RECENZE: Florian a Christian Sußnerovi, Měsíční oheň

Článek od: Petr Simcik - 10.09.2020

Dělej si poznámky, říkali. Kresli si mapu, říkali. A rozhodně to nečti v autobuse, říkali. Takže jsem to samozřejmě musel vyzkoušet. Vybaven několika záložkami, kostkami ve skleničce a vysokým sebevědomím jsem se ponořil do Měsíčního ohně, respektive do bludiště městských uliček a následně pralesa. A už takhle zpočátku se přiznám. Jde to, ale opravdu je lepší mít na Měsíční oheň klid a prostor.

Co se příběhu týče, nevybočuje Měsíční oheň nijak z průměru. Hrdina, tedy vy jste obyčejný člověk, který se nachomýtne k souboji dvou společenstev a musíte se vydat na výpravu, abyste se zbavili prokletí a zastavili ty zlé hochy. Věru nic převratného. Co je ale poměrně zajímavé, je celé herní pojetí gamebooku a jeho systém, který se sice podobá například Fighting Fantasy, ale přináší spoustu vylepšení, na která bych si byl ochoten velice rychle zvyknout.

Florian a Christian Sußnerovi šli na tenhle gamebook trochu od lesa. Všichni víme, že si pro větší pohodu sem tam hru nelegálně uložíme, abychom se mohli vrátit, nebo si jinak pomůžeme. Věděli to Jackson a Livingstone, autoři Fighting Fantasy, i Joe Dever, tvůrce Lone Wolfa, a očividně to věděli i bratři Sußnerovi, protože tomu přizpůsobili pravidla, ale zároveň i přistřihli křidélka. Kniha totiž obsahuje několik mechanismů, jak legálně "podvádět", ale zároveň vás poměrně tvrdě kontroluje. Například obsahuje kontrolní body, které máte zapsané v mapě - a mapa je již od začátku na konci knihy i s těmi body, takže máte přesný přehled o tom, kam se můžete a nemůžete vrátit, a zároveň máte jako postava prsten, který vytvoří portál do některého z těchto bodů. Hra prostě obsahuje takzvaný fast-travel. Je ale jen na vás, zda ho využijete, protože autoři zároveň přišli s konceptem náhodných událostí, takže rychlým cestováním můžete přijít o peníze nebo nenajít nějaký předmět. S důležitými předměty autoři také hodně pracují, takže abyste se například pohnuli z lesa k dalšímu dobrodružství, musíte les několikrát tam a zpět procestovat a plnit při tom úkoly jednotlivých obyvatel. Tím kniha boří přímočarost, na kterou jsme většinou zvyklí a stává se opravdu hrou. To, jestli úkoly splníte nebo ne, na vás následně bude mít dopad a to i v případě, že daný úkol není v hlavní příběhové lince. Pokud někomu pomůžete, jistojistě se vám to vrátí a naopak. Autoři vás také poměrně často posílají na vypočítané koordináty. Pamatujete, jak jste museli například v FF raketoplánu Poutník najít tři čísla, ta sečíst a následně se dostat do cíle knihy? Tak tady se to stává mnohem častěji.

Trochu se nemůžu rozhodnout o dalším specifiku Měsíčního ohně - rozdělení na kapitoly. To je u gamebooku dost nezvyklé. Zvláště ty starší s tím vůbec nepracovaly a ono to ani dost dobře nejde, pokud knihu nevybavíte něčím na způsob záložek, což je i případ Měsíčního ohně. Na jednu stranu je příjemné, že víte, že jste v džungli a můžete si tedy listovat jen prostřední částí knihy s označením 2. Pokud se ztratíte, zavřete si knížku apod., mnohem snáze svůj poslední odkaz najdete. Na druhou stranu je to i trochu matoucí: občas prostě listujete špatnou částí knihy, než vám doteče, že tudy ne.

Měsíční oheň je velice zajímavý fantasy gamebook s mnoha vylepšeními pravidel, která ale zůstávají jednoduchá a přehledná. Umožní vám rozvíjet postavu, sbírat obrovské množství užitečných předmětů a prakticky se jen tak toulat lesem a plnit si postranní úkoly, aniž by vás někam honil. Je možné ho hrát bez jakékoli znalosti žánru, klidně jako první gamebook a i hráči RPG zvyklí na ledascos, kteří momentálně nemají chuť na čumění do obrazovky, ale radši by knihu, si díky jednoduše pochopitelnému, ale propracovanému systému nebudou připadat ochuzeni. I přes vcelku standardní fantasy zápletku vám díky všem možnostem dá tahle kniha něco navíc a jde o zajímavý herní zážitek. A nezapomeňte: dělejte si poznámky, kreslete si mapu a rozhodně to nečtěte v autobuse.