RECENZE: Jack Ketchum, Dívka od vedle

Jack Ketchum, vlastním jménem Dallas William Mayr je autor v naší zemi spíše neznámý, ve své rodné Americe však sklízí velké úspěchy, o čemž svědčí například jeho zvolení velmistrem světového horroru v roce 2011 (World Horror Convention Grand Master Award). Letos jsme se konečně dočkali i my a v nakladatelství Laserbooks vyšlo jeho dílo Dívka od vedle, které poprvé spatřilo světlo světa v roce 1989. Je-li Vám název povědomý, možná jste viděli jeho podařenou filmovou adaptaci z roku 2007. Spíše než o horror se jedná o thriller, jehož děsivou atmosféru umocňuje fakt, že byl inspirován skutečnou událostí.

„Myslíte si, že víte něco o bolesti?“. Již první věta Dívky od vedle, kterou autor ke čtenáři promluví, napovídá, že následující stránky by dotyčný rozhodně neměl otáčet s očekáváním příjemného a oddechového příběhu. Úvodní kapitola, tvořená filozofickými úvahami nad bolestí a nekritickým zhodnocením současné situace hlavního hrdiny s přihlédnutím k jeho děsivé minulosti čtenáře nabudí a vzbudí v něm zvědavost ohledně věcí dávno minulých, zdaleka ne však zapomenutých. Očekávání je umocněno i tím, že samotný text je psaný z pohledu první osoby, což slibuje podívanou, do které se čtenář bude moci snadno a naplno vžít.

Začátek příběhu působí nevinně, zachycuje hlavního hrdinu a zároveň vypravěče, dvanáctiletého Davida, jak leží na břehu řeky a chytá raky. A právě zde se seznámí s Meg, pohlednou čtrnáctiletou dívkou, která se, spolu se svojí mladší sestrou Susan zrovna přistěhovala. Jejich rodiče zemřeli při autonehodě, a proto se jich ujala teta Ruth, která bydlí v sousedství a sama se stará o své tři syny. David má na léto spoustu plánů, například kempování s kamarády na zahradě nebo návštěvu jarmarku, i přesto ale na Meg často myslí a snaží se trávit čas i s ní. Jenže krátce po seznámení ho překvapí otázka, kterou mu dívka položí: „Proč mě nemají rádi, Davide?“. Myslí tím svoji tetu Ruth a její syny, Davidovy kamarády. Ruth se mezi mladými chlapci těší velké oblibě, občas jim dovolí dát si pivo z lednice a vykládá jim historky ze svého mládí – vždycky má na ně spoustu času, na rozdíl od jiných rodičů. Ruth je skvělá. David svojí prostou dětskou logikou odmítne možnost, že by se dívčiny obavy zakládaly na pravdě – ale to je teprve začátek. Netrvá dlouho a dvanáctiletý chlapec se stává svědkem věcí, které ho budou pronásledovat po zbytek života… A nezabrání tomu ani Megino rčení: „To, co uděláš naposled – to se počítá.“.

Prvních sto stran Dívky od vedle je jednoduše stravitelných asi pro každého čtenáře, kromě Ruthina „promlouvání do duše“ mladé dívky a příležitostných trestů se zde neděje nic příšerného. Namísto toho je zde skvěle vykreslená atmosféra přelomu padesátých a šedesátých let v New Jersey, včetně neodmyslitelných věcí jako například božského Elvise, a dále potom svět mladých lidí na prahu dospívání – jejich myšlenkové pochody, hovory, vtipkování na úkor věcí dospělých, kterým sami ještě nerozumějí a v neposlední řadě jejich dětské hry. Je zde zobrazena i krutost, která toto období neodmyslitelně provází – ať už se projevuje týráním žížal, hraním drsných „her“ nebo dokazováním si vlastní síly a zneužívání bezmoci slabších. A právě tato dětská krutost, ač často nevědomá, se prolíná celým příběhem a graduje až do nebetyčných výšin.

Po sto stranách však přichází zlom. Konkrétně ve chvíli, kdy jeden ze synů Ruth spiklenecky řekne Davidovi: „My už teď máme svoji vlastní Hru.“. V tuto chvíli by měly knihu odložit všechny slabší povahy, protože na následujících asi sto padesáti stranách čekají na Meg, bezmocně přivázanou ve sklepě, nejrůznější druhy ponižování, útrap a mučení. Nutno připomenout, že i tyto scény sleduje čtenář očima dvanáctiletého chlapce, ve kterém se bijí dvě touhy – přání dívku zachránit a bezmoc na straně jedné a na straně druhé zvědavost a touha, provázené pocitem nereálnosti celého dění. Týrání mladé dívky se odehrává pod taktovkou tety Ruth, brzy se stává vyhledávanou atrakcí dětí z celého okolí a čtenář se po chvíli sám sebe zděšeně ptá, kam až to může zajít? Odpověď však leží až na posledních stránkách knihy.

Stručně a jednoduše – Dívka od vedle je děsivá proto, že se její příběh může skutečně stát, a co víc – on se skutečně stal. Jacka Ketchuma inspiroval k napsání knihy incident z roku 1965, kdy Gertrude Nadine Van Fossan spolu se svými šesti syny a dalšími dětmi ze sousedství umučila svoji šestnáctiletou schovanku Sylvii Marii Likens. K tomuto incidentu a dalším faktům ohledně knihy se autor vyjadřuje v přiloženém rozhovoru; součástí knihy jsou i jeho dvě povídky a předmluva z pera světoznámého spisovatele Stephena Kinga. Ten zhodnotil román následujícími slovy: „Dívka od vedle žije. Tento román děs neslibuje, on ho skutečně přináší.“.

Tísnivá atmosféra bezmoci a utrpení, kterou Jack Ketchum ve svém díle zachycuje, je vykreslená do nejmenších detailů a dilema dvanáctiletého chlapce, spojené s konfliktem dětského světa her na straně jedné a neúprosné reality světa dospělých na straně druhé je až děsivě přesvědčivé a snadno uvěřitelné. Přispělo k tomu jistě i skvělé zobrazení tehdejší elvisovské doby a také dětské psychiky samotné, na které je hrůzostrašnost knihy do značné míry postavená. Mistrně napsaný román graduje, ze začátku tiše nenápadně, postupem času však více, až se žene jako rozbouřená řeka kupředu – a jak se blíží ke konci, Dívka od vedle donutí každého čtenáře sáhnout si do svědomí a zeptat se sebe sama - co byste udělali Vy na Davidově místě? Pokud nepatříte mezi slabší povahy a troufáte si, ponořte se do příběhu, zavzpomínejte na dětská léta a zkuste si na tuto otázku odpovědět sami…

Dívka od vedle

Jack Ketchum

Nakladatel: Laser-books

Počet stran: 343

Rok vydání: 2015

Vazba: paperback

Formát: 10,9 x 16,5 cm

Cena: 260 Kč

ISBN: 978-80-7193-391-5