RECENZE: Šmouloplán a čtyři další příběhy a Šmoulí olympiáda

Kdo by je neznal, ta podivná modrá individua žijící v souladu s přírodou uprostřed hlubokého lesa (teď nemyslím Navi), kde neustále něco kutí, hrají si, ale hlavně šmoulují. Vždyť jejich první příběh se datuje do minulého století, do roku 1957. My je ale známe hlavně díky televiznímu seriálu z produkce animátorského studia Hanna-Barbera, z jejichž dílen pochází například i legendární Méďa Béďa, Tom a Jerry a Pes Filipes. Nutno konstatovat, že na rozdíl od yellowstoneského medvěda mají šmoulové své kořeny v Evropě, pravlasti komiksu, Francii. Jejich otcem je Pierre Culliford (Peyo) a jejich matkou je, jak už to u spousty dobrých věcí bývá, náhoda. Přeřeknutí při žádosti o podání slánky vytvořilo slovo šmoula, a tak se zrodili hrdinové několika dětských generací, konkrétně i té mojí a nyní mé čtyřleté dcery. 

Přesně pro ni a její vrstevníky Albatros připravil hned dvě varianty šmoulích příběhů - komiks Šmouloplán a čtyři další příběhy a útlou knížečku Šmoulí olympiáda. Nutno konstatovat, že i když jsou tyto dvě knihy od stejného vydavatele, mají zcela jinou kvalitu zpracování (konkrétně jde o texty).

Šmouloplán a čtyři další příběhy je klasickým sešitovým celobarevným komiksem velikosti A4. Originální kresbě celkem není co vytknout, jsou to šmoulové, na které jsme zvyklí, ovšem ty texty. K nim bych několik výhrad měl. Tak předně se v nich až moc šmouluje. Mnozí by namítli, že o to přece jde, že to šmoulové dělají, ale tady je toho šmoulování už přespříliš. Někdy totiž ani není na první pohled jasné, co takový šmoula vlastně chtěl říct, protože tři ze čtyř slov ve větě začínají na šmoul... a to je potom takový dětský rébus. Například co asi znamená Ušmoulil mi šmoulec rovnou do šmoulince? Nedostal sladkým šmoulcem na šmoulák? Nebo. Ošmoulím-li tě, nezašmoulíš... prostě čeho je moc, toho je příliš, a jestli to mělo být komické, tak není. Resp. komické je, jak si z toho dospělý při čtení ušmoulá jazyk.
Druhá výtka, která míří k textům, se týká písma - použitý font je totiž strašný, zvlášť když vezmu v úvahu, že Šmouloplán a čtyři další příběhy je nejspíš určen pro děti, které už umějí číst. Někdy jsem měl s tím písmem problém i jako dospělý a to už jsem četl ledacos. Co teprve takový prvňák, který by potřeboval hladké a čisté linie. Neříkám, že by to mělo být patkovým písmem jako z učebnice, ale jsem si jistý, že existuje mnoho čitelnější fontů evokujících komiksový styl.

Co se týče příběhů, nemám komiksu moc co vytknout, nedostatky se najdou, ale nic zásadního, a dcera, jakožto testovací objekt, je nadšená, což je to nejdůležitější.
V prvním se šmoulovi Aviatikovi (co takhle psát česky letec, když už je to pro ty děti?) podaří vymyslet a ve spolupráci s Kutilem postavit letadlo na gumičkový pohon. S tím nejdříve rozpráší Šmoulinčin záhonek, ale pak si u ní šplhne, když ji zachrání ze spárů zlotřilce Gargamela. Následuje vzdušný souboj, ve kterém létají z jedné strany šípy a z druhé šprýmařovy vybuchující dárky (kde se vzaly, se neřeší).
V příběhu Šmoulí pamlsky se rozhodne Gargamel využít mlsnosti šmoulů a skoro se mu je podaří pomocí dortu a elixíru zkamenění dostat. Situaci samozřejmě zachraňuje Taťka Šmoula a zbylí šmoulové se svojí vpravdě partyzánskou taktikou.
Maskovaný Šmoula v třetím příběhu se rozhodne rozptýlit všeobecně špatnou náladu, která ve šmoulí vesničce panuje, a to netradičním způsobem - pomocí vrhání šlehačkových dortů do obličeje nic netušících spolušmoulů. Kdo je Maskovaný Šmoula? A využije někdo možnosti požádat anonymně o vržený dort pro svého šmoulího nepřítele?
Ve čtvrté části do vesnice zavítá pes Puppy, kterého se nejdříve šmoulové bojí, ale pak si ho oblíbí a nedají na něj dopustit. Najde se někdo, kdo bude schopen otevřít přívěsek na Puppyho obojku?
V posledním příběhu mají šmoulové už plné zuby vybuchujících dárků šmouly Šprýmaře, a tak přemluví Taťku Šmoulu, aby je Šprýmařovi zakázal. To se sice povede, ale ani nové šprýmy nenajdou u šmoulů pochopení, a tak Šprýmař odchází, bohužel rovnou do Gargamelovy sítě...

Celkově se Šmouloplán a čtyři další příběhy docela povedl, a pokud se povede dostat do dalšího sešitu šmoulích příběhů nějaké rozumné písmo, bude to ještě o dost lepší.

Druhou knihou o šmoulech je Šmoulové - Šmoulí olympiáda

Útlá knížečka je určena pro děti od čtyř let, i když nepředpokládám, že si v ní bude čtyřleté dítě samo číst, spíš bych ji doporučil pro děti o chlup starší, které už se čtením začínají. Krásně čitelné patkové písmo a velké řádkování z ní dělají ideální knihu právě pro malé čtenáře. Je bohatě proložena ilustracemi, ale zase ne tolik, aby se jednalo pouze o obrázky s komentáři, jako je to v mnohých disneyho knížkách cílených na stejnou věkovou skupinu.

Příběh není nikterak originální, několik variací na stejné téma bych v naší knihovničce s dětskými knihami jistě našel. Šmoula Silák má depresi z toho, že zatímco on ráno vstává a pravidelně cvičí, ostatní šmoulové jsou lenoši a povaleči. Rozhodne se proto uspořádat Šmoulympijské hry. Všichni šmoulové se rozpočítají do dvou družstev, která proti sobě budou soutěžit, ale jeden šmoula přebývá. Je to šmoula Nemehlo (zřejmě původní Nešika, což mě vede k otázce, jestli jsou původní jména z televizního seriálu ignorována záměrně, nebo je to jen lenost překladatele si je zjistit. Například Šmoulíček je v knize šmoula Mrně, a jistě by se našel ještě nějaký další příklad.). Silák přemluví Nemehla, aby soutěžil sám za sebe, a Taťka Šmoula Nemehlovi pro  posílení sebevědomí věnuje “kouzelnou” mast. Takto posílený Nemehlo pak ztrácí veškerou svou nešikovnost a stává se vítězem.
Pro zajímavost - příběh se  hodně liší od seriálové verze, do které se připlete i Gargamel s poseidonovým amuletem zkázy jakožto olympijskou medailí, a je o hodně temnější. Tady bylo myšleno asi hlavně na věk čtenářů/posluchačů, a tak zůstávají jen pozitivní momenty jako je soutěžní klání a Nemehlův příběh a trochu zmatený rozhodčí Koumák.

Celkově se mi zdá Šmoulí olympiáda mnohem lepší, než srovnatelně zaměřené knihy od Disneyho, které jsou spíše obrázkovými publikacemi s komentáři. Za další plus považuji to, že na rozdíl od výše zmíňěného komiksu zde zůstalo šmoulování na přijatelné úrovni. Co bohužel šmouly do značné míry diskriminuje, je cena. za takhle malou kapesní knížečku se mi zdá 150 korun docela hodně. Přesto věřím, že si Šmoulí olympiáda cestu do dětských knihovniček najde.

Šmoulové: Šmouloplán a čtyři další příběhy /Les Schtroumpfs 14: L'aéroschtroumpf et quatre autres aventures/
Peyo
Nakladatel: Albatros Media - Albatros
Překlad: Tomáš Vondrovic
Obálka: Peyo
Redakce: Ondřej Müller, Lubomír Kuba
Rok vydání: 2011
Počet stran: 48
Rozměr: 210 x 295
Provedení: paperback
Cena: 149 Kč

Šmoulové: Šmoulí olympiáda /Les Schtroumpfs 11: Les Schtroumpfs olympiques/
Peyo
Nakladatel: Albatros
Překlad: Tomáš Vondrovic
Obálka: Peyo
Redakce: Ivana Mergerová, Arnoštka Svobodová
Rok vydání: 2003
Počet stran: 48
Rozměr: 210 x 295
Provedení­: paperback
Cena: 79 Kč