RECENZE: Lauren Beukesová, Zoo City

Článek od: Jan Žlebek - 06.05.2013

Africe se říká černý kontinent. Bez ohledu na barvu pleti většiny původních obyvatel či příšeří skryté v jejích hustých pralesích ta temnota spočívá v něčem jiném. V pověrách, které vedou lidi k tomu věřit, že sex s pannou může vyléčit AIDS. V nesmyslných kmenových válkách o nic. V krvavých diamantech, za které si může kdejaký diktátor koupit respekt západu. Ve slumech, jež jako rakovinové nádory vybujely kolem čerstvých metropolí.

A kdo jiný by to měl vědět lépe než Zinzi Decemberová z jihoafrického Johannesburgu? Ze společnosti „slušných lidí“ ji vyhání prokletí v podobě lenochoda, od nějž se nemůže oddělit a jenž navždy bude připomínat její hrdelní provinění. A dar magie, který s sebou lidská krev na rukou nese. Když se Zinzi vrátila z lochu a odvykačka ji zdánlivě vytáhla z nejhoršího, zbyly před ní dvě možnosti – buďto využít talent k nacházení ztracených věcí nebo se vydat na šikmou plochu... Afrika nepřeje jednoduchým volbám a na stránkách Zoo City se ukáže, že obě cesty se víc než často spolu kříží.

On by úplně klidně stačil samotný příběh – zamotaný jako detektivka, napínavý jako dobře natočený thriller a navrch ještě proložený příjemně postmoderními prvky v podobě zápisku z IMDb popisujícího imaginární dokument, publicistického článku o hudebním průmyslu, rozhovoru s vězni nebo vyjádření psychologů k tématu zvěronoštví. Autorka zkušeně dávkuje informace, občas nadhodí poznámku tu a jinou zase onde a s opratěmi příběhu pevně v rukou veze publikum na nezapomenutelnou jízdu jihem Afriky.

K úspěchu by bylo bývalo stačilo i samo pojetí magie, která ve světě Lauren Beukesové rozhodně není silou sloužící vyvoleným. Naopak s sebou nese stigma a nutnost zvládnout soužití se zvířetem (a co je lenochod ve srovnání s pětimetrovým krokodýlem nebo kobrou indickou), což ani v ghettu přezdívaném trefně Zoo City není jednoduché.

Čímž jsme se dostali k třetímu pilíři, na němž stojí úspěch románu – prostředí. Pokud už se vám přejedla Amerika, Evropa vám nikdy exotická nepřišla a Asie už máte plné (čínské) kecky, protože se tam odehrává každý druhý kybepunkový román, možná oceníte divokou krásu soudobého černého kontinentu. Ponořte se do hlubin vylíčených v detailech nemilosrdných jako fotografie z finále World Press Photo a vydejte se na reportážní cestu, abyste spatřili JAR v nepřikrášleném světle. Obchod s lidmi, střelba v ulicích, ilegální imigrantství, čáry a obětiny... To všechno líčí Beukesová ironickým, cynickým a novinářsky pozorným pohledem dívky s lenochodem.

Každý z výše zmíněných prvků by sám o sobě postačil k napsání zajímavého románu. Autorka navrch přihodí hrdinku, jež je všechno jen ne psychologicky plochá. A nikoliv náhodou pracovala ve svém „minulém“ životě Zinzi Decemberová coby redaktorka, což je rovněž dlouholetá profese Beukesové a jde to mezi řádky příjemně poznat.

Pokud hledáte inteligentní a zábavné čtivo, od kterého vás odtrhnou jedině s pomocí rozbrušovačky nebo kouzel, pokud byste rádi poznali něco originálního a vychutnali si dokonale živoucí cizokrajné kulisy, pokud oceníte drsnější příběh, kde kavalérie na poslední chvíli rozhodně nepřijede a kde nemáte starost O desetileté děti se šroubovákem, ale naopak starost Z desetiletých dětí s šroubovákem, pokud máte odvahu... Tak račte dál, Zoo City své brány nikdy nezavírá.

Zoo City /Zoo City/
Lauren Beukesová
Nakladatel: Laser-books
Překlad: Daniela Orlando
Obálka: John Picacio
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2013
Počet stran: 336
Rozměr: 120 x 185
Provedení: paperback
Cena: 289 Kč

Komentáře

Nelíbilo se mi to. Každá jiná kniha, po které jsem potom šáhla, byla lepší.

Tak zatím pochvalný až velmi pochvalný recenze a samá chvála i na Legii. Sice Finka neváhá svou nelibost tradičně vyřvat všude možně (viděl jsem na třech webech, ale jistě se objevila i jinde), ale většině se román zatím náramně líbí, tak snad se dočkáme dalších knih od Beukesový?

to Boldit: to už tak bývá, že kniha se nelíbí VŠEM. Mě nenadchla - Slíva (jelikož se vkusem míjíme) tím pádem jásá. Tak to je v pořádku. Spíš mě děsej lidi, co nemaj žádný názor - je jim jedno co čtou? Nenechá v nich kniha žádnou stopu? Já prostě buď výskám nebo nadávám. Nad čím já plesám, to zase třeba někdo odsoudí a já jsem ráda, že má názor :-))))))¨ Každopádně je dobře, že se o knihách diskutuje. Třeba zrovna tehle debata někoho vybudí se na vlastní oči přesvědčit, kdo má pravdu :-))))

Přidat komentář