RECENZE: Hergé, Tintin v zemi Sovětů

Tintin, reportér, kterého není třeba představovat. Vyřeší každou záhadu a dříve, či později odhalí každého padoucha, co se mu postaví do cesty. Nakonec se vracíme na začátek. Pravděpodobně vám předchozí věta nedává moc smysl, ale to nevadí. Až dočtete, pochopíte.

Když v roce 1929 začala Tintinova dobrodružství vycházet ve čtvrteční dětské příloze belgického deníku Vingtième Siècle na pokračování, neměl náš milý a neohrožený chlapík ani zrzavou čupřinu (čupřinu by tedy měl, abych nelhala, ale bezbarvou), ani většinu ze svých pozdějších přátel. Pravda, byl chytrý a vynalézavý jako opice, ale barvu a svoje přesnější nejen výtvarné, ale i charakterové obrysy dostal až v pozdějších dílech série.  V každém případě se základ stylu Hergého kresby již nezměnil, časem se mu začalo říkat „jednoduchá, nebo čistá linka“ (claire ligne) a ovlivnil mnoho dalších výtvarníků.

Tintin se vydává na svoje první dobrodružství do Sovětského svazu, aby odhalil, jak je to ve skutečnosti s komunistickým zázrakem a blahobytem. Do cesty mu sovětští soudruzi úmyslně staví mnohé překážky a on je spolu se svým věrným a inteligentním psem Filutou překonává ve stylu tehdejších černobílých filmových hrdinů, ve stylu krkolomných eskapád, karambolů, výbuchů a rvaček. Ani on, ani jeho protihráči nemají nijak propracované charaktery a stejně jako kresba jsou černobíle jednoznační až zjednodušení.  I proto (zřejmě) ani na obálce nemá Tintin na sobě svoje, tolik typické, pumpky, ale červené holínky a modrou rubášku, neboli ruskou košili. Zápletka celého příběhu je velmi jednoduchá a zcela podléhá tehdejším západním představám o Sovětském svazu. Přesněji řečeno, co Rus, to osoba v placaté brigadýrce, se sveřepým výrazem ve tváři a zároveň tajný agent GPU (tehdejší předchůdce KGB), či jeho přisluhovač nemající na práci nic jiného, než pronásledovat Tintina (nebo jakéhokoli západního špióna) a házet mu klacky pod nohy. Je nasnadě, co nakonec vedlo nakladatelství Albatros (stejně jako Egmont v roce 1994) k tomu, že se rozhodlo začít vydávat Tintinova dobrodružství až od pozdějších dílů a k tomuto historicky prvnímu se vrátit obloukem a prakticky jím zakončit celou sérii všech dvaceti tří sešitů. Ano, skutečně dvaceti tří, protože ten chronologicky poslední dvacátý čtvrtý s názvem Alf-art již Hergé nestihl dokončit a byl přesně v té nedokončené podobě vydán až posmrtně. Nedá se tedy tak úplně považovat za plnohodnotný díl.

Nečekejte klasické Tintinovo dobrodružství, plné zvratů a (ne)očekávaných komplikací, na jaká jste byli zvyklí ve všech předchozích sešitech, ve skutečnosti následujících. Toto je úplně ze všeho nejvíc to první dobrodružství, jaké si vůbec můžete představit a je poněkud přímočaré a trochu dětinské. Je to takové komiksové mláďátko, ale v tom nejlepším slova smyslu. Jste-li milovníky a obdivovateli této komiksové série, rozhodně by ve vaší sbírce neměl sešit s číslem jedna chybět, protože jinak nebude nikdy úplná.

Hergé: Tintin v zemi sovětů
Nakladatelství: Albatros
Překlad: Kateřina Vinšová
Rok vydání: 2011
Vazba: brožovaná
Počet stran: 141
Formát: A4
Cena: 199,-Kč