REPORTÁŽ: HorrorCon 2024, sobota 19. 10.

Letošní setkání všech příznivců temné strany fantastiky, které se uskutečnilo v tradičních prostorech holešovického klubu Kotelna, bylo opět rozvolněno na dvoudenní con. Ten se odehrál ve dnech 18. až 19. října 2024.
Ačkoliv se organizátorce Kristině Haidingerové a jejímu týmu podařilo vytvořit poutavý program na oba dny, cestování přes téměř celou republiku a pracovní vypětí předchozích dnů si na mně bohužel vybralo svou daň. Byla jsem tedy nucena oželet páteční program, abych se s chutí a nadšením mohla vrhnout do víru jeho sobotní části.

V té jsem tentokrát nefigurovala jako prostý účastník, ale měla jsem v odpolední části programu hned dvě želízka v ohni.

Už půl hodiny po zahájení sobotního HorrorConu čekalo na diváky autorské čtení novinky Stíny nad Malinovým vrchem Dominika Fialy a následný křest knihy, určené začínajícím hororovým čtenářům. V horním sále pak o pouhou půlhodinu později hovořil Lukáš Polák o slovenském hororu. Po něm na pódium nastoupila Františka Vrbenská, jež přednášela o Nejstrašlivějších osudech.

Ani v dalších částech klubu Kotelna nebylo mrtvo. Jako velice poutavý a zábavný hodnotím hřbitovní bedekr spisovatelky a tatofilky Veroniky Fiedlerové doplněný dokonce o světelnou show, který se uskutečnil v zadní části, jinak vyhrazené filmovým představením.

O půl třetí pak v prostorách restaurace proběhl křest sbírky mých povídek Němý křik, který zdatně moderoval ukecaný Tomáš Marton. Spolu s mou věrnou betou a kmotrou Němého křiku, Karin Novotnou, mě ti dva literárně grilovali tak, že jsem po chvíli ani nevěděla, jak se sama jmenuju.

Kvůli křtu své třetí knihy jsem tak bohužel prošvihla program konaný v horním sále, v němž Honza Vojtíšek a Radoslav Kozák mluvili o vydávání hororových časopisů. Po nich o temných stránkách hororů z 19. století hovořil Petr Boček, jehož program se opět překrýval s dalším křtem, jehož jsem zúčastnila, tentokrát jako jedna z kmoter.

Když o půl páté odpoledne vypukl křest Tomáše Martona a jeho prvotiny Ve spárech múzy, ani já jsem netušila, jak skvělý a vtipný bude. Divadelní představení tří múz v podání Veroniky Fiedlerové, Karin Novotné a mé osoby se záhy zvrhlo v absurdní komedii a myslím, že se nám podařilo vytvořit divákům nezapomenutelný zážitek.

Jako posluchačka jsem samozřejmě nemohla chybět na programu Martina Štefka, který představil milníky a plány svého nakladatelství Golden Dog na příští rok. Mimo jiné odtajnil i podobu nového loga, které bude od roku 2025 zdobit všechny jím vydané knihy. Já osobně se těším zejména na jeho Fotografa, který by měl snad vyjít příští rok na jaře. Ale o tom víc na Světě knihy. Doufejme!

Zlatým hřebem večera byla neuvěřitelně vtipně pojatá tombola, kterou opět moderovali skvělí manželé Novotní.

Program byl bohatý a já jsem ani nezmínila všechny jeho části, protože jsem si prostě přijela užít tu bandu báječně potrhlých lidí, kteří píší nebo čtou hororovou literaturu a nejen ji. Musím říct, že mně osobně velmi vyhovovala určitá rozvolněnost programu, kdy jsem tak jako během předchozích ročníků nemusela přebíhat z besed na křty či jiný doprovodný program a mohla si i vychutnat obyčejný přátelský pokec stejně naladěných lidí.

Tímto smekám pomyslný klobouk před organizátorkou Kristinou Haidingerovou a jejím manželem Tislavem, před Tomášem Martonem, který většinu akcí odmoderoval, a před Lenny Ka, která zajišťovala další organizátorské věci a obětavě prodávala vstupenky a s úsměvem sobě vlastním vítala u vchodu návštěvníky.

Tahle akce je o lidech, a přestože je komornější než jiné, známější cony, je skvělá a vzpomínky na letošní ročník mi vždy vyloudí úsměv na tváři. Protože setkání se svou smečkou, s kamarády a se čtenáři jsou prostě nezapomenutelná.

Děláte to dobře a já se už nyní těším na další ročník!

fotografie: Jiří Šeda / jeho velké fotoalbum z celé soboty na HorrorConu naleznete ZDE.