RECENZE: Luke Pearson - Hilda a troll, Hilda a půlnoční obr

Hilda není pro každého. Je sice stejnou měrou pro děti i dospělé, ale o věku to v tomto případě rozhodně není. Spíš o povaze. Hilda je pro přemýšlivé, klidné snílky. Pro lidi jakéhokoli věku, kteří jsou ochotni přiznat, že kolem nás je něco víc, a kteří disponují jistou mírou fantasie a naladění.

Hilda je příběhem o dětství na samotě, o představivosti, o severské mytologii, která s hlavní hrdinkou a její maminkou doslova žije a dýchá a vy si nikdy nemůžete být jisti, co je realita a co skutečnost. Má Hilda jen báječnou maminku? Nebo má nejen báječnou maminku, ale ještě se to vše okolo ní skutečně děje? Ani po zakončení obou příběhů knihy si člověk není příliš jistý. Kdo si je každopádně jistý, je Hilda. Jako malá se toulá po okolí a potkává nadpřirozené bytosti jak na běžícím pásu, a přitom jsou ta setkání vtipná, milá a vysvětlující. Spolu s Hildou se tedy dozvíte, jak je to s těmi trolly, obry nebo elfy. Nebo třeba poleňákem. Proč malý dřevěný křítek neustále leze k Hildě do domu? Copak nemá svůj? A proč se najednou elfové (asi dvoucentimetroví a neviditelní skřítci) najednou rozhodli Hildu vystrnadit z domu. A co na to obři?

Hilda je velice klidný milý komiks. Skoro bych řekl relaxační. Luke Pearson rozhodně nikam nepospíchá a vrší na sebe různé skryté i viditelné vtípky, paralely se světem lidí a různé mytologické podivnosti. Nechává tím vším Hildu tak nějak proplouvat a s její dětskou netrpělivostí, ale i naivní moudrostí reagovat. Většinou jsou to právě okolní postavičky, které mají nějaký problém a Hilda je tu od toho aby ho vyřešila, protože ten problém většinou nevědomky způsobila. I kresba a barvy, jako by vás měly pohladit po duši. Pearson využívá tmavší pastelové odstíny, a tak vše od modrých obrů přes Hildiny modré vlasy působí naprosto přirozeně a přírodně. Kresba je svým způsobem jednoduchá, ale ve své jednoduchosti propracovaná. Nepostrádá detaily, ale šetří tahy a promlouvá k vám právě spíše kontrastem barev. I rozvržení panelů je na většině knihy vyloženě statické i když se občas stane, že otočíte stranu a BUM, uvidíte, jak jejich obsah najednou přetéká mezi sebou a Pearson si vyloženě hraje. A na další straně opět přejde ke klasice. Mezi samostatnými příběhy s malými panely pak najdete i několik vysvětlujících mezistránek s velkými krásnými ilustracemi - jako je například Hildin pokojíček, nebo představení všech typů obrů, což je pastva pro oko.

Ke čtení Hildy je důležité být na její vlně. Rozhodně nečekejte, že pokud vaše dítko zatím nic nečetlo, nebo je zaměřené vyloženě na akční četbu či herní série a pod. že Hildu ocení. V tom případě bych se podíval jinde. Pokud ale máte doma přemýšlivější dítě, které ještě nerezignovalo na pohádky mohu Hildu jen doporučit. Stejně tak, pokud si jako dospělý chcete udělat radost krásnou a milou knihou.     

 Luke Pearson - Hilda a troll, Hilda a půlnoční obr