RECENZE: Adam Roberts, Anticopernicus

Článek od: Lamanai - 19.02.2012

Robert, Adams - Anticopernicus (2011)

Je to tu! Konečně přiletěli! Proč však čekají na kraji naší sluneční soustavy (Oortův oblak) a na naše otázky odpovídají značně nečitelně? Jak se jim podařilo překonat vzdálenost od Souhvězdí Labutě až k nám? Jak vypadají? Proč na některé otázky vůbec neodpovídají? A můžeme se jich vlastně ptát tázacím zájmenem „proč“, dává jim smysl?

Trpasličí román Anticopernicus (tedy román velice krátký, nikoli s námětem o životě v říši mrňavých bytostí) z pera Adama Robertse vyšel samonákladem výhradně ve formátu pro elektronické čtečky. K sehnání je například na Amazonu. Od odborné i laické veřejnosti si vysloužil vysoká hodnocení, a to nejen za fakt, že autor na tak malé ploše vylíčil obsah, na který jiní často vyplýtvají mnoho stovek stran. 

Na okraj sluneční soustavy míří vesmírná loď Leibniz. Jméno lodi dle mého (možná mylného) výkladu zastupuje matematickou preciznost, dedukci, logiku, podle které se lidstvo řídí při konstrukci teorií o životě a vesmíru. Předpoklady, na kterých stavíme celé své vnímání světa.

Pozemšťanka Ange Mlinko neprošla užším výběrem na Leibniz, ze širšího seznamu byl zkrátka vybrán někdo jiný. Zatrpkle se tedy nadále věnuje svým každodenním povinnostem, konkrétně je pracovně vyslána na obchodní misi na Mars. Cesta je předznamenána smolnou událostí, o které se tříčlenná posádka (kromě Ange je na palubě ještě protivná a jednoduchoučká Ostriker a postarší podivín jménem Maurice) poplatně pověrám domnívá, že je předem splaceným dluhem smůle. Ale opak je pravdou, teprve při zpáteční cestě se začnou dít věci a loď nakonec uvízne mezi planetami.

Podle všech zpráv navíc mimozemšťané zmizeli z dohodnutého místa setkání a spekuluje se o tom, zda se vůbec vrátí.Otázky tedy nejenže zatím zůstávají nezodpovězeny, ale přibývají další. Chování „Cygňanů“ je přinejmenším podle měřítek pozemské logiky poněkud podivné.

Můžeme ale podle sebe vůbec soudit úplně odlišnou civilizaci?

Kniha se zabývá tématy podstaty času, podstaty bytí, podstaty lidského vnímání světa a jeho smyslu. Přibližuje čtenáři termíny Fermiho paradox a zabývá se obskurním tématem Temné energie.

Adam Roberts patří ke stálicím kandidátů na různé žánrové ceny, především na Cenu A.C. Clarka a na British Science Fiction Awards, kde je i letos zastoupen novým románem By Light Alone (recenzi chystáme). U nás mu ale zatím vyšly pouze parodie na Tolkiena Silmámilion a Hoblit, na Dana Browna Va Dinciho hlod aneb treska mistra Leonarda a také McAtrix Recesed, které vydal pod pseudonymy. Jeho vážněji pojatá díla se českého překladu ještě nedočkala.

Vládnete-li angličtinou, tohle pididílko rozhodně stojí za vaši pozornost. Pokud anglický jazyk neovládáte, můžete doufat, že se jej ujme například XB-1.

Komentáře

Přidat komentář