NEDĚLNÍK: Upovídané knihy

Knihy skrývají mnohá tajemství a leckdy o nás vypoví už jen svou přítomností v knihovně i to, co bychom rádi schovali.
Přesvědčila jsem se o tom tento týden. V nové práci je chaos a organizace je na mně, tak jsem se pustila v první řadě (a ze samé práce) do knih svého zaměstnavatele. Pracovně mu můžeme říkat třeba Kristoff. Bylo to vskutku zajímavé „počtení“. Dle Garyho Chapmana šlo snadno usoudit, že můj šéf zjevně dlouho hledal svou Annu a bloudil zamrzlými pláněmi (nevím, zda měl s sebou i soba Svena), až ji konečně potkal. O tom svědčila lehká vrstvička prachu… Zkrátka už dlouho se těch knih nedotkl. Nicméně nemusela jsem být žádný Sherlock, protože mi ji Kristoff nedávno představil (Je to vážně Anna i se stejnou jiskrou v oku.).
Knihy o podnikání a osobním rozvoji byly jasnými signály, že to, co dělá, je zároveň i jeho koníček. Je cílevědomý, chce to někam dotáhnout a nic jiného než úspěch neuznává. Některé knihy však byly různě pozotvírané a zaházené dalšími, kdo ví, zda vůbec dočtené… Takže sice ví, co chce, ale taky je hodně chaotický a přelétavý, láká ho toho spousta, ale nezdrží se dlouho u jednoho tématu. Zkrátka dobrodruh… Kristoff, co bychom chtěli… Kdo viděl Ledové království, ten jistě chápe.

Je to až děsivé, co vše o člověku vypoví jeho knihovna. Když tu teď sedím a koukám se na obsah té své, měla bych ji trochu přeorganizovat. Pravda, je to styl každý pes, jiná ves, ale nutno podotknout, že se poslední dobou často stěhujeme. Ne, nejsem dobrodruh, jen mám tři domácnosti, aby bylo více místa na knihy. To je logické, ne? Dominantou jedné police je Ledové království I i II, různá vydání a sešitky. Dcera ten svět miluje. Já néé! Jsem přeci dospělá...

Všechny možné knihy od J. R. R. Tolkiena ale tak snadno neumlčím. Jsem snílek. Jednoznačný, bláznivý snílek, který se rád utápí v mýtech a legendách. Jestli už taky netrpělivě čekáte, Beren a Lúthien snad vyjdou 30. 6. 2021. A ilustrace jsou vážně nádherné, prostě Alan Lee umí. Ano, podvádím, už ji mám… V angličtině. Takže jsem i nedočkavá a netrpělivá. To nejsou zrovna plusové vyhlídky.

Když se podívám kousek níž na sbírku knih od Jojo Moyesové a její romantické kousky (čti: fantasy pro dospělé ženy), opět to nahrává snílkovství. Na svou obhajobu musím dodat, že autorka nepíše typické slaďárny, ale je to taková romantika v mezích únosnosti. Není to tak sladké, aby se vám zkazily všechny zuby. Odnese to maximálně jedna stolička.

Knihy jako Líný rodič či Podnikání pro bohémy přeskočíme. Nejsou zajímavé pro čtenáře tohoto webu (čti: nevím, co vám o nich říci. Byla jsem líná je přečíst a příliš bohémská, než abych se učila o podnikání z knih. Zkušenost je k nezaplacení.) Bloudím očima, až se dostanu k sérii Dračích jezdců od Ch. Paoliniho. Kdo by neznal Eragona? Sice už je to nějaký ten pátek, ale troufám si říci, že nechybí v knihovně celé jedné generace. U mne je navíc k nalezení i průvodce filmem. Je to jedna z těch knih, které tak ušlechtilý regál kazí, kterou tam vlastně ani nechcete, ale když ji odhodlaně vezmete do ruky, abyste ji nekompromisně odstranili, místo toho se rozněžníte, začnete listovat a večer zjistíte, že je zpět na svém místě. Kdo jí tam dal zpátky?! Každá soukromá knihovna má nějaká svá sentimentální knižní tajemství.

Co by na vás „vykecaly“ vaše knihy? Co skrýváte v temném koutku knihovny, kam oko zdvořilé návštěvy nedohlédne?