LITERATURA+PR: Slovenské Vánoce v nakladatelství Brokilon

Článek od: Martin Stručovský - 30.11.2010

Jistě mi dáte za pravdu, že nakladatelství Brokilon patří na trhu s fantastikou mezi ty nejproduktivnější a Vánoce bez jejich knih by pro mnohé fanoušky prostě nebyly Vánoce. Možná, že si myslíte, že už své letošní zásoby vyčerpal. Chyba lávky! Stromek letos bude hájit dvojka slovenských spisovatelů, kteří si na pomoc přizvali sympatického zombivce a chrabrého turkobijce. Kdo jiný by pak pomohl o knihách vyprávět lépe než jejich tvůrci, takže se dočkáte krátkých komentářů Dušana Fabiána a Juraje Červenáka...

Dušan D. Fabian: Živého mě nedostanou

Zombie fantasy? Že jste tenhle pojem nikdy neslyšeli? Pak se tedy seznamte s Marvinem. Marvin není robot, ale zombie hrdina, který se vylíhl podobně jako vetřelec ve fantazii slovenského spisovatele Dušana D. Fabiana. V dlouho očekávaném románu Živého mě nedostanou! na vás čeká to nejlepší intelktuální čtivo plné akce, hlášek, létajících končetin, no prostě všeho, co má taková správná kniha obsahovat. (Úvodní povídku si můžete přečíst zde)

Autor o knize:

"Načas jsem opustil svět elementálů. Dostal jsem chuť napsat něco lehčího, svižnějšího. Nechat fantazii mnohem větší volnost – jednoduše dat prostor bláznivým nápadům, které by v přísně přespekulovaném světě předcházejících dvou románů působili poměrně rušivě.

Vrátil jsem se k modelu klasičtěji pojaté fantasy – tentokrát žádný současný svět, žádní duchové živlů, naopak, exotické pseudo-historické prostředí a poctivé chladné zbraně – a klasiku okořenil nadupanou akcí a štiplavým humorem. Tato kniha nemá vyšší ambice, jako strhnout čitatele do víru děje a na konci ho milosrdně vyplivnout s lehčí křečí na bránici. Samozřejmě, nebyl by to román Dušana Fabiana, kdyby text neobsahoval i klasické atributy mých děl – precizně vystavěný příběh, popkulturní odkazy, narážky na nevyřešené záhady vesmíru a odvážné nakládání s archetypy (moje Atlantida má opravdu poměrně daleko od vžitého idealizovaného obrazu – i když v jistém smyslu je možná o mnoho bližší té Platónově, než mnohé jiné, a hlavní hrdina je všechno, jen ne klasický Romerovský zombík).

A vlastne ani s tím „zábavným krveproléváním“ to v románě není až tak „žhavé“. Násilí v Živého mě nedostanou! nejde do takových extrémů, v jakých se dnes pohybuje česká kulhánkovská línie, a humor (aspoň většinou) neklesá na úroveň laciné parodie. Ale možná o to je čtení románu milejší a zábavnější. Určitě není určený jen vyznavačům splatteru ;)"

Juraj Červenák: Dobrodružství Kapitána Báthoryho II.: Brána Irkally 

Asi nemusíme představovat hrdinu Kornela Báthoryho, jehož jsme měli možnost poznat v jeho předchozím dobrodružství, které se odehrála v knize Strážcové Varadínu. Na jejím konci se hrdina ocitl docela v solidním maléru. Na začátku Brány Irkally je zcela viditelné, že že solidní malér přeměnil v něco mnohem horšího. Kornel za sebou má dva roky na galejích a stal jen stínem muže, kterým býval kdysi. Jak se ale zdá, bůh na něj ještě nezanevřel a posílá mu do cesty tureckého vzdělance a cestovatele, jenž ho z nepříjemné kaše vytáhne a udělá z něj svého pobočníka... (rozhovor, ukázky a recenze knih Ďura Červenáka naleznete zde)

Autor o knize:

"Brána Irkally je tak trochu odbočkou v cyklu Dobrodružství kapitána Báthoryho, protože zavede čtenáře do Orientu, takříkajíc do týlu nepřítele. Mým původním úmyslem bylo blíž seznámit čtenáře s antagonisty příběhy, tedy s Turky. Ukázat, že to nebyli „krvelační pohané“ a že když Evropa válčila s Osmanskou říší, nebyl to zápas s Temnou říší, jak to známe z deformovaného historického povědomí či tradiční fantasy. Kornel Báthory se v dalekých končinách dokonce spřátelí s muslimem – konkrétně s významným cestovatelem, vzdělancem a literátem Evliyou Čelebim. Tato sympatická postava se vrátí i v dalších částech, avšak bude – logicky – stát na straně Kornelových nepřátel, což mi poslouží k tomu, abych potlačil dojem války Dobra se Zlem. Bude to jen válka, s padouchy a hrdiny na obou stranách, bez černobílého zjednodušování.

A když už jsem vyslal Báthoryho do Orientu, využil jsem příležitosti napsat si exotické dobrodružství ve stylu Indiany Jonese. Očekávejte tedy pátrání po ztracených artefaktech v ruinách starověkých měst, pasti v zaprášených hrobkách, tajemné síly spící pod pouštními písky. Snažil jsem se, aby Brána Irkally byla onou pověstnou „jízdou důlním vozíkem“, plnou akce a dobrodružství. Aby se, jako všechny mé knížky, četla na doušek. 

V neposlední řadě jde o příběh nového přátelství. Báthory získá v Bráně Irkally společníka, který jej bude provázet i v dalších dílech. Čtenáři povídky Pekelníci ze sbírky Kámen a krev už jej znají – kozák Stěpan Voronin bude odteď Kornelovi krýt záda. Poslouží mu k tomu hlavně jeho střelecké umění.

Jako obvykle jsem si během psaní musel nastudovat hromadu historických materiálů. V podstatě jsem se stal solidním odborníkem na Osmanskou říši 17. století s nemalým přehledem v jejím administrativním i vojenském uspořádání. A protože se děj odehrává v muslimském prostředí, musel jsem se zabývat i náboženskými tématy – kniha obsahuje množství citátů z Koránu či rozhovorů o rozdílech mezi křesťanským a muslimským viděním světa. Zkrátka je to barvitý obraz muslimského světa v dobách jeho největší slávy a civilizační vyspělosti. Něco pro ty, kteří si pořád myslí, že mohamedáni jsou jen „ty primitivní teroristické špíny“."

Na závěr dodáme, že obě knihy se budou křtít již tento týden na Fénixconu v Brně. Všichni jste samozřejmě srdečně zváni.

Přidat komentář