdina se naučil mířit za lovů v tajze a jeho reálnou předlohou byl kapitán Vasilij Grigorijevič Zajcev (1915-1991), Hrdina Sovětského svazu a autor pamětí. Rovněž Zajcevův nacistický soupeř však má reálný vzor, a to v jistém Heinzi Thorvaldovi.

Protože bez vysvětlení sešlo z plánu reprintovat příběh ve Velké knize komiksů 3 (2002), objevuje se ve svém prvním knižním vydání až právě v závěru Lábkovy a Pavelkovy Encyklopedie.

Na přelomu let 89/90 se pak Příběhy psané střelným prachem uzavřely Kapitánem Karibského moře (26 epizod) – a štafetu kreslíře tehdy přebral už třetí jejich výtvarník Lubomír Hlavsa. Jde sice o „pokračování“, nicméně Toman ho vymyslil chytře a časově předchází staršímu Pánu vlků. Pro Velkou knihu komiksů 2 (2002) a pro Encyklopedii zvolil už autor vhodnější pořadí i společný titul Příhody Jakuba Holého.

Kdo je tu hrdinou? Český exulant v Kanadě spřízněný vzdáleně s Prokopem Holým, po kterém asi podědil strategický talent. Toman ovšem až dodatečně rekonstruuje, jak se Holý dostal roku 1756 z Evropy přes Atlantik. Tehdy právě začínala tzv. sedmiletá válka Anglie s Francií a Holému cesta vyšla na palubě holandské lodi Hvězda. Nevyšla však tak úplně. Loď totiž lstí obsadili angličtí korzáři. Právě díky tomu se čtenáři mohou setkat i s kapitánkou Černou Mary, nicméně Jakubu Holému se spolu s pár dalšími podaří na Hvězdě Karibského moře (rozšířili jméno lodi!) zločincům uprchnout, a to hned několikrát. V bažinaté oblasti u Sierra Madre navíc osvobodí otroky a se štěstím najdou i pirátský poklad. Ve finále pak Holý vkročí na floridskou půdu a míří do vnitrozemí, Proč? Pán vlků (24 epizod 1985/86) se přece odehrává o něco později (1763) v už zmíněné Kanadě!

Opět se jedná o drama, i když ne Shakespearovo. Červenokabátníci tu konfiskují majetek svých nepřátel, ciož postihne i francouzskou pevnost Tři stromy. Od hraničáře Davida Younga ji právě přebral plukovník Richard Blackett, který se seznamuje i s Holým. Tomu nyní náleží nedaleký hamr i s kovárnou a usedlost.

Za Blackettem putuje i jeho žena s dětmi a jsou právě přepadeni, když zasáhne (tajemný) Pán vlků, v kraji legendární. Kdo se jen skrývá pod škraboškou a pod vlčí kůží na jezdcově hlavě - a kým je ten muž v loveckém obleku, s bičem, kterým tak brilantně ovládá smečku ovčáckých psů?

Tušíte? V komiksu najdeme i X odkazů na různé historické palné zbraně počínaje revolvery a děly konče a v neposlední řadě jsou připomínány způsoby nabíjení. Pán vlků i „Kapitán“ vyšly navíc i coby nekomiksové knihy, a to pod názvy Pán vlků (1990) a Korzár poctivec (1991), přičemž devět dalších komiksových cyklů o střelném prachu existuje i co dějově rozšířené povídky v další knize Příběhy psané střelným prachem 1988). V některých případech pak byly tyto povídky samozřejmě uveřejněny už časopisecky.

A co ještě víc bylo v ABC?

Hrdinou komiksu kresleného Evou Plickovou na námět Marie Tetourové se mezi roky 1977 až 1984 stal i blonďatý a „správný kluk a hospodář“ Spořínek (13 epizod). Nosil tenkrát červenobíle pruhované triko a zelené kalhoty a šlo o další reklamní figuru České státní spořitelny, která však hostovala ještě i v dalších periodicích a třeba i na zažehlovacích obtiscích. Figuru vymyslil a z předložených kreslířčiných návrhů osobně vybral obchodní referent Husník a Plicková roku 1977 co přílohu ABC spoluvytvořila i stolní hru Závod Spořínkovy party, načež vyšlo např. i Kvarteto dobrých hospodářů.

Spořínek se až na výjimku nevyskytoval osaměle, nýbrž se dvěma kluky a dvěma děvčaty. Všichni se pak starali o jistou paní Dostálkovou a od třetí části si říkali Spořínci. V seriálu vystoupil i „Šerlok Holms“, ale od roku 84 měl Spořínek místo čtveřice za kamarády jiné tři kluky alias „Partu ZOO“. A papírový model Spořínka?

Nakreslila jej opět Eva Plicková, a to s pomocí Martina Pilného, avšak ještě později vytvořil jiný a lepší model také Přemysl Kubela.

Hned v několika verzích vyšel i Spořínkův zápisník, objevila se leporela, ale vraťme se od kuriozit ke skutečnějším komiksům.

Tvrz (1980/81, 24 dílů) zasadil pan Šorel do blízkosti manželčina rodiště, jíž je ves Hlásenice, kde kdysi stávala obdobná tvrz zničená v květnu 1434, tedy ještě před bitvou u Lipan. Záhadnou cestou do času se hrdina-astronom dostane před okamžik útoku na tvrz a lze se právem ptát, jak by náš současník tenkrát obstál. A jak?

Husity astronom rozpráší jejich vlastním nahraným chorálem, načež si zajistí přízeň obránců tvrze a postaví rogalo, na kterém přeletí šiky, aby přivolal pomoc. Komiks je opět doplněn modelem, a to Hlásenické tvrze - od architekta Richarda Vyškovského a redaktora Martina Pilného.

Další seriál od dua BAPE představují příběhy tmavovlasého a světlovlasého kluka Éda a Béďa (171 epizod 1981-1990). Na začátku se ti dva prostě „scukli“ tak, že se srazili na skateboardu, a podstatnějším tady je, že vlastně nahradili spolupráci ABC s Pifem - a konkrétně seriál Pifík. Celkem ve 38 dílech bojovali pak s namyšleným Luboškem, synem bohatce, a jenom výjimečně ti tři spolupracovali. Tento seriál bystře reagoval na aktuální jevy, jakými byly tehdy i Rubikova kostka či Šmoulové, a u jisté stařenky na půdě jeho hrdinové symbolicky nacházejí haldu starých... ábíček? S výjimkou dvou navazujících příběhů Nalezenec a Cirkus tu jde o samostatné epizody, které však o prázdninách pokaždé propojilo prostředí: Pramice, tábor, balón, moře, bicykly... Celkem devětkrát se (nedůslednost!) opakoval název dílu a úplně mimo ABC vyšla epizoda o nedostatku pionýrských vedoucích. Na rozdíl od Pifíka postavy nikdy nebyly jinak využity a v posledním díle Béďa odjíždí s rodiči do Afriky. Vladimír Pergler pro reprint v Zimním speciálu 97 některé obrázky předělal a poslední díl (který se ztratil) překreslil.

Následující komiks Slavné vraky (24 dílů) už dělal Pergler podle scénáře Heleny Kholové. Ta vlastně využila (pro svůj druhý komiksový námět) formát Tomanových Příběhů psaných střelným prachem a propojila historii hned několika lodí, takže tu máme vlastně čtyři kratší komiksy najednou.

V první, původně bezejmenné části (ve 2. vydání to ale bude Vrak u Antikythéry) objevujeme okolo roku 1900 vrak římské lodi.

Druhá série nazvaná Loď Marka Sestia (6 dílů) je z času Alexandra Makedonského, ale i dneška: Jacques-Yves Cousteau totiž titulní loď pět let dobýval u Marseille. V třetím Pokladu u mysu Vlaštovek (7 dílů) vystupuje v roce 1958 skutečný amatérský archeolog Peter Throckmorton (1928-1990) a pachtí se za achájskou lodí z doby bronzové. Nu, a v posledním příběhu Galeony s živým stříbrem se pátrá po lodích Guadaloupe a Tolose, které klesly ke dnu roku 1724. Jenom v tomto posledním případě probíhají podle pravdy obě linie vyprávění, a to jak původní plavba, tak i hledání, a jinak to bylo pokaždé spíš jen to hledání.

Rudolf Baudis a Miloš Novák (jde o vůbec poslední komiksovou zakázku tohoto „komiksového grafika“) se pak stali autory komiksu La Aviadora (82/83, 24 dílů) o první české aviatičce Boženě Láglerové-Peterkové. Titul tu znamená španělsky Letkyně a hrdinka si skutečně v letech 1911-13 vydělávala leteckými exhibicemi, při nichž bylo na Haiti bohužel zabito dítě vrtulí.

Další významnou spoluprací dvojice Šorel/Kobík se stala Galaxia (84-86, 48 dílů). Na obří kosmické lodi (architekt Vyškovský vytvořil i její model) přežili druhý pilot a biolog. Vcucne je však červí díra a oni objeví sluneční soustavu podobnou naší. Nato dle očekávání narazí na obdobu Země. Zde ale, běda, žijí obří vosy a gigantičtí pavouci.

Robinsoni vesmíru se ovšem nedají, osvobodí ze zámotku dívku a zví, že původní obyvatelstvo živoří v podzemním skladišti. Galaxia není špatný seriál, ale bohužel působí jen jako jakési kapitoly vybrané daleko rozsáhlejšího, avšak asi imaginárního díla. Konec má také otevřený a po dokončení nadála a i dnes volá marně (slyšíte?)

Galaxia vyšla i ve Speciálu 96, ale chybí tu patnáct prvních dílů a původní devatenácté pokračování. Ve třetím vydání veVelké knize komiksů (2001) pak zase postrádáme sedm obrázků a dva díly jsou zaměněny.

24 dílů měly i Znovuzrozené lodě (opět Kholová/Pergler, 83/84), navazující na Slavné vraky. Tentokrát šlo o plavidla, která podporovala a vyvracela různé hypotézy. Ale nezačíná e na moři! Tři kluci z města objeví o prázdninách Čertův mlýn s někdejším mořským vlkem Janem Voseckým a s maketami lodí, ke kterým zná tento vlk příběhy. Zvíme postupně mnohé o historie devíti z nich plus o osudech tří mužů i celé skupinky nadšenců. Hlavní prostor je pitom věnován Thoru Heyerdahlovi, který se se svými kamarády celkem čtyřikrát vydal na zcela báječnou cestu, aby prokázal platnost tehdy odvážných migračních teorií. V akci je tu balzový vor Kon-Tiki (model e od Ladislava Badalce), papyrové čluny Ra a Ra II i rákosové dvoutrupé plavidlo Tigrid, avšak prostor získá i Francouz Eric de Bisschop, odpůrce to Heyerdahlův, který se plavil na dřevěných vorech Tahiti Nui I a II a vyvracel Norovy teorie.

Mořeplavcem byl i Tim Severin, který na koženém člunu Brendan oživil dohady o dobytí Ameriky Iry, a plavil se také na „Soharu“ inspirovaném Tisícem a jednou nocí. A konečně tu překvapeni poznáme i katamarán Šťastná hvězda, po čemž snad opravdu uvěříme, že tak šlo přeplout z Polynésie až na Havaj... a na Tahiti...

O zbylých kreslených seriálech v ABC si povíme příště.