LIDÉ+FILM: Podivuhodný Roger Corman, science fiction a Edgar Allan Poe

Jeden z nejstarších žijících králů fantazie se narodil 5. dubna 1926 v Detroitu. Jako kluk byl radioamatér. Hltal science fiction a fascinoval ho film. To byla třicátá léta.

Vychodil pak Stanfordovu univerzitu (1948) a pustil se do práce. Jak jinak, než co poslíček u Twentieth Century Fox v Hollywoodu. Po nějakém čase ho nechali analyzovat poštou neustále docházející filmové scénáře a mladík dospěl k dnes bychom řekli tarantinovskému názoru, že napsat takový scénář není nejtěžším úkolem kosmu.

Než se do toho dal, studoval ale „pár minut“ literaturu. Od roku 1953 (letos tedy šedesátým rokem) pracuje ovšem jako producent a svého času i režisér, občas právě scénárista, a jedná vždy s vynikajícím heslem nikdy neprodělat.

Zpronevěřil se mu vůbec kdy? Rozhodně se stal pověstným géniem šetření a B-produkcí. A za pakatel dosahoval na svou dobu hyperpůsobivých vizuálních výsledků.

Už od konce padesátých let točil pro vlastní firmu a poskytl první šanci řadě později slavných režisérů a herců, režíroval nicméně brzy především on sám. Film uměl udělat za čtrnáct dní i týden - a párkrát stačily dva dni.

V dětství měl Corman rád snímky jako Milion roků před Kristem či Svět za sto let (1936, podle H. G. Wellse), a tak není divu, že hned druhý jeho film Plížilo se to po mořském dně (1954) můžeme zařadit mezi fantastiku. Jednomístná ponorka se v něm utká s obrovskou chobotnicí...

Zkoušel i jiné žánry, ale na pole fantastiky se vracel a jeho definitivně prvou sci-fi se stal Den, kdy skončil tento svět (1956), ve kterém nás přenesl do fiktivní budoucnosti roku 1970, kdy jsme už měli za sebou i atomovou válku a hrstka bytostí vč. tříokého mutanta ji přečkala v horské chatě. 

Následoval vědeckofantastický horor Podrobilo si to svět (1956), ve kterém na lidi zaútočí rostliny z Venuše, s nimiž se spolčí zneuznaný badatel.

Po filmu Vikingské ženy a mořský had (1957) a po vampýřím Nikoli z téhle Země (1957, www.youtube.com), kde se vetřelec maskuje co jeden z nás (a poprvé je na plátně předveden stroj na přenos hmoty), následoval čarodějnický horor Nemrtvá (1957) a sci-fi horor Útok krabích monster(1957), jehož titulní hrdinové se vylíhli na radioaktivním ostrově v Pacifiku a zvládali absorbovat vědomí vlastních obětí.

Po další sci-fi Válka satelitů (1958) natočil Corman i postkatastrofický snímek s titulem Mladistvý jeskynní muž (1958) a pak horor Vosí žena (1959), jehož titulní hrdinku transformovaly enzymy.

A pak už následoval dodnes pověstný komediální (a mírně upíří) horor Malý krámek hrůz (1960). I kvůli tomu „vtipu“ ho natočil za dva dni. Roku 1982 vznikl podle toho filmu divadelní muzikál, ale jeho filmová čtyři roky nato zcela propadla, ale my se vraťme na počátek šedesátých let, kdy Roger Corman nikoli poprvé pootevřel i sbírku povídek Edgara Allana Poea a kdy dostal nápad, který ho měl jednou provždy proslavit: Zadaptuji je. A jak řekl, tak udělal.

Ty adaptace jsou, pravda, často nesmírně volné a navíc i opentleny černým humorem, ale adaptace to bezpochyby jsou. Pro některé filmy ovšem využil povídek víc najednou. A s výjimkou poslední poeovské adaptace pracoval v ateliéru – a z nouze ctnost se stala přínosem.

Obratnost Cormanovy kamery bývá označována za akademickou, ale ten pojem nechápejme školně. Kamera je v neutuchajícím pohybu a režisér přitom „jako podle příručky“ montuje protichůdné pohyby, a to nejen její. Svede vaše oči vpravo? Dobrá, ale kočár na plátně uhání zrovna vlevo. I právě na to jsem myslel, když jsem dával dohromady svůj román Gotická kobka aneb Třináct milionů způsobů jak zemřít, který má možná místy atmosféru jako některé Cormanovy filmy, ale beznadějně mu chybí hudební tóny. U Rogera Cormana je přitom prakticky vše podřízeno filmové hudbě.

Definitivně si tehdy také „začal“ s barvami, a tak je Poeův cyklus tónován jaksi zeleno-modro-rudě, přičemž rudou dodají v patetických finále i očistné plameny.

Na řadu přišel nejprve Dům Usherů (1960) - s Vincentem Price v hlavní roli. Brilantní scénář od mistra science fiction Richarda Mathesona byl prý natočen za patnáct dní, ale povídce se blíží snad leda obrysově. Snímek končí bouří, za které vtahuje Madeline svého bratra právě do ohně. A pak?

Po Poslední ženě na Zemi (1960), po Příšeře ze strašidelného moře (1961) a po fantasy snímku Atlas (1961) o stejnojmenném obrovi přistoupil Roger Corman k Edgaru Allanu Poeovi číslo dvě – a tím se stala Jáma a kyvadlo (1961), opět s Vincentem Price.

Italská herečka Barbara Steelová tu sekundovala - a talentovaný Richard Matheson, autor mnohokrát zfilmovaného románu Jsem legenda, opět vykukuje za scénářem.

Ocitáme se v ponurém španělském zámku a mladý muž odhaluje strašnou pravdu o smrti vlastní sestry (právě Steelová), která se noc co noc vynořuje jako duch, aby realizovala pomstu. Jedno je ovšem pravdou: s původní předlohou to nemá mnoho společného.

Třetím Cormanovým Edgarem Poem se stal Předčasný pohřeb (1962) a je to jediný jeho Edgar Poe bez Vincenta Price. Onoho specifického herce tu totiž nahradil Ray Milland. A co že zůstalo z Edgara Allana Poea?

Něco jistě, ale pozor, jde vlastně i o „adaptaci novely Charlese Beaumonta a Raye Russela".

A pak? Následovaly Hrůzné historky (1962) a netrpělivý(?) Roger Corman jako by již nechtěl vše přesmíru dofukovat (a kdo četl povídku Předčasný pohřeb, ten jistě chápe, o čem hovořím) a shrábl tudíž dohromady adaptace hned čtyř příběhů: Morella, Černý kocour, Sud vína amontilladského a Fakta o případu monsieura Valdemara, přičemž v hlavních rolích opět září Price, avšak účinkují i Basil Rathbone a Peter Lorre.

A za páté? Došlo na Havrana (1963), což je, pravda, báseň (doslova přeloženo Krkavec), ale jistěže i horor. Podle Cormana burleskní. Verši se ovšem inspiroval jen vzdáleně a vytěžil radši Poeovu zajímavě fantaskní povídku Příběh z rozeklaných hor. A Boris Karloff, Vincent Price a Peter Lorre? Takřka jako o život hrají tři zápasící mágy.

Ve dvou volných dnech po natočení Havrana vytvořil Corman ještě duchařský Děs (1963), kde Karloff paroduje sám sebe, a pak přišel na plátna Muž s rentgenovýma očima (1963), kde Milland představuje titulního dr. Xaviera vidícího skrze zdi.

Následující Strašidelný palác (1963) není navzdory titulu adaptací Poea, alebrž verzí Případu Charlese Dextera Warda od H. P. Lovecrafta, přičemž Warda opět sehrál Vincent Price. A slavná Maska červené smrti (1964)?

Ani ona nevznikla jen podle stejnojmenné povídky, ale taky na základě posledního (a depresivního) Poeova hororu Skokan, který však motivy Masky rozvíjel (a také motivy z Vraždy v Rue Morgue a Sudu vína amontilladského). Tento film byl vyroben v Anglii, ale opět hraje Vincent Price a roku 1980 Corman produkoval remake.

A poslední z jeho Poeů? Jmenuje se Ligeina hrobka (1965) a považován bývá za sumář všech nejcharakterističtějších stylistických znaků poeovského cyklu. Do hrdinovy (ovšemže Price) manželky tu vlivem černé magie vstoupí duch jeho předchozí ženy a sledujeme jak realitu, tak její děsné sny. Už podruhé se tehdy natáčelo Anglii a poprvé v exteriérech, a to ve zříceninách jednoho opatství u Norfolku, nicméně co čert nechtěl, i následkem toho film už není tak precizně celistvý jako všechny předchozí, ba je disharmonický.

Ať už si to Corman uvědomil anebo nikoli, s Edgarem Poem tím přestal a – pravda - Price hrál roku 1965 i ve snímku podle Poeovy básně Město v jezeře, ale ten nevytvořil Corman, nýbrž francouzský režisér Tournier (doslovný název tohoto filmu zní Město pod jezerem a je známý i jako Váleční bozi hlubin).

Z téhož roku pochází i hororová adaptace Podlouhlé bedny s Christopherem Lee, ani tu však slavný režisér nemá na svědomí. A pozval tenkrát diváky radši na Cestu na pravěkou planetu(1965), pak i na motorkářské filmy a konečně na rádoby historický „dokument“ Masakr v den Svatého Valentýna (1967) o událostech v Chicagu 29. února 1929.

Připomeňme závěrem i psychedelický snímek Plyn (1970), kde vymřou všichni lidé starší pětadvaceti let, načež dělají pořádek Pekelní andělé na motocyklech a tu dojde k návratu mrtvých vč. Edgara Allana Poea, který se ovšem prohání na jedné z motorek (i s havranem na rameni)... A již jen čistě pro pořádek připomeňme i to, že roku 1970 vyprodukoval Roger Corman také svého druhého Lovecrafta, a totiž Hrůzu v Dunwichi, což je psychedelický horor o půdním monstru a o silné touze otevřít bránu temným silám.

Vyskytuje se zde i slavná kniha Nekronomicon, ale ačkoli z ní je předčítáno, pravé lovecraftovské atmosféře zůstalo dílo vzdáleno na hony.

Roku 1980 vyprodukoval pak Corman sci-fi komedii Sador, vládce vesmíru s Richardem Vaughnem, přičemž jde tak trochu o parodii na Sedm statečných a my sledujeme obranu planety Akir před titulním hrdinou.

A deset let nato se naposled vrátil k režii diskutabilní adaptací románu Briana Aldisse Odpoutaný Frankenstein (1990)...

Následuje už jen...

...test. Znáte režiséra Cormana?

1. Jak bývá označován?

• a) Jako filmařský packal
• b) Jako génius béčkové produkce
• c) Jako „nejhorší režisér všech dob“

2. Jak nejrychleji dokázal natočil celovečerní film?

• a) Rychlostí čtyři za rok
• b) I za týden
• c) I za dva dny

3. Jeho autobiografie se jmenuje „Jak jsem udělal 100 filmů v Hollywoodu a...

• a) totálně zkrachoval
• b) nikdy nevydělal ani cent
• c) nikdy nepřišel ani o cent

4. O čem byl Cormanůc film Podrobilo si to svět (1956)?

• a) O zhoubném televizním vysílání
• b) O zelených mužíčcích útočících z Marsu
• c) O rostlinách útočících z Venuše

5. 1958 natočil snímek

• a) Byl jsem mladistvým intelektuálem
• b) Byl jsem mladistvým vylupovačem hrobů
• c) Mladistvý jeskynní muž

6. Malý krámek hrůz (1960) je o

• a) jednom českém supermarketu
• b) masožravé rostlině Adéle
• c) rostlině pijící krev

7. Co dělá Corman s kamerou, když jde hrdina doleva (obvykle)?

• a) Ani s ní nehne (flegmatik)
• b) Sleduje hrdinu vlevo
• c) Otáčí kamerou vpravo

8. Jak nazval kritik Spielbergovy čelisti?

• a) Parodie filmů Rogera Cormana
• b) Vysokorozpočtový Roger Corman
• c) Polemika s poetikou Rogera Cormana

9. O čem byl prvý Cormanův film Kradlo se to po dně mořském (1954)?

• a) O vylití dítěte s vaničkou
• b) O boji s ubrečeným potápěčem
• c) O boji jednomístné ponorky s chobotnicí

10. Jakou roli měl Corman v hororu Vytí vlkodlaků (1980)?

• a) Básník Edgara Allana Poea
• b) Ten, kdo zakousne šéfa rozpočtu
• c) Hledal pěťák v telefonní budce

Správné odpovědi:

1b), 2c), 3c), 4c), 5c), 6c), 7c), 8b), 9c), 10c)

Jeden až tři body: O Cormanovi toho moc nevíte a lze leda uvěřit, že je to vyváženo znalostí kvalitnější kinematografie.

Čtyři až sedm bodů: Podle našeho názoru jste nejspíš příznivcem Edgara Allana Poea, jehož prostřednictvím jste se dostali i k nejlepším filmům Rogera Cormana.

Osm až deset bodů: Jste fajnšmekři filmového umění, kteří si i v diskutabilních snímcích umějí najít své.