RECENZE: P. C. Castová, Kristin Castová: Drakova přísaha

To je nepříjemné, jenže to není vše. Těsně před odplutím je mladý Lankford označen upířím Stopařem. Na lících mu vykvete tetování v podobě zářícího fialového srpku a on se stává upířím mládětem. Aby úspěšně dokončil proměnu, musí pít krev. Ne, pardon, to přijde až v dospělosti. Zatím postačí pouze být v kontaktu s dospělými upíry a to znamená nastoupit na jednu z jejich škol.

Nejsme ve dvacátém prvním století, ale před sto nebo dvě stě lety nazpátek. Mladý „Drak“ Lankford, jak si říká, se pro své nadání v šermu stává miláčkem školy, vyhrává jedno klání za druhým a dívky (a mnohdy nejen dívky) po něm šílí. Až na jednu, mladou učitelku čar, bývalou kvakerku Anastazii, která má s arogantním mladíkem vlastní plány.             

Na první pohled typická upírárna pro náctileté se rozvine do příjemné romance, v které nechybí mysticismus. Věci skryté, které by měly zůstat ve tmě, ožívají a natahují chapadla do našeho světa. Zlé činy mají katastrofální následky, ale i ty dobré mohou způsobit pohromu.

Upíři jsou sexy a zatím pořád ještě v módě. P. C. Castová a Kristin Castová jimi naplnily deset svazků úspěšné a zatím stále neukončené série Škola noci. Novela Drakova přísaha je zdařile napsaným a výborně přeloženým doplňkem cyklu, ale troufnu si tvrdit, že funguje i samostatně. Pro svůj malý formát se snadno vejde do většiny dámských kabelek,  je vhodným čtivem do dopravních prostředků a lze si s ní ukrátit i podzimní večer. Na rozdíl od některých paranormálních romancí nesklouzává do trapnosti a příběh korunuje špetka akce a nečekaná pointa.  

Drakova přísaha, P. C. Castová, Kirsten Castová
Nakladatel: Knižní klub
Překlad: Jana Kunová
Obálka: Diana Delevová, Ondřej Nývlt
Rok vydání: 2012
Počet stran: 127
Rozměr:133 × 187 mm
Provedení: vázané