RECENZE: Vlado Ríša (ed.), Zabij/zachraň svého mimozemšťana

Článek od: Dalmatin - 28.07.2010

Nerad musím přiznat, že s přibývajícím věkem (a určitě také množstvím přečteného textu) mám čím dál tím větší problémy s literárním útvarem typu povídka. Nadále si sice povídkové sborníky pořizuji, dokonce je i čtu, často se mi ale v posledních letech stává, že poměr cena – výkon, v daném případě přečtené – přeskočené stránky, je spíše nevýhodný. S postupujícím stárnutím mozkových buněk se mi zřejmě dostavila fáze jisté netrpělivosti a netolerance – pokud mne povídka vyloženě nezaujme na několika prvních stranách, tak máme často oba smůlu.

Každý rok se mi tak stává, že je má knihovna obohacena několika svazky, jejichž stránky – ač se často jedná o antologie plné zavedených a kvalitních autorů – rozhodně nemají tu správnou patinu ohmatanosti.

Každý rok se ovšem také stává, že se objeví několik povídkových knih, které příjemně překvapí a přinesou pěknou porci zábavného a zajímavého čtení. Letos bych zatím určitě jmenoval Temné uličky (Polaris) a bezpochyby také Roboti nemají ocas od Henryho Kuttnera (Laser-books). Sbírka povídek Zabij/zachraň svého mimozemšťana z tradiční edice Ikaros by se podle mého názoru při bilancování počinů roku 2010 měla zařadit také poměrně vysoko.

Deset povídek přináší inteligentní, invenční a vtipnou četbu. Jednotného tematického zaměření antologie, jejíž volnou inspirací byly původní úvahy Ondřeje Neffa na téma možných výsledků kontaktu s mimozemšťany, se všech deset autorů chopilo evidentně s velkou chutí, a  tak se čtenář ocitne nejen na pokraji meziplanetárního konfliktu ale i v naší malé české realitě konfrontované s invazí z vesmíru, podívá se na jiné planety i do hlubin oceánů, objeví nový aspekt křižáckých válek a v neposlední řadě si uvědomí, že termín „mimozemšťan“ lze vcelku logicky aplikovat na všechny, kteří se nenarodili na planetě Zemi, i kdyby se mělo jednat o potomky místních Homo Sapiens.

Obdobným způsobem bych si představoval (v nejlepším slova smyslu) oddechové a zábavné čtivo, sympatický menší formát svazku tomu jen napomáhá – přestože mám podezření, že oproti předchozím knihám edice bychom si asi měli pořídit kapsy o trochu větším rozměru.

Popis děje či zápletek jednotlivých příběhů by v daném případě mohl potenciálním čtenářům zbytečně pokazit překvapení, proto následuje jen jejich výčet:

Stanislav Švachouček: Kde bydlí kočky,
Ivan Mls: Víska ve středu (pozornosti) vesmíru,
Pavel Renčín: Vzpomínky delfína,
Františka Vrbenská: Lebka Medúzy,
Ondřej Neff: Ano,
Julie Nováková: Až se rozvinou první květy jara,
Vlado Ríša: Křižák a Saracén,
Anna Šochová: Škůdce,
Jakub D. Kočí: Svatá svatba,
Martina Šrámková: Daleká cesta do Tipperary.

Hlavním rysem celé antologie je vyrovnaná (a výborná) kvalita všech povídek - mými osobními favority se staly zejména Lebka Medúzy o jednom nedobrovolném pobytu na cizí planetě a závěrečná Daleká cesta do Tipperary, která vypráví o zvláštní, a spíše neradostné budoucnosti lidské rasy. 

Hodnocení: 80 %.

Vlado Ríša (ed.): Zabij/zachraň svého mimozemšťana
obálka: Milan Fibiger
redakce: David Pazdera, Jindra Bláhová, Pavel Kolín
Mladá fronta 2010
296 stran, 249 Kč, brožované
ISBN 978-80-204-2302-3

Přidat komentář