RECENZE: John Ajvide Lindqvist, Jak zacházet s nemrtvými

Nemrtvé si většina čtenářů spojuje jen s tou nejpokleslejší oddechovou literaturou. A ze všech druhů nemrtvých si vláčení spodními proudy béčkové kultury nejhůře odskákaly zombie. Nyní se smradlavé rozpadající se mrtvoly vrací z hrobů do úplně jiné kategorie čtiva, než na jakou byly zvyklé.

1) Před pohřbením zesnulým prarodičům pro jistotu seberte zubní protézy.

Když vzbudíte z věčného spánku dvě tisícovky lidí, kteří zemřeli ve Stockholmu a okolí za poslední dva měsíce, získáte velmi žalostnou armádu nemrtvých. Většina z nich zemřela v pokročilém věku, mají křehké kosti, špatný žaludek a potřebují berle. Lindqvist si uvědomil, že dosavadní představy o zombie apokalypsách jsou velmi nerealistické a napsal román o epidemii oživlých mrtvých tak, jak by to asi bylo ve skutečnosti. Podařilo se mu vyhnout se většině klišé a vdechnout oživlým mrtvolám úplně novou úroveň děsivosti.

Není to jen hrůza z toho, že oživlé mrtvoly hrdiny knihy „dostanou“, okusíme i hrůzu z toho jaké je být jedním z nich, těch pajdajících chudáků, kteří vpadli zpátky na tenhle svět. A raději podstupují mučivou existenci nemrtvého, než aby se poddali děsu propasti, která číhá na druhé straně.

2) Nedávejde babičce hlídat vnoučata, když už jí červi snědli mozek.

Ústřední postavy knihy jsou rodinní příslušníci oživlých a jejich prostřednictvím prožíváme celou událost. Nihilistická pubertální rebelka zažije návrat svého dědečka, čerstvému vdovci se vyplní jeho přání o návratu manželky a novinář v důchodu má opět svého vnuka, o kterém si myslel, že je navždy ztracený. Ale nikomu z nich radost ze shledání nevydrží dlouho.

Konfrontace s příbuznými je vlastně celkem originální prvek a musím uznat, že hrůza z anonymního nemrtvého je nic oproti tomu, jak se cítí člověk, za kterým na návštěvu z márnice přijde jeho děda.

Protože každý z hrdinů knihy podstupuje dilema – je tohle ještě ta milovaná osoba, nebo něco  jiného? Je tam někde uvnitř? A jak mu pomoci?

3) Uvidíte-li kráčející mrtvoly, neprodleně uvědomte příslušné úřady.

Dalším aspektem knihy jsou pak realisticky rozebrané společenské a politické dopady takové události. Autor klasické beletristické pasáže knihy doplnil citacemi z tisku, přepisy televizních a rozhlasových reportáží, a také třeba projevy politiků. Pravice oportunisticky viní vládu socialistů z bezradnosti, křesťané celkem logicky vyhlížejí Ježíše nebo alespoň jezdce apokalypsy a policie poukazuje na chybějící legislativu ohledně zacházení s chodícími mrtvolami. Nikdo neví, co se děje, ale každý na ten cirkus má vlastní názor. Tady se hororový žánr podařilo velmi pěkně skloubit se satirou.

4) Dýchání z úst do úst a nepřímá masáž srdce nejsou zapotřebí.

Při realistickém přístupu k problematice zombií nebylo možné ignorovat fyziologii a biologickou stránku věci. Protože zombie jsou téměř kanonické (od těch Romerových se liší spíš vnitřní motivací, než fyzicky) čekal na autora tvrdý oříšek v podobě vysvětlení důvodu návratu mrtvých a způsobu jejich ožití. Přestože klasická díla žánru, pokud tuto otázku vůbec zodpovídají, většinou odkazují na různé nepovedené, nebo povedené tajné armádní experimenty, ve Švédsku by tohle vysvětlení neobstálo. Zbývá tedy čisté nadpřirozeno.

Lékaři, kterým se mrtví hromadně probudili v nemocničních márnicích a kteří se logicky ocitli v přední linii střetu s nemrtvou masou, tak sice mohou zkoumat principy látkové výměny v neživé tkáni, ale rozlousknutí záhady leží na hrdinech příběhu.

5) Někam si zalezte a čtěte si.

Celkově knížku musím zhodnotit velmi kladně. John Ajvide Lindqvist, autor bestselleru Ať vejde ten pravý potvrdil své kvality a představil nám román, ve kterém oživlé mrtvoly už nejsou k smíchu a opět budí hrůzu. Na tom má zásluhu i zvládnutá psychologie postav knihy (tedy především těch živých) a neotřelý přístup k problematice. Celé to působí tak opravdově, že jsem si dobu před deseti lety, kdy se kniha odehrává, velmi živě vybavil z paměti.

Zklamaní budou možná skalní příznivci splatter žánru, protože tohle není přehlídka zajímavých úmrtí, smrt se zde nebere na lehkou váhu a její majestát je neotřesitelný. Kniha není ani prvoplánově akční. Zvlášť její prostřední pasáž může některé příznivce lehčího čtiva i nudit. Mě naopak příjemně překvapilo, že jsem se dokázal u románu o zombiích opravdu bát a že i v tomto tisíckrát propraném tématu lze stále objevovat nové prvky.

Jak zacházet s nemrtvými /Hanteringen av odöda/
Lindqvist, John Ajvide
Nakladatel: Argo
Překlad: Jana Holá
Obálka: Viktor Kopasz
Redakce: Viola Lyčková, Alexandra Švolíková
Rok vydání: 2012
Počet stran: 328
Rozměr: 150 x 210
Provedení­: hardback
Cena: 358 Kč