RECENZE: James S. A. Corey, Abaddonova brána (Expanze 3)

Článek od: Lucie Koucká - 02.10.2014

Abaddon znamená zkáza, nebo také místo zatracení a jedna z částí pekla. Ve třetím díle úspěšné a cenami ověnčené série Expanze autorské dvojice Daniel Abraham a Ty Franck, píšící pod pseudonymem James S. A. Corey, se na takové místo můžeme podívat.

Jak vypadá situace v lidmi osídlené sluneční soustavě po událostech předchozích dvou dílů? Stanice Phobos se změnila v tenký, stěží viditelný prstenec kolem Marsu. Eros úplně zmizel. Na Phoebe vypuklo nukleární peklo a nakonec byla stržena do Saturnu. Došlo ke zničení zemědělských farem na Ganymedu. Venuši využila a zdevastovanou opustila ničivá protomolekula. Poté mimozemský artefakt prolétl sluneční soustavou až za oběžnou dráhu Neptunu, kde vytvořil bránu s mohutným prstencem. Stěží pro ni existuje výstižnější pojmenování než brána Abaddonova.

Podívat se ďáblu do očí letí ohromná flotila vojenských a vědeckých lodí Marsu, Země i Pásu vnějších planet. Lidé jsou odpradávna zvědavé opice. Vypadá to na nejnákladnější výletní let v dějinách, kterého se účastní výkvět lidstva. Obyvatele Pásu zastupuje archa Behemonth, původně mormonská generační loď, nyní pouze s tisícovkou pasažérů. Proč jen tahle loď připomíná Titanic? A proč je ve výpravě tolik kněží různých vyznání? Odpověď je jasná – protože protomolekula uvěznila a spoutala tolik duší – musí tu být někdo, kdo je uloží k odpočinku. Ovšem Bůh dal člověku Zemi, nesliboval hvězdy… Jak se s tímto duchovní vyrovnají, je také zajímavá otázka. Všichni se bojí Prstence, co víc, jsou přímo k smrti vyděšeni, vždyť kdo by se nebál mimozemského požírače duší. A kde jinde než ve volném vesmíru si lidé uvědomí, jak je život křehký, jak jsou závislí na umělé podpoře života, chráněni od vakua jen tenkou skořápkou lodi? Jsou jen slabými loutkami ve spárech setrvačnosti a zrychlení. A co teprve nelidská ničivá nepředvídatelná moc, jak ta s nimi naloží?

Kapitán James Holden se snaží dostat od Prstence co nejdál, nejlépe na druhou stranu sluneční soustavy. Jenže osud tomu chce jinak a Holden dostává další hlavní roli ve hře s názvem Budoucnost lidstva. A tak se čtenář znovu potkává se sympatickou posádkou Holdenovy lodi Rosinanta. V prvním díle Leviatan se probouzí je děj vyprávěn z pohledu dvou hlavních hrdinů, v Kalibánově válce, se pohled rozrostl o další dvě postavy. Stejně tak i zde jsou čtyři protagonisté: Jim Holden, šéf bezpečnosti Carlos Baco, přezdívaný výstižně Bull, reverendka Anna Volovodovová a technička Melba Kohová. S poslední jmenovanou vstupuje do hry další Maová – tato mocná rodina ještě neskončila a i teď dokáže pohnout nebem i zemí. Anna důstojně nahrazuje političku Avasaralu, silnou postavu druhého dílu. Nikdo ze jmenovaných nepatří mezi ty, co se snadno vzdávají. Boj mezi Zemí, Marsem a Pásem ještě neskončil, každý se bojí, že ho ten druhý střelí do zad. Opice se pobijí mezi sebou, nepotřebují mimozemského nepřítele. Jen Holden zůstává nenapravitelný optimista, je jediný, kdo se vymyká jakémukoli velení a politickým tlakům. Jeho charisma, přesvědčivost a pověst člověka, který nikdy nelže, se ještě bude hodit.

Na začátku knihy se seznamujeme s novými hrdiny, takže první dojem je zmatený, čtení neplyne hladce, prokousávala jsem se dějem, nevěda, kdo je kdo a zda má klíčový nebo jen epizodní význam. Pro ty, co nečetli předchozí díly, nebo už si něco nepamatují, jsou informace o předešlém dění zopakovány, a to několikrát. Autorům se nedá upřít talent přiblížit čtenáři situaci, ovšem dlouhé popisy oprav vesmírných lodí poněkud nudí. Zato boj ve vakuu je atraktivní – není zřejmé, kde je nahoře a kde dole, každý špatný odraz může být posledním, krev se vznáší v podobě rudých koulí v prostoru. Čtenáře čeká na akční scény hodně bohatý příběh, lidské tahanice a bojůvky, stejně tak pohnutky hrdinů jsou jako ze života. Možná trochu vadí černobílost postav – Holden je vnímán jako nechybující posel dobra (a nejen on) a jedna z postav je vyloženě záporná od začátku do konce, jako by ani nebyla lidská.

Abaddonova brána je klasická space opera a trochu i duchařina. Ano, čtete správně, duchařina. Protomolekula už dříve dokázala, že si umí pohrávat s lidským vědomím. Díky za tento zajímavý prvek, přesně takové oživení kniha potřebuje, protože tento díl je zatím ze série nejslabší. Na konci knihy čeká příležitost a naděje, největší, jakou kdy lidstvo dostalo. Vrátka, nebo spíše vrata do dalšího dílu jsou otevřená a nové téma nadmíru lákavé. Trilogie se totiž mezitím rozrostla o čtvrtý díl, který vyšel v originále v červnu letošního roku s názvem Cibola Burn. Autoři mají smlouvu ještě na další dvě volná pokračování a několik novel, které, doufám, nakladatelství Triton také vydá.

 

James S. A. Corey, Abaddonova brána (Expanze 3)
/Abbadon´s Gate/
Nakladatel: Triton
Překlad: Jana Rečková
Obálka: Daniel Dociu
Redakce: Lukáš Foldyna
Rok vydání: 2014
Počet stran: 432
Rozměr: 145×205
Provedení: brožovaná
Cena: 399 Kč

 

Komentáře

Je super, že ses vyhnula spoilerům a i tak je to celkem užitečný náhled na tu knihu. Já osobně si ale myslím, že je tento díl lepší než druhý. Zatímco druhý díl je zpočátku zajímavý, pak nudný a ke konci opět zajímavý, tady je zpočátku nudný a postupem času je zajímavější a zajímavější. Minimálně od poloviny je už parádní (i když stále nemá na první díl, který byl nejlepší). Jinak vidím, že tu nemáš ještě recenzi na pátý díl Hry Nemesis. Četla jsi to?

Přidat komentář