AKCE: Křest Věku nenávisti + LabyrintCon 6

LabyrintCon, v jehož tematickém jádru stojí dílo Pavla Renčína, je již tradiční akcí, o čemž svědčí i pořadové číslo v názvu letošního setkání. Tentokrát byl zvláště speciální, neboť konaný při příležitosti dokončení Renčínovy trilogie Městské války a křtu jejího posledního dílu v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí, v pátek 25. 11. 2011.

Byl to veliký den nejen pro autora, ale i pro Sektu Labyrint, nejtvrdší, nejdrsnější a nejodhodlanější fanouškovské uskupení v republice, včetně Baníkovců. Její členové se proto sešli již odpoledne a vedeni spisovatelem, záhadologem a především zasloužilým sektářem Otomarem Dvořákem vydali se do hlubin Havlíčkových sadů ve Vršovicích, kde podle Renčínova románu Zlatý kříž poprvé zaútočil temný Démon na pozdějšího hrdinu trilogie Václava Vrana. Při jeho obraně položil život pražský rytíř Ctibor, jehož památku Sekta uctila provedením obřadu a vytvořením památníku na místě střetu. Když byly projevy proneseny a pocty vzdány, vydali se sektáři na obhlídku „grotty“, skalnatého labyrintu, který parku vévodí. Zde konfrontovali armádu duchů a jednoho démona, vyslaného na výzvědy. Pro udatnost a meče sektářů ovšem nebyli žádnou překážkou a výprava mohla brzy pokračovat k tajemstvími opředenému hřišti pro seniory. Zde se udály věci, o kterých je skromnému kronikáři stydno mluvit, přejděme proto rychle k další části programu, nad Prahou se stmívá a Hluší vylézají z kanálů, park může být nebezpečné místo!

Výprava nakonec šťastně dorazila do Luxoru, kde v přízemí něco málo zbloudilých duší čekalo na podpis od Pavlova předskokana, jakéhosi Václava Klause. Čas hlavního chodu večera se rychle přiblížil a v prvním patře, kde měl křest Věku nenávisti proběhnout, se sešlo požehnaně individuí, v několika málo případech ani ne příliš podezřelých. Za kmotra byl zvolen David Suchařípa, který svým magicky podmanivým hlasem zvládl bez zaškobrtnutí přečíst celou první kapitolu románu, za což sklidil bouřlivý potlesk.

Jako na potvrzení interaktivního charakteru Renčínova románového univerza proplížila se na křest i tajemná postava pražského podsvětí, která si přišla s autorem vyřídit účty. Ten, zdá se, při prozkoumávání reálií zašel až do oblastí, kterým se slušní občané radši vyhýbají, ale proto máme spisovatele, aby tam nahlédli za nás. Každopádně sektářské meče a výhružný pohled spřízněného Jiřího Walkera byly opět pohotově k dispozici, a tak se onomu individuu nepodařilo průběh křtu vážněji narušit. Nicméně se jistě zařadil mezi akce, o nichž se bude v kuloárech fandomu šeptat stísněným hlasem a vydobyl si status alespoň menší urban legendy.

Poté co byl román šťastně polit šampaňským, přesunula se Sekta, tentokráte i se svým guru, do nedaleké hospody U Sádlů, tematicky vybavené středověkými zbraněmi a částmi plátové zbroje. Zde se pak lehce přednášelo (především Renčín o zákulisí Městských válek) a hlavně slavilo, povídalo, jedlo a pilo, co hrdlo ráčilo. Nepřítomní byli náramně pomluveni, přítomní navzájem seznámeni, vznikly mnohé svazky a byly ukuty mnohé plány.

Pevné jádro se nakonec po zavírací hodině přesunulo o něco dál a ti nejzatvrzelejší sektáři se odebrali spát se slepicemi, jak se na vsi sluší a patří.

LabyrintCony jsou především setkáními (nyní už) starých známých, vždy ale maximálně otevřenými nováčkům, kteří si letošní ročník velmi pochvalovali. Je jisté, že se tihle lidé vždycky rádi sejdou znovu, a tak se o konání v pořadí sedmého LabyrintConu nemusíme asi bát i přesto, že bylo dopsáno. Třeba se tam uvidíme i s vámi.

David P. Stefanovič,

t. č. Triumvir Sekty Labyrint