KOMIKS: Liga Spravedlnosti: Vzestup a pád (Green a Red Arrowa)

Víte jak jsem tu – no už je to poměrně dávno – opěvoval Volání po spravedlnosti? Tak Liga Spravedlnosti: Vzestup a pád je něco jako pokračování. Ano, trpí to stejnými neduhy jako všechny ostatní příběhy z DCKK – tedy tím, že neznáme kontext. Máme tu Roye alias Sppedyho alias Arsenala alias Red Arrowa, který při předchozích událostech přišel nejen o ruku, ale, i když to ještě neví, i o dceru. Druhou hlavní postavou je pak smaragdový lučištník, Green Arrow, jenž byl vždycky trochu víc mstitel než ochránce, a tak udělal, co musel, prostřelil Prometheovi hlavu šípem a nechal mrtvolu hnít mimo prostor v jeho tajné skrýši. Po delší době tak dostáváme od DCKK příběh, který stojí za to číst a to nejen proto, že je to pokračování výborného komiksu. Ale že je to skvělý příběh sám o sobě.

Mám rád na hrdinech tu osobní rovinu, když se ukáže, že jsou taky lidi. Proto mám taky radši Marvel než DC, protože DC, alespoň co se týče věcí vydaných u nás, tu osobní rovinu vyprávět neumí. Hrdinové DC jsou většinou namachrovaní borci v pláštěnce bez větších problémů, až na Batmana, kterému zabili rodiče, všichni to známe. DCKK nám v tomhle nepředvedl opak. Dostali jsme spoustu růných lig a týmů, které bojovaly proti obskurním záporákům, a pak pár dobrých příběhů o jednotlivcích. Třeba Mladí titání, kteří měli být jakože teenageři se svými problémy a bolístkami, to je co kniha, to jedno velké utrpení. Bohužel na straně čtenáře. Starší ligové věci nám daly vůbec na vědomí, že nejdůležitější je, aby se na panelu popralo co nejvíc barevných šmouh. A pak je tu Superman a jeho milion originů. Proto jsem strašně rád, když se objeví nějaký příběh, jako je právě Vzestup a pád. A je asi úplně jedno, pokud je o některém méně známém hrdinovi. Vemte si třeba Swampthinga – potřebujem, aby měl za sebou několikaletou historii, abychom ocenili jeho depresi a osobní příběh? Ne, nepotřebujeme! Prostě pokud má příběh nějakou hloubku a hrdina řeší něco uvěřitelného, vctíte se do něj poměrně rychle a většinou může být příběh i vcelku jednoduchý a přesto dobrý. Taková je situace i ve Vzestup a pád. 

Green Arrow neměl nikdy tak výlučné postavení jako Batman. Batman má luxusní batcave, služebnictvo, policii na své straně, batrodinu, a i když se občas chová jako osina v zadku, všichni ho tak nějak mají rádi a odpustí mu ledacos. To Green Arrow je ve Star City pořád tak nějak vyvrhel, a proto když zabije padoucha, nikdo se tomu ani tak moc nediví. Běžní občané to chápou a autority prostě jen opakují, že to říkaly a že je samozvanec, co má skončit za mřížemi. A protože Green Arrow nikdy nebyl detektiv, manipulátor, plánovač, ale spíše neřízená střela, nastartuje to jeho osobní cestu za zpytováním svědomí a otázkou, co všechno nakonec udělal v životě špatně. Ano, je to levičák, je to špatný otec, je to blázen, ale stejně mi Oliver Queen v tomhle komiksu prostě připadá mnohem lidštější než Bruce někdy bude. A přitom výchozí podmínky měli plus mínus stejné.

Red Arrow neboli Arsenal je pak jen Oliverovým produktem. Člověk, který si zažil závislost na drogách a přišel o všechno, ztratil kvůli Arrowovu činu i tu poslední věc, vlastní pomstu, a tak si projde rozkladem osobnosti, aby z něj vyšel snad i o trochu silnější, ale i cyničtější a bezohlednější. Prakticky tu sledujeme vznik svého druhu DC verze Punishera.

Kresbu si vzalo na paškál opravdu hodně kreslířů a občas se styly střídají ze strany na stranu, ale ve výsledku mi to nevadilo, protože jsou si hodně podobné. Někdo má tenčí linky, někdo silnější, ale vesměs to neruší a kresba je příjemně akční a moderní. Ať už jde o psych scény, nebo souboje, grimasy, okolí, autoři se opravdu vyřádili. Občas mám pocit, že je trochu na škodu, když se ze současnosti přesuneme do psycho scény a postava vypadá o hodně mladší, i když očividně jde o žhavou současnost, ale to bych byl hodně velký hnidopich. Vesměs je prostě kresba skvělá a je radost si panely prohlížet. 

Liga Spravedlnosti: Vzestup a pád je velmi překvapivá knížka, která by v sérii posledních špatných dílů DCKK rozhodně neměla zaniknout. Je tu málo vedlejších podivných pláštěnkářů, tragické a uvěřitelné osudy a velká rána pro Star City na jejich pozadí. I pokud DCKK nesbíráte, tohle je jeden z těch příběhů, které sice asi nemusíte skladovat doma pro příští generace, ale je fajn si ho přečíst.  

Obsahuje sešity sérií Justice League: Rise and Fall Special #1, Green Arrow #31–32, Justice League: The Rise of Arsenal #1–4 a More Fun Comics #89

Název originálu: Justice League: Rise and Fall

Scénář: J. T. Krul, Joseph (Joe) Samachson
Kresba: Geraldo Borges, Federico Dallocchio, Fabrizio Fiorentino, Fabio Jansen, Mike Mayhew, Diogenes Neves, Sergio Arino Peralta, Kevin Sharpe, Cliff Young
Ink: Marlo Alquiza, Steve Brodie, Vicente Cifuentes, Federico Dallocchio, John Dell, Scott Hanna, Ruy Jose, Mike Mayhew, Mark McKenna
Barvy: Sal Cipriano, Rob Clark Jr., John J. Hill, Travis Lanham
Vydavatel: Eaglemoss
Překlad: Richard Klíčník
Vazba: šitá v tvrdých deskách
Formát: 178 × 266 mm
Počet stran: 224
Cena: 269 Kč