Letní čtení

Článek od: Redakce - 31.07.2022

Léto je v plném proudu a my se v redakci sesedli kolem virtuálního ohně (či pod virtuální palmou, to už jak kdo chce) a připravili jsme pro vás něco ke čtení. Všichni redaktoři dostali stejné zadání:

Kniha, kterou bych si vzal/a na karibský ostrov... nebo na Šumavu - napište jeden titul, fakt jen jeden, který podle vás zaručeně způsobí, že se vám dovolená bude líbit ještě víc. Stará, protože už jste jí četli x-krát a těšíte se znova; nová, protože se nemůžete dočkat, až na ní budete mít čas; brak či encyklopedie... fantazii se meze nekladou - na fantastice netrvám. Je čas na žánrovou nekorektnost. :-) A žádné sáhodlouhé litanie...

 

Petra Elen Mandelíčková

Na pustý ostrov bych si vzala trilogii Pán Prstenů. Nikdy mě neomrzí ji číst, stále tam nacházím nové informace a drobnosti, které mi obohacují děj... a vzhledem k mé slabosti pro Tolkienův styl psaní celkově, bych doufala, že na ostrově bude dost palem, abych si z nich udělala malou knihovničku na celé jeho dílo. :)

*

Tereza Kučírková

Terry Pratchett - Národ
Tuhle knihu jsem četla několikrát a pro mě je dokonalým letním čtením. Připomíná Trosečníka a trochu i film Modrá laguna, ale s pořádnou dávkou humoru. Vypráví o chlapci jménem Mau, který se má stát kmenovým válečníkem, místo toho potká kalhotovou dívku, která na jeho ostrově ztroskotala a dojde k velké spoustě nedorozumění, zábavy a dobrodružství. Příběh, během kterého jsem měla pocit, že potřebuju odjet sama na pustý ostrov, a zároveň takový, který vám připomene krásu lidské společnosti. Není žádné tajemství, že Pratchetta miluju.

*

Madla Pospíšilová Karasová

Ta, co jde první
Na v pořadí druhou knihu nakladatelství Medusa se nesmírně těším. Byla jsem nadšena už z prvního nakladatelského počinu Romana Tilcera, Trávy od Anyi Martin, a novela Livie Llewellynové, Ta, co jde první, je také žánrově dost těžko zařaditelná. Jedná se o temně psychologický horor s prvky žánru new weird pracující s mýtem Cthulhu. Četla jsem jen ukázku a jsem nadšená. A navíc je Roman Tilcer skvělý překladatel, obálka je úžasně zpracovaná, a mé nadšení tak vzrůstá každým dnem. Takže pro všechny milovníky fantastiky a podivných věcí je tahle útlá knížečka přímo nutností. :-)

*

Filip Roháč

Laird Barron: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Na Šumavu, na ostrov, na chatu, do poustevnické jeskyně... U ničeho se nedá lépe meditovat než u čiré (mimo)existenciální hrůzy.

*

Jana K.

Zprvu jsem chtěla být děsně neoriginální a napsat Harryho Pottera a Ohnivý pohár v ilustrovaném vydání. Srdcovka a prostě nádhera, že jo.
Pak jsem si ale vzpomněla, že zhruba před rokem jsem přečetla velmi krásný příběh, který bych si ráda znova připomněla. A tím je Noční cirkus od Erin Morgensternové v novějším vydání od Arga. S tím si dokážu představit klidně měsíc na opuštěném ostrově. :D

*

Ena

Keďže milujem more, tak cez leto sa vidím na tom super karibskom ostrove. Slnko páli, more šumí, piesok sa leskne a ja sa vyvaľujem na lehátku a počúvam pesničky, ktoré hrajú v plážovom bare. Aby som sa trošku schladila, keďže neznášam nápoje s ľadom, mám so sebou knihy, ktoré mi na tele vyvolajú pravé a nefalšované zimomriavky. Tentokrát to nebude žiaden horor, ale super séria Traja starí mládenci od slovenskej autorky H. J. Bornemiszy. Sú to fantasy detektívne príbehy, plné temnej atmosféry, zvláštnych nadprirodzených schopností a zločinov, ktoré vyšetrujú traja bratia. Jediný problém je, že vás tak pohltia, že ich prečítate za jedno predpoludnie. Pre tento prípad by som sa vyzbrojila ešte dvoma románmi zo série Večná lož, od tej istej autorky.

*

Václav Kňourek

Patřím do skupiny zoufalců, kteří si neumí uspořádat čas a tak tvrdí, že ho mají pořád málo – jako by to snad někoho zajímalo. Proto teď preferuji čtení povídek či jiných kratších útvarů, zkrátka vše, co se dá přečíst za jeden večer. Tuto funkci nyní plní sebrané spisy H. P. Lovecrafta, respektive jeho raná tvorba. Stejně jako čtenáři před zhruba sedmdesáti lety, i já jsem si povzdechl, že s tím, jak se autor vyvíjel, bohatla a prodlužovala se i jeho tvorba. Od několikastránkových děl k mohutným opusům rozdělených do kapitol, které si při dalším čtení musím namáhavě vybavit či rovnou přečíst znovu. Což bych ovšem o dovolené zvládnout mohl.

Tím by odpověď na otázku, kterou knihu si vezmu na dovolenou, byla vyřešená. Asi tak ještě před třemi dny. Tehdy mi prostřední syn, který byl se školou v Praze, napsal: „Peníze na výlet, kteří ostatní utratili v KFC, jsem ušetřil a koupil si za ně knížku!“ A následovala fotka obálky Joshe Malermana s titulem Bird Box. Cítil jsem se jako pyšný rodič. Tento Netflixový spektákl jsem svého času se syny shlédl (na rozdíl ode mě si byli schopní všimnout i sekundových easter eggů jako je Sandmanova maska či Cthulhu). Vedli jsme tehdy zanícené debaty, ve kterém světě bychom nechtěli žít – zda je horší ten birdboxový nebo ten z Tichého místa.

A večer, když jsem se natáhl z postele po Lovecraftovi, v ruce mi skončil Bird box, který mi syn dal záludně navrch. No dobrá, přečtu si pár kapitol…

V půl čtvrté ráno jsem si uvědomil několik věcí. O knize na dovolenou bylo rozhodnuto. Za dvě hodiny vstávám do práce a venku za okny už vesele cvrlikají ptáci. Ačkoliv v tu chvíli se mi zdálo, že jejich zpěv náhle z nějakého důvodu ustal…

*

Jan Křeček

Čtu rychle, takže by to muselo být něco rozsáhlého, aby mi to vydrželo. A má-li to být jedna kniha, pak… by to mohla být třeba jedna kniha rozsekaná do osmi dílů. Mycelium Vilmy Kadlečkové jsem rozečetl, když začalo vycházet. Mezitím sága bobtnala, až jsem si řekl, že počkám na dokončení. A to se tento rok stalo. Nejvyšší čas odjet na karibský ostrov. A mohl by mi to Sarden proplatit jako takový studijní pobyt, ne?! :)

*

Tereza Kadečková

Léto je pro mě obdobím, kdy můžu bez špatného svědomí číst a psát. Takže se mi vždycky nakupí hromada knih a mohla bych doporučovat celé hodiny. Tak to vezmu seshora, hezky od té, co právě teď čtu.

Muzeum snů od nakladatesltví Golden Dog. Co kdyby se vaše sny mohly stát skutečností? S touhle pramisou autor Glen Krisch pracuje, vytváří celé muzeum plné snových postav a především nočních můr. Takových nočních můr, které vám roztřesou kolena, donutí vás plakat nebo vám obrátí žaludek. Ale v muzeu jsou všechny za sklem a pro návštěvníky v bezpečí. Že ano?

No, a když je to hromada, tak ještě v rychlosti pár dalších: Komiksová série Proti Přírodě, manga série Zaslíbená Země Nezemě, Sladké sny od Kateřiny Huňové a celé nabídka nového hororového nakladatelství Medusa.

*

Tereza "Ryiah" Zelinová

Vzít si na pustý ostrov jen jednu knihu? Jen JEDNU? Já bych na to šla asi od lesa (od moře?) a vzala bych si s sebou čtečku, která vydrží solidně dlouho a vejde se tam knih a knih.

A co do ní? Rozhodně něco z našeho rozkošného rybníčku. Vzala bych si nějakou povídkovou sbírku, protože pořád říkám, že jsme národ povídkový. Takže Zákon genu, Robot 100, Žena se lvem/ sovou/ labutí/ drakem či Praga caput regni a Praga mater urbinum. Z románů bych rozhodně (kromě Mycelia tedy) volila zatím nedokončenou sérii Jana Hamouze Poloviční král a Třetí ucho.

A co toto léto čeká na mě? Pročíst se všemi povídkami a romány, které mapují životní příběhy Baklyho. Tak létu zdar!

*

Monika Slíva

Tak to vidíte sami. Co redaktor, to názor, a když chcete po knihomolech, aby splnili jednoduchý úkol a napsali jen jednu knihu, pro některé je to prostě úkol nesplnitelný. Jenže já je samozřejmě chápu, protože je to strašně těžké vzít si knihu jen jednu. Co když se mi nebude líbit (když je to novinka), nebo co když na ni nebudu mít náladu (ač je moje ze všeho nejvíc nejoblíbenější)? Co pak?

Dostojím vlastnímu požadavku, ale fikaně ho obejdu... Já bych si s sebou vzala celou sérii HP a je úplně jedno, že už jsem všechno četla několikrát, dokonce i v originále. Právě proto by mě pod palmami na karibském ostrově (nebo klidně na Šumavě pod sosnou) bavilo zapíchnout prst kamkoli v kterémkoli ze sedmi dílů, ocitla bych se znovu v Bradavicích a mohla prožívat kouzelnická dobrodružství. Vracíte se někam, kde to dobře znáte a kde je vám dobře a svým milovaným odpustíte i nějaké ty nedostatky.

*

A co vy? Jaké jsou vaše letní prověřené tipy a triky, jak si užít čtení? Podělte se s námi!

Komentáře

Za mne Cirkus Humberto nebo Hrabě Monte Cristo, když už. (Pominu, že pustý ostrov by mne nelákal: Není tam moc kam jít a u moře je nuda.)

Ovšem, ehm - ony už se dělají čtečky na solární pohon? Protože jestli ne, brát si ji na pustý ostrov beru za dost nedomyšlený nápad...

Což zase vede k úvaze, že (pro většinu z nás) jediná rozumná kniha na opravdu pustý ostrov je nějaká kvalitní příručka přežívacích technik, žejo. A k ní jako základní vybavení aspoň pořádný nůž a sekera... Hrome, už jsem dávno nečetl žádnou robinsonádu; měl bych to napravit.

V tom tkví tak "děsná" individualita a kreativita sardnenských redaktorů. :-D

Já totiž v zadání o "pustém" ostrově neřekla ani slovo! Na pustý ostrov nás zatáhla Terka...byl tam karibský!!! Šumění palem a šplouchání moře, klid a pohodička...ovšem za zády bar a veškerý komfort, co k tomu patří, muhehe...jsem zhýčkaná potvora a dovolená s knihou by se mi na pustém ostrově asi úplně nelíbila. Tam bych potom jednoznačně preferovala tu příručku, o které píšete, pokud už bych se nějakým řízením osudu ocitla v roli Robinsona. :-D

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Jen jedna kniha? To je jasné, ale předtím odbočka. Poslední dobou jsem začal číst knihy/ságy z mládí. Takže jako inspirace třeba sága Hyperionu, úžasné univerzum pana Hamiltona, Ashera, Reynoldse... Herberta, Asimova, Pohla, Clarka...

A kdyby to měla být jediná kniha?

Buď čtečka se všemi knihami - nebo kniha knih Bible.

Jsou knihy z mládí, kterých se vlastně bojím, Tedy jako číst je znovu... třeba takové mayovky, obávám se, by v očích mého současného, dospělého já možná neuspěly, a když jsem zkusila cosi od Lema (kterého jsem v patnácti hltala), zjistila jsem, že mě to k smrti nudí, a že z toho trčí ti komunisti jak špendlíky z jehelníčku... takže to radši nepokouším a nechávám si ten nostalgický otisk v hlavě, ale samozřejmě to neplatí o všem a o všech... :-D

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Vyčaroval jsem z bedny staré rodokapsy od Boweryho - příběhy bountyhuntera Havrana nejsou k zahození, i když tenhle autor spáchal i celou řadu povídek koketujících s duchařinou a mystikou. Jinak z nedostatku zajímavostí louskám staré sborníky z osmdesátek - Stalo se zítra a Návrat na planetu Zemi. Lovci zlatých mloků bohužel nejsou k nalezení...

Návrat na planetu Zemi se mi shodou okolností během prázdnin taky dostal do rukou a průběžně ho louskám, abych si "doplnila vzdělání". :-D chystám si post na fb, protože mě tam něco pěkně udivilo a dá se na to nahlížet vícero způsoby.

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Přidej si k tomu ještě "Stalo se zítra" (mj. obsahuje tehdy průlomovoou "Den a noc" od Velinského, o které se dodnes někteří jedinci hádají, jestli to z části není fantasy) a "Lovci zlatých mloků".

Přidat komentář