REPORTÁŽ: Blavicon 2018 – Dva úhly pohledu

Karolína zbožňuje Zaklínače. Hlavně v knižní podobě, kterou přelouskala několikrát, ale hru dohrála poctivě jen tu první. Loni na Blaviconu nebyla – a jeho druhý ročník vlastně byl jejím prvním conem v životě.
Eylonwai nemá ráda Zaklínače. Ani Sapkowského. Přesto se letos stejně jako vloni vydala na zaklínačský con. Proč? A proč se proboha navíc pouští do reportáže? No, tohle ještě bude zajímavé…

Karolína
Cintránský mír nezajistil klid nadlouho a nad severem se opět stahují mračna války. Kvůli hrozbě útoku Nilfgaardu se musí severští panovníci spojit a společně císaři Emhyrovi čelit. Kdo se však postaví do čela spojeneckých vojsk a povede válečné tažení na jih? To musí být rozhodnuto na Sněmu králů, kam se sjíždí nejvlivnější občané čtyř království. To oni rozhodnou o nejvlivnějším panovníkovi severu – bude to redanský král Radovid V., kněžna Anna Henrietta z Touissantu, král Temerie Foltest, nebo Francesca Findabair, královna elfského Údolí květů?

Sněm králů není nic jiného než podtitul druhého ročníku Blaviconu, festivalu se středověkou a zaklínačskou tematikou konajícího se v Táboře. Letos byla celým conem protkána dějová linka a samotní návštěvníci v rolích vlivných občanů severu mohli rozhodnout, jak celý sněm dopadne. V areálu Housova mlýna bylo o zábavu postaráno na celé čtyři dny – a právě při různých aktivitách bylo možno v průběhu celého conu získat žetony vlivu a s jejich pomocí rozhodnout o vítězném panovníkovi. Už při příchodu byla každému přidělena jeho státní příslušnost, po zaplacení pár „žetonků vlivu“ vám ale nic nebránilo ve zběhnutí k jinému panovníkovi. Jiným jste mohli dokonce i škodit – a že byli návštěvníci opravdu aktivní, na konci conu byly odevzdány téměř dva tisíce hlasů! Navíc, každý hlas se rovnal tombolence, a to už se opravdu vyplatí.

Dějová linka královského sněmu se táhla všemi čtyřmi dny. Sněm byl zahájen už ve čtvrtek, 12. dubna, a to příjezdem všech panovníků a slavnostní hostinou, kterou svým vystoupením obohatila kapela Druga. Pátek třináctého nepřinesl na Blavicon smůlu, pouze déšť, kterým se nikdo nenechal rozhodit, ačkoli stánek Xzone jím byl téměř vyplaven. Panovníci započali rokování o spojenectví proti císaři Emhyrovi, večer byl pak na počest sněmu uspořádán slavnostní bál v maskách i bez nich. O hudbu se postarali Bohemian Bards, o řádný dějový zvrat zas otrávené víno. Redanský král Radovid (který měl mimochodem po prvním dnu nejnižší počet hlasů) byl během bálu otráven.

Tak nám začala sobota – za slunečného letního počasí odstartovalo vyšetřování Radovidovy vraždy a Housův mlýn se zahalil do černé. Výsledky pátrání iniciovaného kněžnou Annou Henriettou jsme se měli dozvědět až večer, po dvou z celkem tří sobotních koncertů. První vystoupila skupina Dei Gratia s ryze historickou hudbou, druhý blok pod taktovkou Deloraine měl pak notně fantastičtější nádech. Písně inspirované Zaklínačem nejenže roztančily přítomné, ale vyvolaly i tradiční spor týmů Triss a Yennefer. Ale zpět ke sněmu – kdo vlastně stál za vraždou krále Radovida? Právě to se nám Anna Henrietta chystala říct, když se sama stala obětí atentátu. Následná scéna, kdy byl neznámý vrah eliminován zjevivším se Geraltem z Rivie, pak uhodila na nostalgickou strunu a donutila zavzpomínat na první zaklínačskou hru. U zabijáka byla objevena insignie Nilfgaardu – jak vyšlo najevo, císař Emhyr o sněmu králů moc dobře věděl a rozhodl se zbavit soupeřů ještě před samotnou válkou. Na scéně se dokonce objevilo císařské vojsko a velvyslanec, který byl králem Foltestem zajat a podroben výslechu. Na výsledky hlasování jsme si museli počkat až do neděle – a že rivalita mezi Modrými pruhy a Veverkami byla opravdu silná. Samotným vrcholem sobotního večera byl koncert polské skupiny Percival, která kromě kousků známých ze soundtracku Divokého honu zařadila do svého repertoáru i českou lidovku Koulelo se, koulelo, červené jablíčko, a to speciálně pro nás. Cosplayeři v čele s lešijem navíc skvěle podtrhli atmosféru svými tanečky na prostoru před podiem.

Tím ale Blavicon neskončil. V neděli bylo ještě třeba vyhlásit vítěze hlasování, tedy nejvlivnějšího panovníka severu. Tím se za bujarého jásotu a provolávání slávy stal Foltest, král Temerie, v podání Filipa Ženíška, překladatele třetího Zaklínače. Kromě vyhlášení výsledků sněmu se mnozí těšili i na tombolu a aukci, které celý Blavicon uzavřely. Koncerty a krátké scénky zachycující sněm králů ale rozhodně nebyly to jediné, co mohl con nabídnout. Od čtvrtka až do neděle bylo možné zúčastnit se bohatého doprovodného programu a mimo jiné tak nasbírat hlasovací žetony. Silné popularitě se samozřejmě těšila krčma i medovinový sklípek, a měšec s penězi bylo možno provětrat také u různých stánků. V jejich čele stálo vetešnictví kněžek svaté Melitelé, kde byl k dispozici nápaditý a originální merch Blaviconu – a že vybírat bylo opravdu z čeho. Kromě shopaholiků mohli svou duši ale nasytit i nadšení hráči všeho druhu – ať už v PC herně, nebo v deskoherně, která samozřejmě poskytovala i gwint. Turnaj v této zaklínačské karetní hře na conu nemohl chybět. Se svým programem přispěl i Dům rytířských ctností z Brna, ať už s workshopy, nebo přednáškami. Kapacita workshopů byla omezená, ale kdo chytil příležitost za pačesy a pěnový meč do ruky, rozhodně nelitoval, protože kromě ochutnávky různých šermířských škol se mohl dočkat i naprosto skvělého a vtipného výkladu. Byla možnost zkusit si zahrát kostkový poker s králem Foltestem, zapojit se do zaklínačského vyprávěcího RPG nebo si vyzkoušet virtuální realitu. Nuda během conu rozhodně nehrozila.

Troufám si tvrdit, že ačkoli mnozí odjížděli z Blaviconu o nějaký ten (mnohdy nemalý) peníz lehčí, všem zúčastněným con něco dal. Já osobně si odvezla nejen spoustu suvenýrů a fotek s cosplayery, ale také jedinečné zážitky a historky, jako bonus jsem se naučila hrát spoustu nových deskovek. Blavicon byl můj první con v životě a volba to byla skvělá. A ačkoli jsem v aukci nekoupila královskou vstupenku na příští rok, ta obyčejná mi určitě bude taky stačit – o příští ročník totiž rozhodně přijít nehodlám. A kdoví, motivovaná z letoška možná dorazím i v kostýmu.

Eylonwai
Známí se mě občas s detektivně podezřívavým pohledem ptají: „Proč na ten Blavicon jezdíš, když nesnášíš Zaklínače?“ Většinou s pousmáním krčím rameny s tím, že mám vstupenku zadarmo. Jako vysvětlení jim to stačí, i když nejspíš spřádají mystické teorie o mém démonickém původu a potěšení ze špionážní pochůzky mezi nepřáteli. Nuž, přátelé, je čas odhalit úplnou pravdu!

Ve skutečnosti… je to prostě zábava. Viděli jste někdy historickou část Tábora a Housův mlýn? Jestli ano, asi je vám jasné, že středověko-fantasy nerd se tam cítí jako doma. A nekazí to ani počítače a konzole, protože se na nich hrálo Kingdom Come. A na travnatém plácku za mlýnem se přednášelo o středověku, takže když se vám do ruky dostal meč a vy jste zrovna čistě náhodou zaslechli, jak se vám těsně za zády baví spiklenci o tom, že celý sněm dnes překazí vpád Nilfgaardu, fádní realito sbohem!

Ono je totiž skutečně jednoduché se ponořit do fantazie, když dvě třetiny návštěvníků tvoří cosplayeři, a to cosplayeři velmi zruční. Co na tom, že se tam procházelo nějak moc Geraltů. A když pak začali křepčit u koncertů, nešlo zachovat vážnou tvář. Ostatně i ony koncerty, jedno z největších lákadel conu, stály za to. Percival se konečně pustili i do vlastních písniček a nehráli jen soundtrack k Zaklínači, jako tomu bylo minule, což jsem s radostí uvítala.

A víte co? Mohla bych pokračovat dál a dál… rozepisovat se o tom, jaká sranda byla na deskovkách, jak mě potěšily vratné kelímky na pivo (i to pivo v nich), rozšířená nabídka jídla, jak si člověk mohl vyzkoušet spoustu věcí – třeba lukostřelbu – a jak rychle to uteklo. Ale mám pocit, že by to bylo trochu zbytečné. Původně jsem se chtěla radovat z pozdravu slunci s cosplayerem z Dark Souls jako z nejlepšího zážitku z Blaviconu a trochu si tak šťouchnout klackem do fanoušků Zaklínače, ale vem to čert. Doufám, že mě nikdo nezačne podezřívat z toho, že snad tenhle fenomén beru na milost, ale co jiného by se o Blaviconu 2018 dalo říct, než že to organizátoři zase skvěle zvládli – a co zase! Ještě mnohem lépe než minule! Takže budou-li okolnosti příznivě nakloněny, příště se mnou zase počítejte.