AUDIOKNIHA: Michio Kaku - Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami

Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami na první pohled do běžné beletristické výbavy našeho webu úplně nezapadá. Nicméně opravdu jen na první pohled. Po jejím poslechnutí ji řadím do povinné výbavy každého alespoň trochu zapáleného scifisty. Nejenom, že se snaží vysvětlit některé technologie našich oblíbených knih a filmů, ale také umožňuje mnohem lépe sci-fi pochopit (například sérii Problém tří těles dodává pevnější reálné základy). V recenzi podrobněji proberu, o čem kniha je, na závěr pak zhodnotím provedení audioknihy.

Dinosauři vymřeli, poněvadž neměli vesmírný program. Larry Niven

Autor se zabývá tématem letů do vesmíru, jeho minulostí, současností i budoucností. Považuje toto téma za naprosto stěžejní otázku lidstva, otázku života a smrti. Pokud lidstvo zůstane uvězněno na jediné planetě, nemůže přežít a dříve či později dojde k jeho vymření. 

Kniha začíná počátky objevování vesmíru, od prvních nápadů, jak by asi mohlo lítání do vesmíru vypadat, přes první úspěchy projektů Sputnik či Apollo až po současné aktivity soukromých společností jako jsou SpaceX nebo Blue Origin. Dále naznačuje, jak by mohlo vypadat osídlování Měsíce, jaké by pro ni byly ekonomické důvody, jak by se to dalo udělat a jaké obtíže by to přineslo (nevěděl jsem například, že den na Měsíci trvá dva týdny). Poté autor přirozeně pokračuje vizemi těžby menších planetek nebo objevováním a kolonizací Marsu (při poslechu této kapitoly jsem hodně často myslel na deskovou hru Mars: Terraformace). Zaujaly mě například jeho nabízené metody pro nastartování skleníkového efektu (a taky fakt, že o jeho zpomalení se už nezmiňoval).  

Po kolonizování Sluneční soustavy přichází na řadu expanze k jiným hvězdám. Tohle byly parádní kapitoly, dostaneme se k tématům tak oblíbeným v pořádném sci-fi: vesmírný výtah, vícegenerační lodě, sluneční plachetnice, cestování nadsvětelnou rychlostí, na přetřes se dostanou warpové pohony či červí díry. U každého tématu se autor zastaví, vysvětlí teoretické základy fungování dané technologie a doplní aktuální stav výzkumu, jak moc technologii již ovládáme včetně odhadu, kdy bychom mohli využít jejího plného potenciálu. Naprosto mě pak fascinovala kapitola o pozorování extraterestrálních planet, vůbec jsem netušil, že jich vědci již pozorovali tolik, z nichž některé jsou snad vhodné pro život.

Kromě těchto očividných témat se však autor pustil i do dalších, které na osídlování vesmíru budou mít velký vliv. S ohledem na nekompromisnost vesmíru, obrovské vzdálenosti a neznámá prostředí planet se dá docela předpokládat, že většinu průzkum budou provádět stroje. Poslechneme si, jak by v tomto těžkém úkolu mohly pomoci myslící, samoreplikující se stroje, rozvíjí své vize ohledně umělé inteligence. Kromě zdokonalování robotů možná lidstvo bude muset přistoupit i k zdokonalování sebe sama, ať už genetickými manipulacemi pro zlepšování fyzických schopností, či prodlužováním délky života jednotlivce.

Celá kniha je velmi dobře pochopitelná, vědecké teorie vysvětluje jako pro laika s očekáváním, že si čtenář v případě zájmu o větší detail data sám dohledá. Čtivost textu zvyšuje spousta odkazů na slavná díla jako jsou Vesmírná odysea, Star Wars nebo Iron man. Pochopitelnost knihy se zhoršuje až ke konci knihy, kde se rozebírá kvantová teorie a teorie strun, tady jsem už musel velmi často konzultovat s GPT. A závěrečná kapitola o paralelních vesmírech už pro mě byla moc.

Při poslechu knihy jsem si uvědomil, jak rychle se svět mění, i po pár letech od vydání některé údaje (například o tom, kdy Elon Musk vyšle raketu na Mars, či vize umělé inteligence) strašně rychle zastaraly. 

Autor se na věci dívá čistě technicky, jak by věci mohly fungovat. Některé kapitoly mi tak zněly až příliš naivně, poslouchat o vesmírných letech trvajících staletí v situaci, kdy ani většina sond na Mars nedokáže doletět bez poruchy, ve mně vzbuzovalo pochybnosti. Nebo třeba technologie dlouhověkosti vnímá čistě v kontextu vesmírných výprav a vůbec neřeší, jak by se svět vyvíjel, kdyby se k technologiím dlouhověkosti dostali diktátoři (kteří často dalšímu vědeckému pokroku úplně nefandí).

O knize bych mohl mluvit ještě dlouho a stejně bych nepopsal všechno, co mě zaujalo a co bych chtěl rozvést. Tak se v závěru podívejme na samotné provedení audioknihy. 

Celou knihu namluvil Miroslav Táborský. Zpočátku jsem byl rozpačitý, herce mám spojeného se spíše nesympatickými rolemi a bál jsem se, že mě bude jeho hlas při poslechu rušit. Nicméně rychle jsem si na něj zvykl a poslouchá se dobře. Jedinou iritující věcí zůstaly někdy až příliš dlouhé pauzy na nádech, které vytvářely dojem nepatřičné dramatičnosti. Toto se naštěstí dá velice jednoduše vyřešit přehráváním knihy rychlostí 1.1, kterou jsem držel po celou knihu. Pokud rádi posloucháte na vyšších rychlostech, pak vězte, že kniha je v pohodě poslouchatelná i na 1.2 či 1.3. 

Kromě hlasu vypravěče jsou v knize pouze občasné zvukové signály, oddělující jednotlivé kapitoly. Což je dle mě naprosto v pořádku, Budoucnost lidstva je i přes spoustu populárních témat faktografickou knihou, přinášející hlavně vědomosti, takže nějaké speciální efekty by byly spíše rušící.

Michio Kaku dokázal do této jedné knihy vměstnat neskutečně mnoho témat a vznikl tak unikátní, velmi srozumitelný souhrn aktuálního stavu výzkumu vesmíru. Budu se opakovat, když řeknu, že je kniha povinnou četbou/poslechem každého scifisty. Osobně jsem si dal závazek, že si ji pustím každý rok pro osvěžení vědomostí. A kdyby kniha vycházela znovu co pár let v aktualizované verzi o nové poznatky, byl bych úplně nadšený. 

Michio Kaku
Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami

Vydáno: audiokniha 2020 , OneHotBook
Originální název: The Future of Humanity. Terraforming Mars, Interstellar Travel, Immortality, and Our Destiny Beyond Earth, 2018
Interpreti: Miroslav Táborský
Překlad: Jan Petříček
Délka: 14 hodin 15 minut
Jazyk vydání: český
Forma: audiokniha
EAN: 8594169483429