RECENZE: Pavel Renčín, Vězněná

Za tu krátkou dobu, co už je na světě, stihla Vězněná vzbudit nečekaný rozruch. Její autor, Pavel Renčín, se totiž rozhodl vstoupit do žánru, kterému se na české knižní scéně nedostává příliš velké pozornosti – do temného psychologického thrilleru. A jak se zdá, jeho rozhodnutí se vyplatilo, protože Vězněná dosahuje na tuzemské poměry nevídané kvality a prodává se rychleji, než člověk stačí říct Šváp.

Na zhruba 230 stranách se ve Vězněné postupně propojují dva příběhy, které spolu ze začátku mají pramálo společného. Jednou z hlavních postav je středoškolský učitel českého jazyka Martin Drást, jemuž pořádně stěžují život zlé sny, které jsou někdy až příliš živé a které někdy vůbec jako sny nevypadají. A jak by se dalo předpokládat, dokáží mu v životě nadělat pořádný chaos.

Zatímco Martinova část příběhu se odehrává v současnosti v Praze, ta druhá se odehrává o celé dekády dříve v lesích Šumavy. Zde je hrdinkou malá holčička Mája, jež sem přijíždí na rodinnou dovolenou. Dříve, než ale dorazí i její rodiče, musí zcela osamělá několik dní počkat u záhadného muže jménem Šváp, který by měl být jejím vzdáleným příbuzným. Mája si ale nemůže pomoct a necítí se v jeho přítomnosti dobře. To opravdové překvapení však přichází až ve chvíli, kdy přijíždí i rodiče…

Jak už jsem naznačil, s nejnovější knihou Pavla Renčína jsem velmi spokojený. Vězněná má všechno, co jsem si od ní před čtením sliboval – mimo jiné propracovanou psychologii postav, atraktivní zápletku a patřičný spád. A co víc, dokázala mě i lecčím překvapit. Především jsem nečekal, že se bude jednat snad o ten nejsurovější a nejnásilnější román, s jakým jsem se letos setkal, a že zdejší poctivě budovaná atmosféra mě pod sebou nemilosrdně pohřbí jako lavina. Nebojte se ale, že veškerá temnota příběhu se skrývá právě v násilných scénách – ačkoliv jimi autor nešetří, byla to spíše právě zmiňovaná psychologie, čím mi rozvibroval žaludek, a nečekané zvraty, čím mě i přesto udržel u čtení. Když jsem tak vcelku přečetl okolo padesáti stránek, už jsem se necítil nejlépe… to ale není podstatné.

Dalším plusem je rozhodně Renčínovo vyprávění, které je nejen svižné a velmi poutavé, ale i na vysoké úrovni po jazykové stránce. Slovní zásoba autora je totiž záviděníhodná a důkladná volba výrazů je pro něj nesmírně důležitým prvkem – dokáže tak každou snovou iluzi, každou mučící praktiku i každý drsný souboj popsat tak, aby čtenáře co nejvíce vtáhnul do své představivosti.

Je známo, že Vězněná je inspirována jedním z nejhorších případů české kriminalistiky. Ačkoliv mě od knihy ve většině případů spíše odradí, když se dozvím, že je napsána podle skutečné události, v tomto případě byl kupodivu účinek opačný. Zdaleka nejděsivější myšlenka, která mi během čtení probíhala hlavou a za žádnou cenu nechtěla zmizet, bylo totiž uvědomění, jaké zlo a touha ubližovat se v člověku může skrývat.

Snad nejslabším článkem příběhu je ale právě proto jeho finále, kdy se poněkud nevhodně smíchají žánr horor a fantasy a uberou tak celé knize onu strašidelnou uvěřitelnost. To, jak se postavíte ke zvratu v poslední kapitole už je čistě subjektivní věc – bohužel, já jsem na něj číhal už od poloviny knihy, nemůžu tedy mluvit o nějakém zdrcujícím překvapení. Musím ale uznat, že oba příběhy se tak náhle obratně spojí v jeden a v mysli vám nezůstanou žádné nezodpovězené otázky.

Při zpětném pohledu se dívám na Vězněnou jako na velmi vydařený počin, jenž sice není dokonalý, ale hledat na něm chyby je nesmysl, protože hororová sekce české literatury zeje prázdnotou a knížek, jako je tahle, potřebujeme daleko více. Češi se nesmí bát se bát!

Hodnocení: 85 %

Vězněná

Autor: Pavel Renčín

Nakladatelství: Argo

Počet stran: 236

Rozměry: 150 × 210 mm

Formát: Vázaná

Rok vydání: 2015

Cena: 279 Kč