RECENZE: Adrian Tchaikovsky, Impérium černé a zlaté (Stíny vědoucích 1)

Tam, kde ještě před třemi generacemi byly pouze rozhádané kmeny, leží nyní mocné Impérium. Po podrobení si okolních oblastí a hrdého Commonwealu nyní jeho ambice míří opět o kus dál – ke svobodným městským státům v Nížinách. Pouze stárnoucí Stenwold Maker, univerzitní mistr, politik a šéf špionáže ve městě Kolegiu si uvědomuje, jaké nebezpečí Impérium představuje. Je teď na něm, aby spolu se svými nejlepšími učedníky – svou neteří Cheerwell, chráněnkou Tynisou, princem Commonweallu Salmou a studentem techniky Tothem – otevřel oči svému lidu dříve, než černozlatá vlna vojáků Impéria zaplaví celé nížiny.

Zní vám to trochu tuctově? Jako další obyčejná fantasy, přesně taková, kvůli které široká veřejnost fantastikou opovrhuje a bere ji jako okrajový žánr; pro začínající autory spolehlivá cesta k rychlému zapomnění? Nadějný britský spisovatel Adrian Tchaikovsky si uvědomuje, že pokud chce dosáhnout něčeho víc, musí taky něco víc nabídnout. Otázka tedy zní: Proč jeho debutu, prvnímu dílu ságy Stíny vědoucích, věnovat větší pozornost, než jen letmý, lhostejný pohled do regálu v knihkupectví?

Prvním důvodem je patrně svět. Zatímco se většina fantasy patřících do výše zmíněné sorty musí spokojit s pseudo-středověkým prostředím, Tchaikovského svět je jako vystřižený ze steampunku. Namísto velkých hradů, čestných rytířů, mocných čarodějů, lítých draků či podobné havěti zde nalezneme rozsáhlé tovární komplexy, hamižné obchodníky, pouliční gangy, chudé městské slumy, všemožné stroje od vlaků po létající ortoptéry. Tchaikovsky nám postupně nenásilně podsouvá hutnou, rušnou atmosféru průmyslového centra Helleronu a temný nádech stinných uliček pokořeného města Myny, stejně jako drsnou realitu obyčejné divočiny. Jeho svět si přitom stále udržuje punc tajemna a mystiky, když dojde řeč na mýty opředený les nebo na to, co se nachází za hranicemi známého území.

Nejde však ani tak o samotný svět, jsou to spíše jeho obyvatelé, co činí Impérium černé a zlaté výjimečným. Žádní elfové, trpaslíci, skřeti nebo víly, zůstávají pouze lidé, rozdělení do mnoha ras a národů, kteří kdysi dávno převzali od hmyzu některé jeho vlastnosti. Jednoduchý nápad, ve výsledku však překvapivě efektivní. Národ Brouků disponuje skvělými řemeslníky a obchodníky, zatímco lid Pavouků vyniká svou schopností manipulace. Kudlanky, díky své neuvěřitelné rychlosti a nadání pro bojová umění, nemají konkurenci v boji muže proti muži. Pak jsou tu také militantní Vosy, jejichž Impérium pomalu pohlcuje celý známý svět a stojí za celým příběhem.

A to je jen zlomek veškerých národů, které vám Tchaikovsky představí, narazíme třeba také na Mravence, Vážky, Mouchy, Můry, Motýly, Luční koníky, padne dokonce zmínka o  Slimácích (!!!) a kdo ví, co si pro nás autor přichystal do dalších dílů? Nezůstane samozřejmě jen u obyčejných schopností, například Škorpióni se namísto rukou mohou pochlubit silnými klepety, Ostnohřbetky zase mají celé tělo pokryté nebezpečnými ostny. To jsou však ty nejextrémnější změny fyzického vzhledu, v tomto ohledu autor naštěstí zůstává rozumně při zemi. Nečekejte nějaké podivné mutanty, lidé stále zůstávají především lidmi, takže žádný strach, že byste se neztotožnili s hlavními hrdiny románu.

Přes povedenou snahu o inovaci a steampunkový motiv však Impérium černé a zlaté zůstává především dobrodružnou fantasy, zvýrazněno a tisíckrát podtrženo. Originalita je spíše zlatou třešničkou na dortu, nikoliv páteří, bez níž by se příběh zhroutil jako domeček z karet. Tu tvoří dynamická akce spolu se svižně odsýpajícím dějem, tedy dva aspekty v mnohých novátorských dílech často chybějící. Není nouze o boj v temných uličkách a stísněných chodbách, tajné schůzky v zapadlých krčmách či zločineckém podsvětí, dramatické útěky ze zajetí a další povinné ingredience dobrodružné literatury. Tchaikovsky vypráví svůj příběh s lehkostí vlastní talentovaným tvůrcům a konec téměř pětisetstránkové bichle přijde nepříjemně brzy.

Impérium černé a zlaté tedy můžeme s čistým svědomím ocejchovat jako oddechovku. Příběh je totiž poměrně lineární a jednoduchý, bez kdovíjakých zvratových veletočů. Autor sice nešetří popisy, je však velmi lehké se v nich zorientovat. Nedočkáte se žádných skoků do minulosti nebo podobných moderních parádiček, zato relativně velkou část prožijete v kůži hlavní záporné postavy - Thalrika, majora vosí tajné služby. Jiný pohled na věc je osvěžující, navíc dává vzniknout charakternímu sympatickému záporákovi, jemuž budete, jakkoli to zní divně, zaručeně fandit.

A jací jsou kladní hrdinové? Pravda, sice trochu stereotypní, to však nebrání v tom, abyste si je zamilovali. Ať už jde o mentorského Stenwolda, trochu neohrabanou Cheerwell, elegantního Salmu s permanentním úsměvem na tváři, inteligentní Tynisu nebo roztržitého Totha, autor jim dokázal vdechnout život, čímž se vyhnul častému kamenu úrazů začínajících spisovatelů, kdy postavy působí jen jako loutky bez života v rukou autora. Navíc hlavní protagonisté do jednoho procházejí poměrně uvěřitelným vývojem, a to i ti, u kterých byste nevěřili, že se můžou ještě někam dál posouvat.

Možná jste z  předchozích řádků získali dojem, že si Impérium černé a zlaté kráčí pro Nobelovu cenu za literaturu a zařazení do Zlatého fondu světové literatury, avšak samozřejmě není dokonalé. Přestože román v mnoha ohledech působí jako dílo zkušeného literáta, Tchaikovsky přeci jen nezakryje fakt, že není příliš vypsaný. Snad je to i překladem, ale zpočátku některé větné konstrukce působí trochu kostrbatě, někde se možná budete muset zastavit, abyste pochopili, co se autor snaží říct. Také rozjezd je slabší, první sto stran se autor až příliš vyžívá v představování světa a postav čtenáři, nicméně poté události naberou vražedný spád, jenž vydrží až do konce.

Nakladatelství Zoner Press to evidentně s vydáváním fantastiky myslí vážně, knihu totiž do světa vybavilo mnohem lépe, než jak by učinila některá čistě žánrová vydavatelství. Výtečná obálka a vnitřní ilustrace Romana Kýbuse, pevná vazba a bílý papír, to vše dělá z Impéria atraktivní titul i pro notorické bibliofily, s oblibou se kochající pohledem na svou knihovničku. O to víc potom zamrzí vyloženě odfláknutá jazyková redakce, všemožné chyby jsem přestal počítat už ze začátku.

Adrian Tchaikovsky ve své prvotině dokázal, že i dnes je možné vnést do stojatých vod dobrodružné oddechové fantasy svěží vítr, dokonce k tomu stačí jediný zajímavý nápad. První část Stínů vědoucích je pro fanoušky tohoto žánru povinností, vzhledem ke své originalitě má ale výraznou šanci na úspěch i u konzumentů náročnějšího čtiva. Po dočtení budou další díly nedočkavě vyhlížet všichni bez výjimky.

Hodnocení: 75 %.

Impérium černé a zlaté (ukázka z knihy)
Adrian Tchaikovsky
Nakladatel: Zoner Press
Překlad:Hana Šimečková
Obálka a ilustrace: Roman Kýbus
Odpovědná redakce: Hana Fruhwirtová, Jana Tučníková
Technická redakce: Hana Fruhwirtová
Datum vydání: 19. 10. 2010
Počet stran: 488
Rozměry: 150 x 215
Provedení: Hardback
Cena: 349 Kč