SERIÁL: Daredevil

Hell’s Kitchen je jedna z těch čtvrtí New Yorku do kterých není radno vstupovat po setmění. Když tudy člověk jde, přeje si, aby mu za ramenem stál přinejmenším anděl strážný. Jenomže v Hell’s Kitchen, jak už jméno napovídá, vám přes rameno kouká někdo jiný. Ďábel strážný.

Dvojice advokátů Nelson a Murdock otevírají advokátní kancelář. Nemají klientelu, nemají peníze, ale mají sen o spravedlnosti. Aby si udělali jméno, skočí po prvním případu, který se naskytne. Jenomže tenhle případ se stane základním kamenem pro všechny problémy, které nejdou vyřešit jenom pomocí práva. Na mafii totiž prsty obyčejných lidí nedosáhnou. Ještě štěstí, že Matt Murdock v noci běhá po městě jako Daredevil, který umí právo obejít pěstmi.

Marvel se seriálů nebojí. Po Agentech Štítu a Agentce Carterové přichází rovnou s celou Netflixovou sérií v podobě Daredevila. Slepý bojovník spravedlnosti se nebojí jít pro ránu daleko a jeho soupeři záhy zjistí, že je nejspíš ze žuly, protože ho jen tak nějaké zranění neskolí. A že měli ve třinácti dílech spoustu možností to zkusit.

Seriály jsou v pár věcech lepší než filmy. Mají prostor rozvinout charaktery, mají víc času představit děj a s tím, jak jsou v posledních letech úspěšné, už se ani nemusí bát speciálních efektů a vymakaných triků, protože si svoje diváky seženou a peníze se jim vrátí. Daredevil využil všech možností.

Charaktery v seriálu jsou nejen uvěřitelné, ale taky zábavné. Chemie mezi nimi jen jiskří – ať už se jedná o členy Nelson a Murdock, nebo Daredevila se svými soupeři, těžko byste hledali prázdný dialog nebo si říkali, jak neskutečně postavy působí. Jsou živé a vy jim to sežerete jedna báseň. Jediný Kingpin mi ze začátku lezl krkem, protože byl suchý, nudný, nevýrazný a jeho život působil stereotypně. Časem se ale ukázalo, že to byl záměr a jeho charakter se rozvinul.

Děj se vyvíjí postupně. Seznamujete se s hlavními postavami, dostanete svou nálož antagonistů a do toho Daredevila, který se postupně propracovává skrz nejnižší mlátiče až k těm na vrcholu. Většina epizod je protkaná flashbacky, které dodávají postavám větší rozměr a zjistíte tak, jak se Matt naučil to, co teď umí, jak se seznámil se svým nejlepším kamarádem, nebo třeba i to, jak se z Kingpina stalo to, kým je.

Další věc, co musím vyšvihnout, jsou souboje. Jsou reálné – protivník se nesloží po jedné ráně pěstí, střety jsou trochu těžkopádné, a pokud je Daredevil zraněný, rozhodně to na něm poznáte. Aspoň ze začátku, později na zranění tvůrci začali trošku zapomínat a i z několika řeznými ranami to vypadalo, že hrdina vydrží všechno. Nejlepší souboj série je ale stejně na konci druhého dílu, za prvé je zábavný a za druhé se kameraman musel hodně snažit, aby se v tak malém prostoru vyhnul ráně.

Jestli ještě někdo váháte, zda se na Daredevila podívat, tak přestaňte a zapněte si první díl. Poznáte tak seriál, který má skvělé charaktery, slušný děj na superhrdinskou detektivní mlátičku a dost napětí a humoru aby vás to udrželo na židli.