LITERATURA: Čtení na víkend 13

Božská komedie: Peklo - Dante Alighieri

Jedno z nejznámějších děl světové literatury a zároveň inspirace pro mnohá současná díla, včetně počítačových her. Danteho Peklo vzniklo Luciferovým pádem z nebes. Vytlačená půda vytvořila na druhé straně světa horu: Očistec. V propasti Pekla se nachází devět kruhů rozdělených podle toho, čím se hříšníci provinili. Sám Dante sestupuje jednotlivými kruhy v doprovodu Vergilia a vše pečlivě zaznamenává. Zajímavé také je, že samotné jádro Pekla je studené - v ledu zaražený Lucifer ochlazuje mácháním mocných křídel  vzduch a nejhorší hříšníci jsou zamrzlí. Dílo je na hranici středověké a renesanční literatury, silně využívá například symboliku čísla tři (Dante potkává tři šelmy, Peklo má devět kruhů, tedy 3x3, celá Božská komedie se skládá ze tří částí, použitý verš je tercína atd.). Dante je stále populární - v roce 2010 vyšla počítačová hra Dante's Inferno a anime film se stejným názvem (v češtině Dantovské peklo), z Danteho vychází i Gaiman v Sandmanovi nebo naprostá novinka Dana Browna, Inferno. V českém prostředí z Božské komedie lehce vychází např. Vyhlídka na věčnost Jiřího Kulhánka. Nenechte se odradit tím, že je to veršované - stojí to za to!

Dobrodružný Simplicius Simplicissimus - Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen

Nejhorší na této tlusté knize je přelouskat název a jméno autora. Pak už to jde - dokonce bych řekl, že se budete královsky bavit. Příběhy "Prosťáčka Nejprostšího" za třicetileté války ukazují hrůznou tvář války, ale i neobvyklý (v baroku!) humor a nejeden fantastický přesah. Hlavní hrdina se například dostane do podvodní říše, kde se setkává s vodním králem a přijímá kouzelný kámen - kamkoliv jej položí, tam vytryskne léčivý pramen (to, že o něj pak zase marnotratně přichází, je další věc). Vím o jediném využití Grimmelshausenovy předlohy - v antologii Velká kniha příběhů pro XXI. století je povídka Jezero skřetů od M. J. Swanwicka, která ze Simpliciova podvodního dobrodružství přímo čerpá.

Ohlas písní ruských - František Ladislav Čelakovský

Netvrdím, že by se dal Čelakovský v dnešní době běžně číst. Jasně, je to jeden ze základních kamenů obnovené české literatury, ale... O něco zajímavěji to začne vypadat, když se podíváme na některé názvy básní: Čurila Plenkovič nás ještě možná rozesměje, ale Ilja Volžanin nebo Ilja Muromec, to jsou jména, která budou čtenáři fantastiky povědomá. Ruské byliny u nás našly první ohlasy právě v Ohlasech F. L. Čelakovského - a český čtenář znal v 19. století slavné ruské bohatýry začasté právě z jeho zpracování. A to, že Ilja Muromec v úvodní básni sbírky neudělá nic jiného, než že pobitím tří Tatarů pomstí smrt neznámého mládence, se přece jen dá považovat za jakýs takýs hrdinský čin. Pokud tedy chcete vědět, kde se mimo jiné mohl inspirovat Juraj Červenák při psaní trilogie Bohatýr, zkuste sáhnout po Čelakovském