Katalogy jsou něco jako webové stránky minulého století. Hodně firem to ještě nepochopilo a některé na to i doplatily. Najdou se tisíce společností, které tisknou katalogy bez valného účinku. Rozdají je do schránek, bývalým zákazníkům a ti je vesměs svorně hodí do koše, krbu, či modré popelnice. Jsou tu ale i katalogy, které nástup webu nepochopitelně přežívají a lidé naopak čekají každé nové číslo.
Například IKEA. Katalog téhle nábytkářské mocnosti byl donedávna vzorem pro mnoho českých domácností a možná i stále je. (Dokonce se starší katalogy objevují v aukcích a bazárcích.) Osobně jsem jím listoval mnohokrát a v duchu navrhoval nová a nová vylepšení našeho bydlení. Bohužel, poslední dobou se můj vkus se vkusem IKEA návrhářů dost rozchází.
Stejným případem jako jsou katalogy IKEA pro dospělé, jsou podle mě katalogy LEGO pro děti. A v mém případě nejen pro ně :)
Začalo to těsně po revoluci, kdy se k nám tahle hračka začala pomalu dostávat. Vždycky ze školy jsem šel do hračkářství a tam obdivoval postupně přibývající krabice s pirátskými loděmi, LEGO city, hrady a dalšími báječnými stavebnicemi a při jedné takové obhlídce jsem natrefil na katalogy. Dostaly mě. Nejen tím, že jsem tu výstavku všech LEGO stavebnic mohl najednou nosit s sebou.Katalogy LEGO mi totiž nesloužily jako ostatní katalogy hraček, ale hlavně jako inspirace. Inspirace ke stavbě, inspirace ke snění i hraní.
A nebyl jsem sám. Ve škole jsme nad katalogem proseděli nejednu přestávku a za krále byl vždy ten, který ho sehnal první, protože v hračkářství měli vždy jen pár kusů.
Několik stránek z katalogů 85/87/08… LEGO se vyvíjí a zjednodušuje. Ale ty Bradavice bych bral :)
Co mě ale fascinuje, že LEGO katalog má na mou dceru o dvacet pět let později prakticky stejný účinek, jako kdysi na mě. Vydrží si jím listovat hodiny, snít a chtít stavět nejrůznější stavby na které máme jen zlomek kostek. Ano, to se změnilo. LEGO samotné má nyní mnohem víc specializovaných kostek než kdysi a tak je tenhle aspekt prohlížení katalogu poněkud bolestný. Naštěstí spousta kostek lze nahradit, a dokonce vycházejí knihy jak na to. A musím se přiznat, že mě to baví. Vymýšlet a tvořit s dcerou nové stavby a hrát si stejně jako kdysi.
To je na LEGU to skvělé. Tátu geeka prostě neomrzí, takže stačí pečlivě naplánovat děti a o alibi máte postaráno až do důchodu :)
A co vy? Jak jste na tom s nejen LEGO katalogy? Máte také nějakou inspirační modlu?
Přidat komentář