RECENZE: Krvavý baron

Hrajete gamebooky? To jsou ty knížečky, ve kterých si vybíráte vlastní dobrodružství a jste doslova hlavní postavou. Já kdysi otevřela Lone Wolfa, taky mi ale bylo devět a vůbec jsem nevěděla, co si s takovou knihou počít. Pravidla jsem nechápala, a tak jsem prostě šla číslo po číslu, abych zjistila, že vždycky umřu. Tehdy jsem se rozhodla, že jsou gamebooky moc těžké a už na ně nikdy nesáhnu.
A nesáhla jsem.

Golden Dog ale letos vydal deskovou hru Krvavý baron. A deskovky, ty já naopak můžu! S manželem je paříme po večerech a nebojíme se ani těch jednoduchých, ani těch časově náročných. Ano, dívám se na tebe, kampaňový Resident Evil, který nám zabral desítky hodin a furt není dohraný. No a protože jsme oba fanoušci Golden Dog a taky členy smečky, nemohli jsme si Krvavého barona nechat ujít.

Nevěděla jsem o něm vůbec nic. Jako první mě překvapila malá krabička. Když jsem ji otevřela, čekal mě šok. Jasně, žetony, kartičky hráčů a malá knížečka… Je to gamebook v krabici! A je to v háji, tohle mě nebude bavit. Umřu. Stejně jako jsem umřela v devíti. Gamebooky jsou TĚŽKÉ!

Krvavý baron je deskovka pro jednoho hráče, ale dá se hrát i ve dvou. Takže abych se vyhnula smrti, rozhodli jsme se, že já budu vypravěč a manžel bude hrát postavu. Vybral si Lysandru, bonusovou postavu pro předplatitele. A začali jsme hrát.

O čem teda Krvavý baron je? Jste lovec záhad a musíte zjistit, co se děje na temném, zvráceném hradě. Procházíte scénářem, sbíráte předměty, znalosti a bojujete s nestvůrami. Premisa je jednoduchá, pravidla taky, a hra odsýpá jako nic.

Stejně jako gamebook má i scénář Krvavého barona několik možných závěrů, a to podle toho, jak dobře se vám dařilo. To za předpokladu, že se vám hru podařilo dohrát. Manžel totiž v bitvě s finálním bossem padl. Takže to bylo na mně. Vybrala jsem si postavu a postavila jsem se svým gamebookovým démonům.

Stal se ze mě James D. Pořádná mlátička! Co nejde silou, půjde větší silou! A taky jsem ho tak hrála. Škoda, že v lince s Jamesem je chyba tisku v číslech ve scénáři, takže pár scén uteče, když je hráč nezkouší dohledat. Dá se to udělat celkem snadno, jsou hned na začátku, ale když se chyba objeví, zamrzí to.

Ale zpátky ke mně. Jsem James D.! A valím se hrou jako tank. V mé cestě nezůstává nic živého, báby kořenářky mě nenávidí, vlkodlaci s křikem utíkají a já se hrnu dál a dál a dál. No, abych to zkrátila – bez ztráty jediného života jsem vymlátila hrad i posledního bosse, ale hlavně jsem tím zavraždila jakékoli pochybnosti o svých schopnostech při hraní gamebooků!

Takže díky, Barone, třeba teď nějaký zase zkusím a nebudu se považovat za blbce.

Krvavý baron je super. Protože máte možnost tří různých class postav, podpoří to i opakované hraní – minimálně třikrát. Hra má taky dva možné konce, ale v různých obměnách podle toho, jaké máte u sebe předměty a co jste zažili, takže pokud chcete pro svou postavu to nejlepší, zahrajete si ho znovu.

Krvavý baron je pro každého, kdo má rád gamebooky, únikovky, hraní na hrdiny a hlavně, samozřejmě, deskovky. Nebude se zamlouvat lidem, kteří mají rádi víc strategické hry, protože je dost přímočarý a nedává moc možností jiných přístupů, jen jiných větví cest. Je i krásně atmosféricky popsaný, takže máte pocit, že v tom temném, vlhkém hradě opravdu jste.

Je tedy jen otázka – až budete Barona hrát, vezmete to rozumem, charismatem, nebo, jako já, pěstmi?

Žánr: akční horor

Doba hraní: 2 až 3 hodiny (1 hra)

Věkové určení: 13+ let

Počet hráčů: Primárně 1, ale lze hrát ve dvou