KOMIKS: Záleskautky

Jak by vypadaly Rychlé šípy, kdyby vznikly v 21. století? Jako Záleskautky rozhodně ne... Záleskautky jsou partička holek, z nichž jedna je vysoká, jiná má vyholenou půlku hlavy, další... no prostě parta dnešních holek, to je fakt. Jsou to skautky, takže jejich příběhy se točí hlavně kolem táboření, to je taky fakt, ale taky to poslední, co by na naši skupinu kluků mohlo odkazovat. Pokud už bych je k něčemu z našich luhů a hájů měl přirovnávat, byli by to spíš Kopyto a Mňouk, a to hlavně pro absenci logiky v tom, co se kolem nich vždy děje.

Se Záleskautkami to máte stejné a je na tom postavená celá linka jejich dobrodružství. Kolem jejich tábora se to hemží tříokými liškami, na které Záleskautky nasadí karate, v lesním podzemí odpočívají severští bohové a tajné labyrinty, a vůbec normálních věcí se kolem nich děje pomálu. Trochu mě na tom děsí fakt, že tohle autorky vytáhly už v prvním díle. Co se bude podobným tempem dít ve trojce, to si bych si nedokázal představit ani pod silnými halucinogeny. A tady nastupuje další reklamní přirovnání - Hilda. No jo, ta je čistě o fantasii, ale takové té laskavé, co pohladí. Fantasii, z níž na vás dýchnou mýty, hory, atmosféra severu. Ze svaté kočičky bohužel nic takového nedýchá. Nebo vlastně bohudík, protože Záleskautky asi nebudou kompletně kopírovat čtenářskou skupinu Hildy a naopak.

Těmihle přirovnáními vydavatel dupl trochu vedle, na druhou stranu, zájem to asi vyvolalo a u věkové skupiny, která kdysi četla Šípy, by to mohlo zabodovat. Trocha šílenosti je pro čtení dnešních dětí totiž 100% potřeba aby mělo šanci přebít záplavu jiných podnětů. Co se týče samotných holek, zatím fungují jako tým, jedno těleso, z nějž každý něco umí, a tak dohromady přežijí. S jejich samostatnými osobnostmi je to horší. Marně přemýšlím, jestli se některá z nich krom vzhledu něčím projevila a ukázala něco jako osobnost. Doufám, že tohle se v dalších dílech zlepší, protože ztotožnit se s takovými postavami je zatím dost těžké. Výjimku tvoří šílená Ripley, která má ve zvyku trousit hloupé a vtipné otázky a je trochu šílenější než ostatní. Ona každá z holek má nějakou tu krutopřísně pubertální hlášku, ale ve výsledku to splývá.

Kresba Záleskautek mi nejvíc připomínala Scotta Pilgrima. Je karikaturní, pokřivená, na nějakou anatomii se tu moc nehraje. Mnohdy jsou emoce postav vyjádřené přehnanými grimasami a sem tam postavy vypadají jako chibi ksichtíky z mangy. Musel jsem si na to chvilku zvykat, ale nakonec myslím, že pro tenhle typ dobrodružství nešlo zvolit lepší styl.

Něco na těch Záleskautkách je. První díl nás uvedl do světa, kde je možné úplně všechno, ukázal nám to pravé holčičí kamarádství, holky splnily několik bobříků, zažily dobrodružství na vodě, na zemi i pod ní, utrousily pár supr čupr hlášek, a já věřím že to není všechno, že se teprve rozehřívají a možná opravdu oživí žánr, který tu kdysi tlačily Rychlé šípy. Žánr založený na klukovských a holčičích partách a na oslavě pravého přátelství.

Záleskautky – Lumberjanes

Autor: Ellisová, Grace a Stevensonová, Noelle
Nakladatel: Paseka
Překlad: Knápková, Martina
Ilustrace: Allen, Brooke
Vazba: vázaná
Počet stran: 128
Rozměry: 16,4 × 25 cm
Cena: 299Kč