KOMIKS: Brian Azzarello, Marcelo Frusin – Hellblazer: Potopa

Constantine se konečně přes řadu těch nejzvrácenějších zapadákovů dostal do cíle své americké odysey. Do městečka, proti němuž byla ta předchozí vlastně plná naprosto příčetných obyvatel. Na práh domu ženy, kvůli jejímuž klidnějšímu spaní se nechal zavřít do vězení.

Johnovo putování pod Azzarellovou taktovkou začalo tím, že se přichomýtl k sebevraždě svého známého, Klikaře (Hellblazer: Těžké časy). Možná jí i trochu napomohl, což mu přivodilo věc zcela nevídanou – výčitky svědomí. Nechat se zavřít do vězení za vraždu, kterou nespáchal, mělo být určitou formou pokání. Jenže místo toho Constantine převrátil věznici vzhůru nohama a opustil ji s ďábelským šklebem na rtech. Vykoupení proto musí hledat jinde – v odpuštění Klikařovy ženy. Cesta za ní je dlouhá a vede přes sebevrahovy neméně šílené příbuzné (Hellblazer: Dobré úmysly) a zavátou hospodu uprostřed ničeho (Hellblazer: Zamrznutí). Během celé cesty Azzarello detailně ukazuje, že Amerika je pod svou nablýskanou slupkou pěkně hnusná hniloba.

A Bůh stvořil… bílého Američana

Městečko, v němž Constantine své putování završuje, je nejhnusnější ze všech, protože mu dominuje skupina náboženských fanatiků s vyholenými hlavami a tetováními v podobě SS a svastiky. John se sice pyšní fešáckou árijskou kšticí, ale pochopení pro boží hovada má pramalé. Takže se, přesně jak má ve zvyku, chvíli dívá a pak jen tak zlehka napomůže tomu, aby se těm správným lidem dostalo patřičného morálního ponaučení. S trochou krve navrch.

Ještě horší než partička vypatlaných nácků je ale fakt, že stejné nábožensko-rasistické řeči musí poslouchat od Klikařovy vdovy. A na konci navíc přijde rozuzlení celého „amerického“ příběhu, které i s takovým kliďasem, jako je John, pořádně zamává. O co jde, se ale čtenář zatím nedozví, protože kniha utíná velké finále nemilosrdně v půli a končí cliffhangerem o velikosti Empire State Building. Nakladatelství Crew naštěstí dodá rozuzlení ještě letos, takže jsou na tom nervy Hellblazerových fanoušků pořád o něco lépe, než například ty čtenářů Písně ledu a ohně. Již zde se ale nitky začínají pomalu sbíhat v jedněch konkrétních rukou a dříve zdánlivě bezvýznamné vedlejší epizody z předchozích dílů se začínají zdát mnohem důležitější.

Špína, kam se podíváš

Velkou devizou Hellblazera stále zůstává nemilosrdná společenská kritika, zahalená do hávu napínavého děje se spádem, který dává zapomenout, že vlastně nějakou chytrou reflexi čtete. Ta navíc důvěryhodnější už být nemůže, když přichází od člověka, který sám vláčí na hrbu nejednu zásadní chybu, na rukou má hektolitry krve a pravidelně snídá whisky s cigaretami. Když je něco neodpustitelně špatně podle něj, příliš polemizovat se o tom nedá. Společně s Azzarellem tak dávají prostor pro čtenářův dušezpyt a zamyšlení. A navíc přihazují zombíky. No neberte to. Totiž berte. A těšte se, jaký hnus na nás John vytáhne příště. Nepochybně to bude velkolepé.

Příběhy:
Potopa (Highwater)
Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Marcelo Frusin

Čerstvý nátěr rudé barvy (A Fresh Coat of Red Paint)
Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Giuseppe Camuncoli

John Constantine, Hellblazer: Potopa /John Constantine, Hellblazer: Freezes Over/
Azzarello, Brian - Frusin, Marcelo - Camuncoli, Giuseppe- …
Nakladatel: Crew
Překlad: Štěpán Kopřiva
Obálka: Tim Bradstreet
Redakce: Jiří Pavlovský, Filip Gotfrid
Rok vydání: 2013
Počet stran: 121
Rozměr: 170 x 260
Provedení­: paperback
Cena: 349 Kč