ČTEME SI

Zeptat se mě, co jsem v poslední době četla zajímavého, je stejné jako se zeptat, co jsem měla poslední měsíc každý den k obědu. Jo, něco jsem přečetla. Ale velmi rychle mi všechna písmenka vypadala z hlavy, včetně názvů a autorů. A může za to pandemie! Ale přesto jsem se tedy rozhlédla po pokoji a našla pár knih, které jsem otevřela.

Vánoce se u mě nesly ve stylu jednohubek. Přečetla jsem čtyři díly Královské hry a teď netrpělivě čekám, až Crew vydá další. Je to napínavá, krvavá manga, která je místy pořádný horor. Doufám, že rozuzlení bude aspoň tak dobré jako budování celého příběhu. Kdybyste si ji chtěli přečíst, nedělejte tu stejnou chybu jako já – počkejte si, až bude komplet. Anebo ne a můžete plakat se mnou, že nevíte, jak to dopadlo.

Co mě zase moc nebavilo, byla light novela Death Note: Další zápisky. Krom podivných rozhodnutí, co se jmen týká, byla celá předvídatelná a hlavní postava mě nudila. Po celou dobu detektivního příběhu za ni všichni všechno řeší a na konci nás chce autor přesvědčit, že hrdinka k něčemu je. Působí to hrozně strojeně. Knihu jsem si pořídila především, abych měla svoji Death Note sbírku kompletní (a samotnou mangu stále doporučuju všema deseti), ale příště si možná novely odpustím.

Četla jsem jednohubky hlavně proto, že jsem si koupila Cyberpunk 2077 a přes svátky pařila. Což mě vede k další knize, která se mi dostala do pařátů. Svět hry Cyberpunk 2077, mám ji sice anglicky, ale už je k sehnání i v překladu na našem trhu. Tohle je fanouškovská záležitost, ale je hrozně fajn a rozšiřuje znalosti o světě hry. Doprovází ji zajímavé ilustrace a líbí se mi, že jsou v ní informace, které ve hře nepotkáte.
A když už jsme u toho, artbook Alien: 40 Years 40 Artists je úžasný, a nejen pro skalní fanoušky Vetřelce. Nejsem expert na umění, ale ráda se dívám na hezké obrázky a tady jsem je dostala všechny – od inkoustových kreseb po plakáty. Jen je to potvora velká a nevejde se do knihovny.

Moje oblíbená kniha, kterou jsem za poslední dobu přečetla, je zase anglicky. Gideon the Ninth od Tamsyn Muir. Téma celého příběhu by se dalo shrnout pár slovy: lesbické nekromantky, které ve vesmíru prozkoumávají starý gotický zámek. Zní to šíleněji, než jaké to je, ale premisa mě fakt bavila a nedočkavě vyhlížím druhý díl. (Dobře, ne tak nedočkavě, sedí mi tu na stole, ale život mi sebral Cyberpunk). Pro nestandardní dobrodrůžo plné kostlivců, smrti, zrady, sem tam humoru a skvělých postav si dojděte sem.
Jak tak koukám kolem sebe, přečetla jsem toho vlastně dost, ještě víc jsem si toho nakřečkovala domů do zásob, takže v dalším čtenářském deníčku bude určitě tuna dalších zmínek. Jen tam asi nebude sebevzdělávací četba – neříkejte nikdo říďovi, že jsem ji nechala ve škole v kabinetu a teď ji teda nemůžu číst, a radši si prohlížím obrázky Xenomorphů. Díky.

Čestné zmínky:
Město v oblacích od Kristýny Sněgoňové
Meta od Pavla Bareše
Sbírky povídek Harlana Ellisona
Nikdy se nepřestala usmívat od Martina Štefka