FILM: Filmy roku 2012 - Ivo Fencl

Co se týká filmů toho žánru, kterému se věnuje Sarden, zamiloval jsem se roku 2012 hlavně do snímku Abraham Lincoln, lovec upírů.

Ten vytvořil předpole pro Spielbergův oscarový opus Lincoln, ale nehlasuji z toho důvodu. Hlasuji tedy snad jako (další) provokatér?

To by bylo pravděpodobnější, jenže Lincoln podle mě jednoduše obstojí. František Fuka ho chtěl prosadit jako „půlnoční blockbuster“ na Karlovarském festivalu a taky nešlo jen o fuko-recesi. Lincoln je pecka.

Námitky? Lze váhat nad tím, že není moc pravděpodobné, že Lincoln toto všechno nacvičoval, nacvičil a v noci pak prováděl - a jeho manželka to nikomu neřekla. Ani on si nepsal deníček, ze kterého by vše přetiskly v New York Herald Tribune, sotva byl zastřelen v divadle. Dobře. Ale žánr paralelní historie a jeho kredit omyje, myslím, podobné námitky.

Je pak snad závažnějším argumentem to, že je prý Lincoln „za čarou“ i v rámci žánru upířích spektáklů? Neřekl bych. Původní román, který u nás bohužel dosud nevyšel, a jeho filmovou adaptaci lze také jednoznačně chápat jako alegorii a jistě to není nutné, ale stačí, že to je možné. A Jižani jsou tedy upíry a Seveřani bijci upírů. Mnoho protivníků tohoto filmu se, pravda, rekrutuje z řad nepřátel USA.

***

Tím bych mohl – i jako autor stále nedopsaného románu Jednou kousnutý, dvojnásob plachý (což tentokrát není vtip) - skončit a nezabírat místo povolanějším, ale dovolte ještě odstavec o pár dalších sci-fi a fantasy filmech roku 2012. Neviděl jsem sice všechny, ale řadu ano, a protože jsem fanda Johna Cartera, nemohu nehlasovat tady i na rudém Marsu proň.

Chválím ovšem i pietní rekonstrukci prastaré Cesty na Měsíc a připomenu jenom, že jde o první adaptaci vynikajícího románu První lidé na Měsíci od H. G. Wellse, o kterémžto sukničkáři vychází právě zajímavá kniha Výkvět mužnosti. Ano, Meliés úvodem Cesty na Měsíc adaptuje Verna, ale přechází právě k Wellsovi. Chtěl jsem si tento film i regulérně pořídit a požádal jsem o něj mladého prodavače pod eskalátorem v plzeňském nákupním centru Olympia. Prodavač v tu dělovou ránu věděl, že Cestu na Měsíc nikdy neměli, ačkoli týden předtím ležela pod sklem pultu, u kterého stál. Pak řekl, že takový film ani neexistuje. A když jsem oponoval a pravil, že je dokonce barevný, vysmál se mi. Od té doby jsem v té prodejně už nebyl a je otázkou, zda se mi tam ještě bude někdy chtít. Ostatně jim je to jedno.

Výborný film je i Looper, ale co se týká cestování v čase aktuálně, doporučuju román Dallas 63, jehož zfilmování nebude otázkou tak dlouhého času.

Konečně bych se rád zastal filmu Iron Sky, i když vlastně zastání nepotřebuje. Asi ne. Nejsem rozhodně nacista ani fanatik hákové symboliky, ale i tento snímek vytvořený za peníze fanoušků se minimálně vymyká, jako se (a to maximálně) vymykal i lovec upírů Lincoln.

Na druhé straně mi přijde, že Iron náleží spíš do kategorie porno, kterou znale nevztahuji jenom na erotiku a neodsuzuji, Iron Sky je však až moc prvoplánově vypočítavý.

Temný rytíř povstal se mi líbil, ale na rozdíl od Iron Sky i Lincolna ho jen jaksi těžko umím hodnotit jako žánrový film, i když tím komiksovým je. Jeho pozitiva, jsou-li nějaká, spočívají spíš v prvcích thrilleru.

Promethea jsem, přiznám, neviděl, a třetí díl Mužů v černém taky ne a na oba bych šel leda s Jorikou, ale Bitevní loď je určitě vynikající a ještě ji budu muset zhlédnout jednou. Už teď bych však vytvořil následující žebříček nazvaný 2012 u nás v kině:

1. Abraham Lincoln, lovec upírů
2. John Carter mezi dvěma světy
3. Bitevní loď
4. Iron Sky
5. Temný rytíř povstal