RECENZE: Vladimír Sorokin, Manaraga

Malá kniha o trochu jiném čtení knih velkých.

Svět i lidstvo už zažili lepší roky. Pomalu se vzpamatovávají z nesčetných lokálních i světových válek. Trendy jsou však něco, co ani pár atomovek a kolapsů nemůže zastavit. Zemi, zvláště její extrémně bohatou část obyvatelstva, zachvátila nová mánie - čtení knih. Nenechte se však mýlit. Nejedná se o čtení knih, jak jej známe my a znali i naši předkové. Čtení dostalo zcela nový rozměr a za jeho provedení, které je nelegální, zaplatíte nemalou částku. A čím vzácnější kniha je, tím roste cena.

Stále se zdá vše být naprosto v pořádku, však? Pak se seznamte s Gézou, Maďarem, který svým klientům připravuje pokrmy zásadně na ruských klasicích. Ano, slyšeli jste správně. Géza, ačkoliv se Michelinské hvězdy pravděpodobně nikdy nedočká, se může kasat tím, že se řadí mezi elitní book'n'grillery". Tedy kuchaře, kteří pro své klienty z celého světa nepřipravují pokrmy na ničem jiném, než na ohni z knih a dle některých tak znehodnocují dědictví staré mnohdy i stovky let.

Vy si názor udělejte sami. Román Manaraga vám k tomu nabízí mnoho příležitostí. Přidejte se ke Gézovi a jeho toulkám po světě, setkejte se s jeho extrémními klienty, připravujte s ním ty nejvybranější lahůdky na ohni ruských klasiků. Poznejte Gézu a jeho svět. Aspoň to málo, do čeho vám Vladimír Sorokin dovolí nahlédnout. A pak nám řekněte - dokázali byste v takovém světe žít?

Jedním z důvodů, proč jsem po románu Manaraga sáhla, byla mnohá prohlášení o tom, jak Sorokin na vizi světa rozvráceného válkami reflektuje stávající společnost. To se však ukázalo jako prohlášení poněkud zavádějící. Manaraga výrazně ukazuje na všeobecnou digitalizaci společnosti, ústup tištěného média či touhu lidí přicházet se stále zajímavější a šílenější zábavou. Návaznost na problémy současného světa ale budete hledat marně.

Stejně tak mě lákalo, že se dle anotace jedná o dystopii. A zde bohužel přišlo další zklamání. Nenechte se mýlit – román je postaven na kulisách světa roztříštěného na kusy válkou mezi státy, náboženstvími i lidmi samotnými. Ale to všechno stojí v pozadí a na děj jako takový nemá žádný vliv. Je hrozná škoda, že příčiny rozpadu struktur, jak je známe, nedostaly větší prostor kromě pár zmínek mezi řádky. Čtenář se vlastně ani pořádně nedozví, co k rozpadu struktur vedlo.

Mluvit o ději je v případě románu Manaraga taky trochu nadnesené. Ve větší části knihy nás Sorokin spolu s Gézou doslova tahají z jednoho konce světa na druhý. Autor předhazuje čtenáři historky z book'n'grill večerů – komu Géza vařil, jakou vzácnou knihu obětoval na oltář večeře i podivnosti jeho klientů. Ústřední zápletka dostává prostor až v poslední čtvrtině románu a bez jejího postupného vystavování a gradování vyznívá ve finále do ztracena. Zbytečně. Holt, zvláštnosti a zážitky Gézy z jeho cest jsou mnohem zajímavější a čtivější než závěrečný autorův pokus o akci.

Manaraga je malá kniha. Útlý výtisk velkého autora o délce necelých 200 stran. Kniha, která vyhrožuje koncem literatury tak, jak ji známe. Román, který varuje před rostoucí devalvací literatury. Manaraga je dílo, u kterého budou mnozí zívat nudou, ale zároveň text, u nějž se další začnou zamýšlet, co nás vlastně čeká. A pokud aspoň pár bude přemýšlet, pak Sorokin dosáhl toho, co pravděpodobně chtěl. 

Vladimír Sorokin, Manaraga

Nakladataleství: Pistorius & Olšanská 
ISBN 978-80-7579-005-7
Překlad: Dvořák, Libor
Rok vydání: 2017
Cena: 229 Kč