RECENZE: Paul McAuley, Fairyland

Alex Sharkey vůbec nepřipomíná hrdinu. Je obézní - řekněme si to na rovinu: je to tlusťoch, který svoji dispozici kompenzuje hloubavostí, a ta zase vedla k dalšímu nabírání podkožního tuku... Syn svobodné matky, neúspěšný podnikatel v oboru drog, schopný hacker, díky své intuici vynikající genový inženýr - ovšem v době, kdy genové inženýrství je na hraně zákona.

Jeho oborem jsou psychoviry - viry, které stimulativně působí na nervová zakončení v mozku a jsou tak vítanou náhražkou drog. Svět, ve kterém se Alex pohybuje, takové věci potřebuje. Jaderné konflikty značně změnily tvářnost světa, ptáci vyhynuli, londýnské metro slouží více jako ubytovna, než jako prostředek městské hromadné dopravy. 

Z Asie se do Evropy importují loutky - modře zbarvené bytosti bez emocí, citu i pohlaví. K tomu se navíc připojí další geneticko-technologické experimenty. Nanotechnologií vytvořené stroječky - femboty - přetvařují nejenom lidi, ale i loutky, přebudovávají jejich tkáně i myšlení. Milena, umělá bytost, si najde Alexe a využije jeho schopností k realizaci svých velkých plánů při emancipaci loutek.

Vznikají tak víly - barva kůže jim sice zůstane, ale osamostatní se a získají osobnost. Alex putuje Evropou a hledá Milenu, která záhadně zmizela. Postupně stárne - a dál tloustne, ale jeho hledání je marné. Po letech však získá naději - v Paříži v troskách bývalého zábavního parku, kterému se všeobecně říká Království víl, objeví nadějnou stopu.

Finále knihy se odehrává na Balkáně, v oblasti Albánie. Alex se svojí pomocnicí Katrin, s potrhlou paní Powellovou a s vílou Paprskem (nebo spíše vílem, abychom dodrželi mluvnický mužský rod) se ocitá v Říši víl - na území, které obývají víly a které s využitím fembotů proměnily k obrazu svému. Setkává se tam s novinářem Toddem a jeho kameramanem Spikem, kteří se tak stanou klíčovou dírkou, díky níž svět může pozorovat konečnou fázi velkého boje o život a na smrt. Boje nejenom víl - také lidé se mají čeho bát, síť je zamořena bytostmi, které by ji mohly dezintegrovat...

Silnou stránkou knihy je atmosféra světa, ve kterém se celý děj odehrává. Jak už je v SF běžné, i Paul J. McAuley sdílí s ostatními autory některé prvky a nápady, ale o tom právě SF je. Některé pasáže jsou sice  vysvětlující, ale k naučným monologům vernovských hrdinů mají hodně daleko a nevadily mi.

Kniha jakoby se skládala ze dvou víceméně samostatných částí, spojených několikastránkovým trochu hluchým můstkem. Každá z obou částí má svoji atmosféru a také - kromě Alexe - i svoje hrdiny (Milena prošla takovou proměnou, že ji počítám dvakrát, pozn. pro šťouraly!). Bylo mi líto nápadu s u-živými ekosystémy, kterému bylo zpočátku věnováno dost prostoru, ale pak se vytratil do ztracena.

Překladatel odvedl na této knize docela slušný kus práce, vždyť text se zvláště zpočátku hemží odbornými termíny z oboru genetiky. Tradičně dobrá redakce Heleny Šebestové a původní česká obálka Martina Zhoufa také patří ke kladům českého vydání. Vadilo mi ovšem malé písmo (odhadem nějakých 17 cpi), které sice prospělo peněžence, ale vadilo očím.

hodnocení: autorské 7/10 (dobrý nápad a atmosféra, slabší místa), překlad "=" (dobře zvládnutý), redakce 5/10 (za sazbu petitem)

Paul McAuley: Fairyland (Království víl)
obálka: Martin Zhouf
překlad: David Petrů
Laser, 2000
433 stran, 199 Kč, brož
ISBN: 80-7193-094-6