RECENZE: Ivo Fencl, Dvě tváře doktora Jekylla

Genius loci literárního světa, plzeňská ikona či civis Starého Plzence Ivo Fencl letos vydal v malém nákladu svou desátou knihu, jak uvádí (podle jiných počtů ale teprve osmou), a daroval mi ji.

Jedná se soubor esejů o osobě literáta Ivovi nejmilejšího, tedy Robertu Lewisu Balfouru Stevensonovi, uveřejněných v loňských vydáních literárního obtýdeníku Tvar. Abych však byl přesnější, knihu, řekněme knížku a ještě lépe řečeno sešit v podobě brožury:-) vydalo občanské sdružení Pro libris jako šestadvacátý svazek edice Ulita.

V netradičně pojatém životopise nás autor ve třinácti kapitolách provede životním a hlavně literárním osudem Loua, jak mu přátelsky a po vzoru jeho ženy Fanny říká. Důležité je, že se tak děje způsobem čtenářsky přitažlivým, kde nechybí ani odkazy na Stevensonovy inspirační zdroje, kde nepostrádáme zamyšlení i úvahy o spisovatelových vnitřních pohnutkách, a v neposlední řadě odkazy na díla inspirovaná právě těmi Robertovými, a to i na filmovém plátně.

Popis Stevensonova dětství, pravda, stručně kopíruje životopisné texty volně dostupné na internetu, ale Ivo se svým bibliografickým aparátem a vědomostmi si snad může dovolit je transformovat až ve čtenářsky vděčný zážitek, místo suchopárného výčtu událostí přidat svou osobní invenci a již po několika větách první kapitolu zakončit až cynickým, přesto však biograficky nevyhnutelným: „Také ke smrti dojdeme."

Přestože se pak dozvíme o většině autorových děl, životopisec se zaměřil hlavně na ta, která se stala nejenom Stevensonovými, nýbrž i celosvětově literárními milníky: na Klub sebevrahů, Ostrov pokladů, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda (celou kapitolu si můžete přečíst zde) a na romány Černý šíp či Rytíř z Ballantrae. I ještě víc.

Parafrázujeme-li teď kritika a prof. Vladimíra Novotného, tak je patrné, že stejně jako R. L. Stevenson, taky Ivo Fencl dokáže svým čtenářům učarovat posedlostí detailem: „Fencl objevuje, Fencl se nechává unášet, Fencl se noří do příběhů, které rozvíjí s takovou vervou, až by svět tisíce a jednoho dne mohl mít i přirozenou podobu jedné a tisíce noci."

S Novotným musím souhlasit. Vždyť nastudovaný (to je ale nesprávně formulované a lépe by bylo říci zažitý) přehled dokázal autor až pohádkově propojit se skutečnými událostmi Stevensona formujícími a zdůvodnit i zrcadlení mysli jen zdánlivého schizofrenika v jeho románech, přičemž se četbou nejednou ocitáme i ve svých vlastních myšlenkách, nejednou narážíme na literární archetypy a nejednou skládáme střípky, abychom zjistili, jak moc se Stevensonovi podařilo ovlivnit moderní myšlení západní civilizace. Anebo si snad s námi obratný logotepec Fencl zahrává a podsouvá nám víc?

Myslím, že tak tomu není, a pouze jsme svědky fakty podložené argumentace.

Výborně vypravené kurikulum tak patří k textům, které by neměly chybět alespoň v nominacích ceny Akademie SFFH pro rok 2012. A nebudu vás napínat, protože tento soubor esejů lze vychutnat i v elektronické Knihovně města Plzně.

Nicméně nutno dodat, že autor sám upozornil i na několik chyb. “Během korektur došlo k několika nevhodným změnám textu,“ napsal mi. „a uvedu na pravou míru nejpodstatnější.

Str. 35: Osbourne nepomohl s filmovou podobou knih, ale jako spoluautor. Str. 33: Po sedmi letech manželství totožných se sedmi lety chrlení knih (nikoli krve, omyl vznikl úpravou metafory). Str. 32: v Cestě kolem světa za osmdesát dní, tom razantním rozvinutí povídky Tři neděle v týdnu. Str. 28: Ostrova vyprávěného v ich-formě (nikoli rovněž). Str. 24: zůstane mystiken /nikoli Doyle/ a přejal i finální /nikoli Stevenson, v obou případech jde o Machena/. Str. 21: Je jejich beletrizací (tedy beletrizací snů). Str. 20: Projevoval mladickou vznětlivost. Str 19: hře Polly a že i za panem Hydem stojí (tedy ne "nejen za panem Hydem").

Tolik tedy jediná výtka k povšimnutí hodné biografii, přičemž “fantazii a pravdu neuměl žádný (novo)romantik mísit tak dobře jako Lou, a to je i jeho pravý poklad.“ A každý dobrodruh by měl zkusit objevit tajemství tvorby svého oblíbeného spisovatele a vždyť i zde několik takových tajemství odhalíte. Ne, Robert Louis Stevenson nebyl jenom autorem Ostrova pokladů a Jekylla a Hyda!

Autor: Ivo Fencl
Název: Dvě tváře doktora Jekylla
Jazyk: Čeština
Místo: Plzeň
Nakladatelství: Pro libris
Rok: 2012
Počet stran: 44
Žánr: Literární věda
ISBN: 978-80-86446-58-5