FILM: Eskort

Eskort

Záběr na dívku, která přichází domů a svléká se. Postupně se objevují tetování a piercingy. Z kabelky se na postel vysype vizitka eskortní služby. Pak si dívka všimne, že něco čouhá zpod povlečení. Dokonalá ňadra s propíchnutými bradavkami se vzedmou překvapeným dechem. Je to maska, jaká se používá při SM hrátkách…

Mělo by vás to znepokojit

Tak začíná hororový kraťas již zavedeného českého tvůrce Romana Vojkůvky. Měla bych dodat amatérského, ale Roman dokazuje kus za kusem, že sice možná nemá k dispozici profi vybavení, ale jen proto ještě není žádný amatér.

Už nějakou chvíli čekám, kdy se mu zase podaří natočit celovečerák, jako Někdo tam dole mě má rád nebo Total Detox, které dokazují, že ani u nás nemusí tvůrce hororu volit cestu kompromisu a rezignovat na původní funkci hororu. Tou bezesporu je, vyvolat v divákovi kruté existenciální znepokojení.

Neherci zdůrazňují tísnivou atmosféru

I když Eskort není celovečerní film, ale asi čtvrthodinový kraťas, původní úloha hororu je v něm zastoupena s drtivou silou. Mohli byste mu vytknout absenci příběhu – a právem. Roman se tentokrát nesnažil do kraťounké stopáže nacpat nic uzavřeného. Soustředil se na sto procent na vyznění a emoce, které film v divákovi vyvolá. A daří se mu to tak, až byste si možná po odsledování přáli, aby byla jeho obraznost o něco méně zkušená ohledně toho, jak vyvolat nepříjemné pocity a zároveň fascinaci.

Práce s neherci, které dokáže dokonale vykompenzovat světlem, filtry, hudbou a ruchy už je téměř Romanova ochranná známka. V Eskortu je v tom opět o něco zručnější, takže i zdánlivě statické scény, které stojí a padají s projevem neherců (tedy spíš nehereček) působí jako záměrná součást celkové znepokojující atmosféry příběhu.

Možná se vám udělá špatně

Ale stejně jako předešlá Romanova díla, tohle není v žádném případě psychologický horor. Roman se pravidelně vydává svým způsobem těžší cestou – cestou gore. To sice dokáže jednoduše znechutit diváka, ale chcete-li takto dosáhnout skutečného znepokojení, není to tak snadné. Neobratné či neorganicky zasazené kečupové triky často vyvolávají pouze hnus nebo smích, na pořádného brouka v hlavě už musí být režisér i tvůrce efektů machr.

Jakmile uvidíte první ránu v břiše, pravděpodobně se vám zvedne kufr, pokud si neordinujete brutální italské gore 3x denně. Tak pěkně efekty vypadají.

Ale to všechno by bylo málo na horor, který vás v pár vteřinách rozloží jako byste byli domeček z karet. V Eskortu se to podařilo na výbornou. To, co už nikdy nedostanete z hlavy, je poslední scéna. Až se tedy k novému filmečku Romana Vojkůvky dostanete, vychutnejte si ji s plnou parádou. Svět už pak nikdy nebude stejný.