ROZHOVOR s Kristinou Haidingerovou

Výroční rozhovor o HorrorConu s jeho organizátorkou Kristinou Haidingerovou

Když dítě oslaví osmé narozeniny, většinou už sedí druhým rokem ve školních kamnech, nasává plnými doušky vědomosti a jeho rodiče se rdí pýchou na besídkách. Když ale slaví osmé narozeniny noc, tedy setkání fanoušků hororu, netřeba se pyšně rdít, zato je vhodné trošku se ohlédnout za uplynulými roky, podívat se do kuchyně rodičů a třeba se s nimi zahledět i do budoucna. Proto jsem oslovil femme fatale českého hororu a organizátorku výše zmíněného HorrorConu Kristinu Haidingerovou, abych se s ní ohlédl za těmi osmi ročníky, ale také aby nám řekla o přípravě takové akce něco víc a představila další plány.

Česká hororová scéna se za těch osm let docela rozrostla, máme tu spoustu nadaných hororových autorů a autorek a několik šikovných nakladatelů. Ale než se k nim dostaneme, chci se tě zeptat, jak vznikl HorrorCon a jaké byly jeho první ročníky?

I v době, kdy HorrorCon vznikal, dost nadaných autorů psalo horory, jen o nich málo kdo věděl. Problém byl, že neměli kde vydávat. A pokud přece, neměli kde svá díla prezentovat a čtenáři se k nim dostávali horko těžko, což jsem si vyzkoušela s první knihou i na vlastní kůži. Nebylo kde ji představit těm, pro něž byla psána. Tehdy jsme se s kolegyní Jenny Nowak rozhodly uspořádat společné čtení, akci přímo určenou pro fanoušky temnějších knih. Účast nás mile překvapila. Na jakémkoli fantasyconu bychom měly nejhorší prezentační čas a mluvily do prázdného sálu, na přímo zacílenou akci dorazili ti správní návštěvníci. A jelikož Jenny už v té době měla velké jméno, akce se mimořádně povedla. Nultý ročník nesl název Dark Party a kromě našeho čtení se konala vernisáž obrazů Sandra Dragoje a Jana Golla (nastartovala se tedy i naše spolupráce s uměleckou skupinou Infernalismus) a měli jsme šarmantního moderátora, který zároveň ztvárňuje jednu z mých knižních postav ve videoklipech. No a fotografie do oněch klipů vytvářela další autorská kolegyně – Hanina Veselá, která mě pro změnu seznámila s časopisem Howard a jeho šéfredaktorem Honzou Vojtíškem. A bylo to.

Con nevyroste sám od sebe, není to práce pro jednoho člověka. Můžeš nám tedy představit tým, se kterým na přípravě HorrorConu spolupracuješ?

Na první ročník v roce 2016 se přijel podívat Honza Vojtíšek a cítil se velmi inspirován, takže do toho vletěl po hlavě a další ročník už jsme dělali spolu. A musel být dvoudenní, protože prostory žižkovské kavárny Dark Velvet jsou sice úžasné, ale ne až tak velké, a společně jsme dali dohromady hostů opravdu hodně… Od prvních chvil je zcela zásadním tvůrcem HorrorConu také můj manžel Tislav. Jako „ajťák“ se stará o dodané prezentace, filmy a techniku. Zatímco moje práce od stolu těsně před samotným conem končí, ta jeho přímo na akci začíná. A je čím dál tím náročnější, zvláště s ohledem k tomu, že už musí být obstaraný větší počet místností, a to předem. Najít na výpomoc někoho, kdo by v sobotu brzy ráno vstal a šel dobrovolně stěhovat nábytek a zapojovat kabely, se úplně nedaří. Na našich dalších místech konání – v CrossClubu i klubu Kotelna – mohl být k dispozici na tyto šibeniční časy také jen jeden zvukař. Vzhledem k tomu, že nejsme komerční akce a příjmy rovnou spolyká samotná organizace, nemůžeme uplatit spolehlivý technický tým. Je to stále ještě problém. Kdyby šlo o tři čtyři hodiny večerního programu, ale my potřebujeme někoho, kdo nám po půlnoci zase pomůže vše vypojit, odstěhovat a zabalit nebo předat. Všichni musíme fungovat od rána do noci, takže z pořadů většinou nic nemáme. :-)) Letos se nám podařilo získat dva skvělé moderátory – spisovatele Tomáše Martona a básníka Petra Polívku, zapojil se i skvělý Jiří Sivok (který měl vloni kvůli výpadku na bedrech moderování obou linií), což akci ohromně pomohlo a byla bych ráda, kdyby s námi spolupracovali trvale. Slíbit mi to bohužel ale nemohou. Navíc bychom potřebovali nejméně 4 moderátory. Úžasnou práci odvedly dámy na kase v čele se spisovatelkou Lenny Ka, která se projevila i jako zdatná koordinátorka a pomohla nám vychytat spoustu chyb – ať už před eventem, tak i přímo na místě. Skvělá byla Karin Novotná, která se s manželem famózně zhostila tomboly. Samozřejmě by bylo skvělé je přijmout do týmu a vědět, že se na ně mohu spolehnout i za rok, jenže chápu, že nechtějí nebo ani nemohou nic slibovat. Jistý letos nebyl ani fotograf Jiří Šeda, který s námi fotil už 4. rokem a jehož fotografie jsou nejen výstižné, ale i krásné a reprezentativní, jelikož měl zrovna fotit na jiném eventu. Letos jsme spolupracovali i s profesionálním kameramanem Jiřím Veselým, který odvedl parádní práci, snad intuitivně jsme si sedli po všech stránkách a také bych jej ráda umluvila i na další ročník… Vždycky jsou to zkrátka docela nervy. Uvidíme příští rok. :-)

Nedávno proběhl již osmý ročník a jeho program byl opravdu pestrý. Vernisáže, křty, besedy, koncert, filmové promítání a určitě jsem na spoustu dalších bodů zapomněl. Necháš nás tedy nahlédnout pod pokličku a povíš nám, jak probíhá jeho příprava? Obesíláte třeba potenciální hosty? Nebo vám naopak píší nakladatelé, spisovatelé a performeři, že by na conu rádi účinkovali?

Z největší části se nám hosté hlásí. Někteří se nedostanou, takže se s nimi rovnou domlouváme na dalším ročníku. Pak máme vyhlídnuté hosty, které bychom rádi pozvali, takže oslovujeme. Tím, že nám pro nezájem odpadla linie na Fantastické Ostravě, je obtížnější hosty rozložit, aby se dostalo na všechny.

Nedílnou součástí HorrorConu jsou hudební vystoupení. Na osmém ročníku hrála skupina Arthemion. Ty jsi fanynkou finského metalu, vybíráš tedy kapely ty?

Je pravdou, že hudba je nedílnou součástí veškeré mé tvůrčí činnosti – třeba zrovna skupina Arthemion se podílela na hudební složce audioknihy České temno, ke své audioknize Richardovy živé hračky jsem vymyslela hudební podkres sama. HorrorCon, jakožto festival všech forem umění, doprovází hudba už od nultého ročníku, kdy nás svou návštěvou poctila skupina Succuba. I kapely se nám od té doby hlásí samy, na jeden ročník až 3. Stále upozorňujeme, že nejsme vyloženě hudební festival a podmínky pro vystoupení nebývají vždy ideální, ale koncert je dobrým rozptýlením od „sedavého“ programu.

Stejně jako hudba mají v programu HororConu své místo i filmové projekce. Co nám povíš o nich?

Filmovou složku si vzal v počátcích na starost Honza Vojtíšek, který k nám přivedl i takové hvězdy jako Zoru Ullu Keslerovou (Cannibal ferox, Rozparovač z New Yorku), Barbaru Nedeljákovou (Hostel, Sky Sharks), nebo dokonce okouzlující playmate Angel Wicky (filmy produkce HorrorPorn). Jiný ročník si vzaly pod palec produkční z Planet Dark, kteří přivezli i celou řadu vynikajících českých animovaných hororů, a letos to byl pro změnu Martin Jiroušek. Za ta léta jsme promítali filmy jako Nenasytná Tiffany, Socialistický Zombi Mord, Karbon, Kyselý dech, Lesapán či Psychopompos, přičemž některých projekcí včetně posledního jmenovaného se zúčastnil i tvůrčí tým. Dotýkal se nás i rozmach audioknih, v rámci jejichž představování nás navštívil třeba dabér Pavel Soukup nebo Jiří Walker Procházka, letos naše pozvání přijali narátoři z mladého, ale velmi plodného vydavatelství Čti mi!. Ještě trochu více se však soustředím na divadelní a maskérské show. Diváci už mohli zažít fireshow, vymítání ďábla spojené s bondáží, letos to byla poněkud drastická klaunérie vynikající dvojice Hermína Chibi a Petr Novák. Z maskérů s námi dlouhodobě spolupracuje Pavel Jelínek aka Ex Inferi, s jeho Démonkou (v podání modelky Evy Bernáškové) se v roce 2018 fotilo několik spisovatelských osobností; velký úspěch také zaznamenala jeho svůdná, byť krátká strip show na téma seriálu True Blood s krásnou modelkou Aoki Gaharou v čele. Jakub Gründler (Zombí FX) u nás také nebyl poprvé, už v roce 2017 v Dark Velvetu vystavoval masky vlastní výroby, ale na živé maskování se nám ho kvůli jeho vytíženosti podařilo získat až letos. Od počátků byla nedílnou součástí HorrorConu také výstava výtvarného umění a vernisáž. Co mě hodně mrzí, je, že změnou místa konání už ty podmínky nejsou ideální a máme jen velmi omezené vystavovací plochy, přitom děl hororového ladění vzniká spousta a není snadné je vystavit kdekoli jinde.

S HorrorConem je také spojena literární soutěž O krvavý brk a knižní edice. Můžeš nám je prosím více přiblížit?

Myslím, že dosavadních 6 ročníků zatím splnilo svůj úkol. Začínali jsme v době, kde právě tato soutěž otevírala pro autory jednu z mála cest, kudy se dostat ke čtenářům. Antologií v naší edici vyšlo dohromady také 6, a to pod hlavičkou různých nakladatelství. Najdete tu klasické povídkové antologie, ale také básnickou sbírku (právě chystáme její pokračování) či sbírku bizarro povídek, která byla nominována i na Magnesii Literu. S výjimkou Českého temna, kde měl každý autor za sebou alespoň jednu publikaci, jsme vždy dali šanci debutovat i zcela novým tvářím. A debutovala u nás i řada talentovaných ilustrátorů s fantastickým Jiřím Dvorským v čele.

Jaké máte jakožto organizátoři plány do budoucna? Já vím, že osmý ročník sotva skončil, ale nechce se mi věřit, že už nechystáte další krvavá a strašidelná překvapení pro ten následující.

Jak jsem už nastínila – jeden den nestačí, takže mnoho hostů se nevešlo (většinou se nestihli přihlásit včas :-)), tím pádem už v podstatě máme hotový soupis pořadů pro příští rok. Práce kolem letošního ročníku ještě úplně neskončila. Čekali  jsme na fotografie, museli jsme je zkonvertovat, aby se vešly na internet, neb jich letos bylo rekordních 331 (neuvěřitelný Jiří Šeda byl skutečně úplně u všech pořadů). Bojovali jsme tradičně nejvíc s Facebookem a Uložto, letos se to sešlo docela nešťastně s tím, že naše FB stránky přesáhly 1000 sledujících, čímž se na nás soustředila smršť spamů a hackerských útoků, do toho Uložto právě nyní mění podmínky a my máme mnoho fotek, které nejsou kvůli cenzuře publikovatelné, ale návštěvníci – a účinkující především – musí mít možnost si je někde stáhnout, tak snad to všichni stihli. Ty problémy jsou ale každoročně, například v roce 2021 se nám fotoalbum vůbec nepodařilo nahrát na FB a je tedy ke zhlédnutí pouze na webu. Momentálně komunikujeme s magazíny ohledně reportáží a hlavně dáváme dohromady videa z akce, takže se fanoušci mají ještě na hodně co těšit!

Zrovna proběhly Vánoce, svátky míru, pohody, krvavých jatek u kádí s kapry a masakru v lesních porostech. Co bys ty jako organizátorka festivalu hororu a hororová autorka popřála našim čtenářům?

Já vím, že je to už z povahy člověka a společnosti nemožné uskutečnit, ale přála bych všem, aby se všechny skutečné masakry přesunuly výhradně na stránky knih.

Foto00: Kristina Haidingerová s manželem
Foto01: Prvotní bláto – DarkParty alias nultý ročník HorrorConu v r. 2015
Foto02: Spoluorganizátor Honza Vojtíšek a playmate a hvězda HorrorPorna Angel Wicky
Foto03: Dabér Pavel Soukup
(všechny fotografie: archiv Kristiny Haidingeorvé; autorkou fotografie Foto01 je Hanina Veselá)