RECENZE: Miroslav Žamboch, Hitman (Agent X-Hawk 1)

Článek od: Petr Simcik - 09.02.2011

První a prakticky jediná původně česká fantasy a sci-fi série - Agent JFK - se nám utěšeně rozrůstá. Nejen, že se může pyšnit třiadvaceti díly vyšlými v Česku, ale hlavně díky popularitě Miroslava Žambocha u našich severních sousedů se dočkala i dvou dílů polských, přičemž na další je zaděláno, jak se ostatně každý může přesvědčit na stránkách Fabryky Slow.  

A není to nikdo jiný než právě Miroslav Žamboch, kdo nám servíruje první díl série Agent X-Hawk (ponechme bez komentáře účelové a pro mě velice podivné spojení Agent + X-Hawk), soustředící se výhradně na temnou stranu síly. Fanoušci série Agent JFK si můžou mnout ruce, jejich svět bude zase o něco komplexnější, a pokud to neskončí jen u Žambochova dílu (případně dílů) a do X-Hawka se pustí i jiní autoři, můžeme se dočkat třeba i zcela paralelních příběhů souboje těch hodných a zlých. Kdo ví. Faktem ovšem je, že opět padla jedna hranice, a to bývá většinou jen ku prospěchu věci.

Bohužel, co se týče autora samotného, má to i stinnou stránku. Tento díl mě utvrzuje v podezření, že se Žamboch v sérii tak trochu trápí a z Johna Francise Kováře se postupně stal někdo, kdo mu nesedí. Prostě už je ošahaný někým jiným. U jednoho z autorů téhle poslavy je to poměrně alarmující. Všechno to začalo Dámskou hrou, kde byl JFK odsunutý na vedlejší kolej. Tehdy to byla docela vítaná změna a poté se dokonce na chvíli vrátil, ale to už mu mocně sekundoval Frank Borman. Následovalo několik knih od jiných autorů. Na konci Odplaty Žamboch nasazoval hrdinu do správných kolejí, ale ve svém dalším díle do akce poslal… Vincenta Vegu.
Jak vidno - přátelé, kteří mají potenciál naplnit celou knihu, Johnovi došli, naštěstí je tu ještě nepřítel.

Framon Dotchi byl válečníkem celý život a poté, co jeho klan prohrál válku s Kováři Rovnováhy, dostal nabídku, která se neodmítá. Tedy, ne že by byla nějak extra výhodná, Xaverius Hawk ale snáší odmítnutí velice špatně, a tak Dotchi, hnán touhou po pomstě, ale hlavně strachem ze svého nového pána, vyráží do akce, která má položit jednu z agenturních bází na lopatky. A ne ledajakou, jde o základnu v Johnově domovské realitě.

Ono to takhle nezní vůbec špatně a v jistém smyslu ani není, jen je třeba si uvědomit, co vlastně držíte v ruce za žánr, a tak trochu zapomenout na božskou aureolu, která se kolem předního spisovatele české fantastiky vytvořila. Agent X-Hawk je totiž kvalitní vlakové čtení - nic víc, nic míň.
Vychází ze standardní Žambochovy šablony:

1) vezmeme hrdinu,
2) nalepíme na něj bolístku,
3) opatříme hnací motor,
4) přisypeme nějaké to dilema, svědomí a tak.

A hurá do akce.  

Většinou tenhle postup funguje na výbornou, ale u Framona Dotchiho prostě drhne. To, jak se chová, přemýšlí bojuje a utíká. Všechno už tu od Žambocha několikrát bylo, nebo máte alespoň ten pocit - “Já už to někde četl.” Nebo spíš viděl? Valná část Hitmana je totiž velice podobná spoustě amerických filmů či seriálů osmdesátých let. Dalo by se říci, že jestli byl Vincent Vega poctou westernu, vzor Hitmana bychom měli hledat právě ve výše uvedených zdrojích. Postřelený a opečovávaný hrdina je snad to nejprofláklejší, co se v nich dalo najít. Naštěstí v knize najdete nejen to, přeci jen jde hlavně o Agenturu. Co se týče samotné postavy - na to, že byste si Dotchiho nějak oblíbili, vcítili se do něj nebo mu alespoň fandili, můžete hned zapomenout. Je to jen další prefabrikovaný drsňák - tak drsný, že se vám za nehty rozhodně nevejde. Další věcí, která mi na něm vadí je fakt, že on vlastně není záporňák. Ano, je zaměstnaný u X-Hawka, ale stačilo by jen převlíknout dres a máme tu agenturního klaďase jak vyšitého, ještě div, že nepomáhá babičkám přes přechod. Možná, že pokud by se objevil ještě v několika dílech, mohl by vykrystalizovat, zatím ale bohužel.

Trochu smolný je v tomhle i jeho protivník, agenturní vyšetřovatel-samotář, který dokáže uhnout kulce, přežije pád z dvanácti metrů i průstřel hrudníku a stopuje pomocí čtení informací z předmětů. Jak jsem se nejdříve zaradoval, že to bude Frank Borman, později Noel Dwaken (postava Jana Hlávky), tak mi při jeho odhalení spadla čelist. Možná na to budete reagovat jinak, ale mě to dosavadní zážitek z knihy poměrně silně pokazilo, a čím delší doba uplynula od přečtení knihy, tím víc mám pocit, že nevyužití Noela, který umí prakticky to samé, je opravdu škoda.

Hitman není špatné čtení. Pokud bych ho měl nějak porovnat ze zbytkem série Agent JFK, tak by se jednalo o standardní, řemeslně dobře napsaný průměr. Jenže tohle není jen tak ledajaký díl, jedná se o úvodní díl nové série, a pokud bych ho měl posuzovat podle toho, tak jsem drobet zklamaný. Úvodní díl by vás měl nabudit, donutit k těšení na další chod a u Hitmana se tohle bohužel nekoná. Rozhodně mě na rozdíl od některých dílů JFK nedonutí přečíst si ho znovu. Pokud bych měl ale jako fanoušek série Agent JFK volit mezi přečíst, či nepřečíst, určitě by zvítězila první možnost.

Další díl si totiž musíte zasloužit!

Agent X-Hawk 01: Hitman
Žamboch, Miroslav

Vydal: Triton
Obálka: Petr Vyoral
Redakce: Milena Matějková, Zuzana Kupková
Rok vydání: 2010
Počet stran: 144
Provedení: paperback
Cena: 139 Kč

Přidat komentář