RECENZE: Trudi Canavan, Novicka (Trilogie o černém mágovi 2)

Sonea začíná studovat magii s ostatními novici. Ti ji však pro její původ ignorují, v horším případě šikanují. To však není všechno, na obzoru jsou i mnohem temnější obtíže. Ukáže se totiž, že nejvyšší lord Společenství, Akkarin, moc dobře ví, co o něm Sonea zjistila…

Při čtení prvního dílu Trilogie o černém mágovi jsem měla poněkud pochybnosti, zda existuje dobrý důvod k tomu, překládat toto dílo do českého jazyka. Během četby druhého dílu Novicka se mé pochybnosti rozplynuly jako pára nad hrncem. A to z několika důvodů.

Nakladatelství Zoner Press si zřejmě vzalo k srdci stížnosti na úroveň překladu a pokračování svěřilo Evě Chmurové, což se ukazuje jako lepší volba.  Taktéž Trudi Canavan se během psaní 1. dílu zřetelně vypsala (anebo jí prostě nejdou 1. díly?). Tentokrát se nekonají žádné nudně klišovité pasáže. Klišé sice zůstávají, ale to čtenáři ve skutečnosti nevadí. Co ho spolehlivě odrazuje, jsou klišé psaná nudně a špatně. A to už není problém Trudi Canavan.

Sem tam textem probleskne velice jemný a jakoby do průzračna načechraný humor, avšak čtenář má rozhodně šanci ho zaznamenat. Starší čtenář s bohatými životními zkušenostmi určitě, ale ocení ho i mládež, které je trilogie určena primárně? To si netroufám odhadovat, ale paní Canavan připočítávám body za to, že své mladinké čtenáře nepodceňuje- literatura pro děti a mládež založená na tomto principu patří vždy k tomu lepšímu.

Při čtení jsem si také položila otázku, proč je klišé outsidera stále tak populární a působí prakticky na každého? Zřejmě to bude tím, že se tak během dětství či dospívání cítíme prakticky všichni, i ti, do kterých by to nikdo neřekl. Kéž by o zákonitosti tohoto jevu dokázal někdo přesvědčit naše nešťastné děti.

Ale pokud se to nezdaří, jejich žal může pořád zmírnit literatura. A taky je může něčemu naučit.

Nevím, nakolik lze Trudi Canavan obviňovat z vypočítavosti za fakt, že jednu z vedlejších dějových linií tvoří problém akceptování homosexuality společností, ale můj svobodomyslný duch nad tím jásá. Nenásilné potírání xenofobie (která snad lidstvu musí být vrozená, jinak si to nedokážu vysvětlit) uměním a ve věku, kdy je příjemce ještě myšlenkově pružný, považuji za jedinou potenciálně funkční cestu.

Dalším plusem je novic Regin, který Soneu šikanuje. Další klišé- řeknete si. Je však správné dávat nálepku „klišé“ skutečnosti, které by se postava v reálném životě prakticky nemohla vyhnout? Zapomeňte však na všechny ubohé Draco Malfoye, kteří se vzmůžou leda tak na alternativu bolestivého pošťuchování a po první veřejné prohře nebo zapojení dospělé autority navždycky stáhnou. Regin je skutečně nebezpečný, protože je inteligentní, mocný a dokáže využít toho, že je „pouhé“ dítě. Zkušeně intrikuje a čtenáři nejednou zatrne při představě, jaký z něho vyroste mág.

A pořád je tu i divoká karta v podobě děsivého Akkarina, Nejvyššího lorda Společenství, provozujícího v skrytu černou magii. A ten moc dobře ví, že ho Sonea odhalila.

Právě v jeho postavě vidím pomyslné ostří nože, které dovolí ve třetím díle příběhu smeknout se na jednu ze dvou stran. Na jedné straně čeká nebe pro texty, které nějakým způsobem dokázaly pohnout čtenářem, na druhé straně je skládka triviální literatury na jedno použití. Záleží pouze na tom, jak konvenční či naopak nečekané rozuzlení Akkarinova příběhu (a tím i příběhu Soney), nám Trudi Canavan připravila.

Abyste však nezískali zkreslený dojem z této oslavné recenze: postavy jsou stále málo prokreslené, málokterá z nich má nějaké skutečně charakteristické rysy. Příběh sám ovšem budete číst se zatajeným dechem, souboj se sebou samým a školní šikanou už nějakou dobu nebyl tak napínavý.

Novicka /The Novice/
Canavan, Trudi
Nakladatel: Zoner Press
Překlad: Eva Chmurová
Obálka: Silentium
Redakce: Pavel Kristián, Jana Tučníková
Rok vydání: 2009
Počet stran: 592
Rozměr: 105 x 175
Provedení­: paperback
Cena: 329 Kč