NEDĚLNÍK: O zombících v knihách i v našich mozcích.

Stala se mi před nedávnem taková věc. Právě jsem četl nové vydání knihy Ocelové žezlo od Juraje Červenáka. Kdo jí četl, ví, že jde o první díl série Bohatýr, která vychází z ruských bylin a na osudech slavného bojara ukazuje, jaké to asi bylo za časů knížete Svjatoslava. Tedy v období kolem roku 965. Když knihu čtu, tahám ji všude s sebou. Většinou se mě lidi zeptají, co že to čtu a já jim povyprávím, o čem kniha je. A jedeme dál močálem černým kolem bílých skal. Tentokrát to však bylo jiné. Majitel masny, se kterým jsem si vždycky skvěle popovídal o knihách i muzice, se na mě při pohledu na knihu dost křivě podíval. A když jsem mu vylíčil, že jde o historickou fantasy, inspirovanou legendami o Iljovi Muromci, vyloženě se na mě mračil. Na můj nesmělý dotaz jen významně naznačil, že ON přece NIC neříká.
Nedávno jsem měl podobný zážitek s knihou Gavina G. Smithe Zvláštní operace Z. Kniha s červenočernou obálkou se zombíkem zasazeným do stylizovaného Z vypráví o partě veteránů SPECNAZ, kteří naštvou vedení KGB a víceméně za trest jsou posláni do USA, aby tam odpálili biologickou zbraň. Když členové téhle party zjistí, že KGB neušilo boudu jen na ně, ale vlastně na celý svět, rozhodnou se opustit zombiemi zamořený New York a pomstít se. Opakovala se podobná situace jako s Ocelovým žezlem. Když knihu u mě uviděl můj dlouholetý kamarád, na chvíli se zarazil a čekal, co mu k tomu řeknu. Když jsem mu vylíčil obsah knihy, odvětil. „No, říkal jsem si, že snad nebudeš proruský troll.“ A to se známe zatracených dvacet let!
V tu chvíli jsem si uvědomil, že za A) lidi opravdu často soudí knihu jen podle obalu a za B), že válka ovlivňuje opravdu úplně všechno.
V důsledku těchto zážitků jsem si pak psal s Veronikou Marhounovou z Planety 9, která tuhle skvělou military zombie jízdu vydala. Záměrně tady odcituji všechno, co mi k tomu napsala.

„V březnu 2021 kdy jsme práva na vydání koupili, to vážně nebyl nijak kontroverzní titul. Ani název. Původní obálka respektuje ono písmeno Z v názvu, ale celkové vyznění je jiné, připomíná spíše boje na Blízkém východě, nebo v nějaké pouštní krajině.
Název jsme chtěli zachovat, a nové obálce jsme se dohodli s Michalem Suchánkem. Máme ho rádi jako kreslíře, i jako člověka, a přišel mi jako ideální. Nápad se mu líbil, a zadání bylo - nakresli tam velké Z a zombíka se samopalem. Ve chvíli, kdy už byla obálka nakreslená, zaplacená, a zpracovaná, začala válka. Docela dlouho jsme váhali, co s tím vším budeme dělat. Navíc byly i velké problémy s překladem. Nakonec jsme se po poradě se všemi zúčastněnými rozhodli, že to prostě nebudeme řešit. Že nějaký idiotský nápad pitomých rusáků nebude ovlivňovat nic z toho, co děláme. Že prostě je tam Z jako zombíci, jak to vždycky bylo. Navíc i Argo vydává Světovou válku Z, a vzpomněla bych si i na další knihy, a Vy jistě také. Bylo mi jasné, že to vyvolá spoustu kontroverzí. Ale taky už jsme zjistila, že lidé se často a rádi dělají správnými a lepšími, než jsou, bez ohledu na skutečnosti. Tedy, že se jim i tahle kniha bude hodit jako záminka pro moralizování. A přitom, aspoň já si to myslím, opak je pravdou, Rusko v knize vychází jako největší parchanti, kteří se neštítí ničeho. Vždyť tam zničí celý svět. Nejvíc se vlastně bojím toho, aby nebyla až příliš prorocká.“

Nevím jak vy, ale já s Veronikou na sto procent souhlasím. Nejde jen o to, že tu zombie byli dřív než Putin, ale především o to, že nemáme soudit knihy podle obalu, a když už jsme u toho, tak ani lidi podle toho, co čtou. Zahoďme pitomé předsudky někam do bažin zapomnění a užívejme si ty skvělé příběhy, které díky dnešní svobodné době můžeme číst.