RECENZE: Jiří Mikulík, Čaroděj ze severu

Následující tři dny putuješ válkou zdevastovanou krajinou. Statky a farmy podél cesty jsou zničené, vyrabované či vypálené. Hned první večer narazíš na rozlehlý statek s větrným mlýnem, kde na stromě ve stínu hospodářské budovy visí ostatky pětičlenné rodiny. Z těl už zbyli pouze kostlivci, a i ti už se začínají zvolna rozpadat. Když se přiblížíš, zakrákají na stromě krkavci.

Tak je to tady, náhle a nečekaně. Čtyři knihy jsou za náma a avizované těžké časy jsou zde. Celou dobu se o tom pouze mluvilo a pak najednou při rozehrání páté knihy mám pocit, že jsem usnul při čtení pohádek pro děti a probudil se do tvrdé reality. Válka sice ještě nevypukla, ale některé oblasti se již hemží nepřáteli a vypadá to, že obyvatelé jsou z nečekaného vývoje stejně v šoku jako já. Nemoci. Bezpráví. Bezmoc. Ponurý tón se nese celým putováním a získává tak nečekané grády.

Gabriel Knox se vrací z Věže Havranů, rozhodnut vydat se na sever najít zbývající čaroděje a požádat je o pomoc. Bohužel nachází Baštu v dosti neklidném stavu, uprostřed nevyhlášeného boje o moc nad městem. Klíčoví spojenci jsou tak v kritickém momentě oslabení a Gabriel musí zatím své nejdelší putování podniknout na vlastní pěst. Naštěstí nemusí jít sám, po cestě může potkat různé žoldnéře, zloděje, léčitele a získat je jako doprovod na této nebezpečné výpravě. Tento prvek zároveň představuje jedinou novinku v jinak standardních pravidlech série.

Putování bude opravdu velké. Kniha je pojatá stejně jako Zázračná kněžka, společný je pouze start a cíl a zbytek trasy si může každý poskládat dle libosti. Kombinací, kudy dojít do cílové destinace, jsem napočítal neskutečných sedmnáct! I samotná mapa oblasti, ve kterém probíhá toto dobrodružství, dost napoví: pokud bychom vybarvili oblast, ve které jsme se pohybovali v již zmiňovaném prvním díle, stále by zůstalo 98 % plochy nevybarvené. Pokud jsem vás stále nepřesvědčil, dodám poslední údaj, a to neuvěřitelných třicet dva měst a vesnic, které můžeme během putování navštívit.

A to není všechno. Postavy už mají za sebou velkou historii a získané achievementy pozměňují průchod a dodávají zmiňované variabilitě další úroveň. Některé úspěchy navádějí kam se vydat, abychom jejich potenciál využili, jiné se však spouštějí na nečekaných místech, a tak je potřeba pořádně prozkoumávat. Gamebook jsem hrál postupně třikrát a rozhodně nemám pocit, že bych měl šanci objevit všechen skrytý obsah, který kniha nabízí. Čtenář tak získá kvalitní zábavu na mnoho hodin.

Nepřeberné množství možností na výběr má i své menší mínus. Sice se navýšil počet odkazů na rovných pět set, ale ani tak to nestačilo a některé situace jsou dost přímočaré. Na tohle bývám obecně hodně háklivý, nicméně zde jsem nutnost zjednodušování chápal a zároveň ji autor používal velmi citlivě.

Během putování lze do sbírky přidat dalších šest achievementů, což je více než v předešlých dílech. Ale i tak je toto číslo z mého pohledu hrubě nedostačující, tolik se toho děje! Stávalo se mi, že jsem udělal něco zásadního, co by mohlo mít vliv na další vývoj světa, ale achievement mi v inventáři nepřistál. Škoda.

Závěr je pak v rychlém tempu a jeho zakončení je ukázkově seriálové, v gamebooku jsem nic podobného neviděl. No co více dodat, prostě tato kniha je jasných šest hvězdiček z pěti. Well played!

Jak se vedlo mým postavám? Nejvíce se zadařilo válečníkovi Leifovi, vylepšil si výbavu, získal tři nové úspěchy (Vykonavatel, Skrytá síla, Arcičaroděj) a posouvá se jasně do vedení.

Naopak hraničář Erik se trápil. Dvě smrti, žádný achievement, pouze jedna nová trofej a to ještě za velkou cenu. Začínám mít obavy, jestli se Erik do poslední knihy vůbec dostane.

Určité trápení jsem měl s vrahem Morgarem. Dříve moje nejsilnější postava toto dobrodružství prošla s odřenýma ušima. Pořádný bolehlav mi pak způsobil příběh. Morgarovo postupné propadání se do hlubin renegátské temnoty nečekaně narazilo na nesplněnou prerekvizitu k závěrečnému kroku. Bohužel pro takto nastavenou postavu ani nebylo logické, aby se prerekvizitu v předchozích knihách pokoušela splnit. Nicméně touha vydat se cestou nejtemnější byla silnější, a tak jsem jeden ze dvou příběhových požadavků „z roztržitosti přehlédnul“. Postava tak získala tituly Královrah a Ametystová kněžka.

Jiří Mikulík
Čaroděj ze severu

Vydáno: 2020 , H.R.G.
Počet stran: 584
Ilustrace/foto: Jan Kordina
Autor obálky: Alena Kubíková
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-88320-62-3