Velké vesmírné cykly 08: Haviland Tuf (G. R. R. Martin)

Článek od: Jiří Halama - 02.04.2012

"Člověk by si měl vážit každé příležitosti k ochutnání nové kuchyně."

str.130 pov. sbírky Tufova dobrodružství

V souvislosti se svátkem Apríla pokračujme pro tentokrát v našem cyklu v trošku humornějším duchu.

Vždycky jsem se domníval, že humor do pravé science fiction nepatří – že narušuje její pregnantnost a sofistikovanost, že působí jako rušivý prvek tam, kde jsou základem přírodní zákony.

Mýlil jsem se. Pokud se pera chopí skutečný mistr, pak i humorná science fiction může být velkým čtenářským zážitkem – právě takovým, jakým je cyklus příběhů o Havilandu Tufovi, jehož příhody čtenářům zprostředkoval George R. R. Martin.

Tedy kdo je Haviland Tuf? Kdo je ona věhlasná postava, která se nesmazatelně zapsala do dějin budoucnosti galaxie? Kdo je ten člověk, o jehož dobrodružstvích se vypráví z jednoho konce galaxie na druhý a z druhého na třetí?

Stručně vzato původně byl Haviland Tuf vesmírný obchodníček brázdící vesmír na své již značně omšelé obchodní lodi Roh hojnosti vynikajícího zboží za nízké ceny. Byl to muž "nesmírně vysoký, měřil téměř dva a půl metru, a obrovské rozměklé břicho mu viselo přes tenký kovový opasek. Měl velké ruce, dlouhý a pozoruhodně bezvýrazný obličej a toporně neohrabané držení těla. Jeho kůže byla všude, kde ji bylo vidět, bílá jako vybělená kost a zdálo se, že na celém těle nemá jediný vlásek či chloupek" (viz str. 17). Jeho zrovna ne příliš štíhlá postava ovšem nebyla zapříčiněna stravou (byl vegetarián), ale tím, že pokud možno neustále do sebe lil velké korbele piva. Jako vesmírný obchodník ovšem nebyl příliš úspěšný – zpravidla vozil bezcenné tretky z jedné planety na druhou, kde ovšem byly shledány rovněž bezcennými: například se takto pokoušel na různých planetách udat "plastikové napodobeniny masek používaných při cooglijských náboženských orgiích" (viz str. 12). Většina jeho obchodních aktivit mu proto přinášela zisk víceméně v záporných číslech, což ovšem zase tak moc Tufovi nevadilo, protože se dokázal spokojit s málem. Svým způsobem byl šťastný – mimo jiné také proto, že nebyl ženatý. Měl ovšem velice rád kočky (ty čtyřnohé) a často se jimi obklopoval: "Žádný svět se nemůže považovat za skutečně kulturní, nejsou-li na něm kočky." (viz str. 241).

V postavě Havilanda  Tufa si ovšem nepředstavujme nějakého prosťáčka typu "Pepku, vyskoč". Tuf je nadmíru inteligentní, takže se svými protivníky sehrává složité partie, v nichž zpravidla vyhrává – představme si to jako hru v šachy, při níž Tuf promýšlí dopředu daleko více tahů než jeho protivníci: "Tuf to ví a ví taky, že já to vím, a ví, že vím, že to ví. Je to patová situace." (str. 169). Navíc se u Tufa pojí s inteligencí i obrovská zvídavost: "Obávám se, že zvědavost bude jednoho dne můj konec." (viz str. 197), která mu ovšem někdy nadmíru komplikuje život: "Kdo je zvědavý, bude brzo hladový." (viz str. 202).

Nic to ovšem nemění na tom, že Tuf je v zásadě dobrák a altruista: "Jsem prostě svým založením lidumil, kterého nesmírně dojímá pohled na utrpení a strádání." (viz str. 209), jenž se ovšem také dovede rozčílit: "Jsem mírumilovný člověk laskavého a benevolentního založení, ale i někoho, jako jsem já, je možno vyprovokovat k hněvu." (viz str. 238).

Takový je tedy Haviland Tuf.

Teď v tomto okamžiku se ovšem musíme navrátit o více než tisíc let zpět. Tehdy mezi lidstvem a mimozemskou agresivní rasou Hrangánců probíhala obrovská galaktická válka, v níž každá z obou bojujících stran nasadila to nejlepší, co mohla. Naštěstí v této válce zvítězilo lidstvo (kdyby zvítězili Hrangánci, asi bychom byli o dobrodružství Havilanda Tufa ochuzeni), a to díky tomu, že do války s Hrangánci nasadilo nepřemožitelnou zbraň - tzv.Archy (obrovské bioválečné klonolodě třicet kilometrů dlouhé, pět kilometrů široké a tři kilometry vysoké) postavené Ekologickými inženýrskými sbory Federálního zemského impéria, které na své palubě vezly ve zmrazeném stavu naklonované a případně ještě navíc i geneticky upravené zárodky nejrůznějších nemocí i oblud z tisícovek různých světů celého známého vesmíru. Aniž bych chtěl jít do podrobností, jen tak namátkově lze z těchto oblud zmínit písečného draka, dravoženku, vampířího úhoře, Drákulův plášť, peklokočku, síťovce, drtiválce nebo tyrannosaura rexe. Zde je na místě dodat, že všechny tyto obludy (a ještě i mnoho dalších) – na rozdíl od nestvůr, které jsou "bytosti čistě mytologické – stejně jako duchové, vlkodlaci a kompetentní byrokrati" (viz str. 254) – reálně ve vesmíru existují či existovaly.

Po poražení Hrangánců byla celá flotila klonolodí zlikvidována, ovšem jak už to tak bývá, na jednu se zapomnělo. Takže jedna plně vybavená a bojeschopná Archa přečkala následujících tisíc let víceméně bez úhony - kromě toho, že její posádka zemřela, což ovšem plně počítačem ovládané Arše zase tak moc nevadilo.

A tak se stalo, že při jedné své misi (která dokonce dle přání Tufových zákazníků měla být jeho misí poslední) se Tuf nejen dostal na Archu, ale tuto Archu i ovládl, a protože byl schopen díky své zvídavosti zvládnout v minimálním rozsahu základy biologického inženýrství, stal se tak rázem z bezvýznamného vesmírného obchodníčka jediným ekologickým inženýrem známého i neznámého vesmíru.  

V průběhu let 1976 až 1986 napsal George R. R. Martin celkem sedm povídek popisujících různé Tufovy příhody, které souborně knižně (doplněny o "Prolog") vyšly v originále v roce 1986. České vydání je z roku 2000, jak je ovšem neblahým zvykem ve vlastech českých, z neznámého důvodu byly v českém vydání oproti originálu vypuštěny dvě povídky.

I tak je však povídková sbírka Tufova dobrodružství nádherným čtením plným laskavého humoru, když v povídce "Morová hvězda" se popisuje, kterak "Tuf k Arše přišel", v povídkách "Chléb a ryby" a "Nášup" řeší Tuf hladomor na zapadlé planetě, v povídce "Bestie pro Norna" Tuf na jiné planetě zklidňuje válečnickou náladu, a konečně v povídce "Strážci" odhaluje na jiné osamělé planetě prastarou inteligentní rasu.

Myslím si, že se George R. R. Martin při popisování Tufových dobrodružných misí královsky bavil – rozhodně ne méně než čtenáři.


BIBLIOGRAFIE

P o v í d k o v á   s b í r k a

Tufova dobrodružství (Tuf Voyaging; 1986), Albatros 2000

obsahuje:

  • "Prolog" (Prologue; pov. sb. Tuf Voyaging 1986)
  • "Morová hvězda" (The Plague Star; mag. Analog 1985)
  • "Chléb a ryby" (Loaves and Fishes; mag. Analog 1985)
  • "Strážci" (Guardians; mag. Analog 1981)
  • "Bestie pro Norna" (A Beast for Norn; ant. Andromeda 1 1976; přepracováno)
  • "Nášup" (Second Helpings; mag. Analog 1985)

P o v í d k y  do češtiny nepřeložené  

  • Cal Him Moses (mag. Analog 1978)
  • Manna from Heaven (mag. Analog 1985)

Komentáře

Kdysi jsem na tuto knihu narazil, když jsem hledal, co ještě napsal můj oblíbenec Martin. Sehnal jsem ji nakonec na Aukru a hodně mě překvapila a hlavně dobře pobavila!

Přidat komentář