Na počátku letošního roku jsem v nultém díle tohoto cyklu psal, že bych se rád zabýval vesmírnými cykly, které mě z nějakého důvodu zaujaly natolik, takže mám důvod se k nim znovu vracet. Poukazoval jsem i na skutečnost, že některé z těchto cyklů případně v češtině ani nemusely vyjít celé – a to je právě případ cyklu Čtyři sta miliard hvězd.
Nakladatelství Plejáda na sklonku roku 2010 vydalo další román i u nás dobře známého Paula McAuleyoho. Tichá válka, exotická, svižně psaná vesmírná opera pokládá jedinou otázku: kdo rozhoduje o tom, co znamená být člověkem? Podívejte se na správné odpovědi...
Silnou stránkou knihy je atmosféra světa, ve kterém se celý děj odehrává. Jak už je v SF běžné, i Paul J. McAuley sdílí s ostatními autory některé prvky a nápady, ale o tom právě SF je. Některé pasáže jsou sice vysvětlující, ale k naučným monologům vernovských hrdinů mají hodně daleko a nevadily mi.